Pamatujete si rozpočítávání ve škole? První, druhý…. první vpřed, druhý zůstává stát. Ač je to nevinná aktivita pomáhající organizaci, v mnohých to zanechá stopy. Ať už tím, že se cítí být tím druhým, méně dostatečným nebo tím, že druzí (tedy vlastně první) mají přednost. Výsledkem může být stagnace naší vlastní tvorby, akceptace překračování našich hranic nebo třeba nerovnováha dávání a přijímání, která vyústí v pocity zneužití. Může trvat dekády, než nám dojde, do jaké sítě jsme se nechali lapit. A já vám teď povím malé tajemství…
Letošní „hamletovský“ rok má schopnost tyto staré sítě odhalit, pochopit a hlavně ukončit (třeba i zničit). Celý letošní rok. Pokud si půjčím číslo dvě, tak ho máme v roce dvakrát. Stejně jako jedničku a trojku. Proto jsou první a čtvrtý kvartál velkými parťáky. V tom prvním odhalujeme a pojmenováváme a v tom posledním dostáváme skrze různé životní příležitosti si ověřit, jestli jsme si v druhém a třetím kvartále vše správně zpracovali a přeformátovali (přerámovali).
A my máme měsíc s číslem dva. 1+1. Zatím co únor byl tedy o odhalování našich nezdravých vzorců a byl orientovaný na vnější svět v kontextu našeho vnímání, prožívání, cítění, tak listopad nám více připomíná, že rovnováha je možná pouze tehdy, pokud máme 1 (tedy moje vnitřní Já) a 1 (tedy interakce s vnějším světem) nastavené v opravdovosti. Bez sebeklamů, iluzí, nalhávání sami sobě a sebemanipulace do něčeho, kým nebo čím nejsme nebo být nechceme. Ano, pořád to stejné být či nebýt.
Listopad tedy klade důraz na dokončení přerámování v tématu rovnováha dávání a přijímání, upřímná ochota vs. vnitřní nespokojenost a hlavně uvědomění si, že můžeme být součástí společenství (v sounáležitosti), a přesto můžeme zůstat věrni sami sobě, ve své jedinečnosti a originalitě. Proto nám přináší listopad mlhy, abychom přestali koukat na to, co si myslí, říkají, dělají ostatní. Na to, jak se na nás dívají. Mlha nás oddělí a vrátí k sobě. Do hlubokého klidu a míru.
Pokud v mlze cítíme pocit obav či strachu, můžeme to změnit. Ať už je to mlha venku nebo naše „mentální mlha“. Jsme v bezpečí. Stačí si sednout a počkat, až se něco promění a my uvidíme více. Stačí si udělat dechové cvičení, dostat se k sobě do vnitřního prostoru a uvědomit si, že nemůžeme kontrolovat něco, co nemáme pod kontrolou. Ať už se jedná o soudy druhých, chování dětí, šéfa nebo rodičů. Stačí se o sebe postarat, ať už formou dobré čokolády nebo koupele. Každému a v každé situaci vyhovuje něco jiného. Buďme k sobě laskaví a vřelí, tedy v teple vně i uvnitř.
A když přijde nějaká situace, která nás vytočí do běla, uvolněme emoce a jakmile odezní hledejme, co se pod nimi skrývá. Jaké pocity zneužití nebo nerovnováhy. Pak už stačí jenom udělat vnitřní volbu, že takhle ne. Možná ještě nebudeme vědět jak jinak, ale zastavení toho, co nám ubližuje je prvním a nejdůležitějším krokem.
Tak ať si to dovolíme a než spadne poslední list, budeme o sobě vědět mnohem více.
Klidný listopad! 🍂
Eliška