Dneska chci s vámi sdílet příběh, který mě nepřestává fascinovat právě tím, jak se věci mnohdy „poskládají“, aby vás dovedly přesně tam, kde máte být… 😇
Můžete si namyslet kopu plánů, ale pokud je někde připraveno „místo setkání“, stejně tam v daný okamžik budete. Chca, nechca. 😍
Je to příběh ženy, která mně vstoupila do života a má velkou odvahu se nechat inspirovat, příjmat moje výzvy a otevírat své veliké dary. Příběh jejima očima proto předávám tak, jak jej vnímá ona.
Setkání s ostatními je vždy setkáním s vlastní duší, jen to na první pohled nemusí být poznat.
„Neočekávané a totálně nad očekávání. Asi tak by se dalo popsat moje seznámení a cesta s Eliškou.
Bradou ryjící v bahně, po ztrátě miminka a na konci vztahu plného výšin i hlubin, jsem úplně neplánovaně odjela s dávným přítelem na akci, na které jsme zůstali déle, než bylo v plánu, ujely nám dva vlaky, třetí měl poruchu. Z právě rozpadlého vztahu jsem si nesla vzorec neustálých výčitek, a tak jsem s vidinou pozdního návratu domů (pokud vůbec) a brzkého ranního vstávání do práce roztančila tango nesplnitelných očekávání a vyčetla dotyčnému asi třiaosmdesátkrát víc věcí, než si objektivně zasloužil.
Přes uličku od nás seděla žena s dítětem, nádherně se tulili, doslova z nich sršela láska. Ti dva mě přitahovali jako magnet a já si přála se s nimi dát do řeči, což nakonec malý (dnes už o dvě hlavy vyšší než já) krásně zařídil. Můj doprovod vystoupil v polovině cesty a během té zbývající mě Eliška rozebrala, že jsem si před ní připadala menší než figurka z Člověče, nezlob se. Ne ponížená, ne uražená, ale pravdivá, bez masek sarkasmu a ironie. Z pouhého data narození dokázala za pět minut říct to, co klasická psychoanalýza vytahuje na povrch pět let.
Chvíli před Novým rokem mi přišel e- mail, že Eliška pořádá Tanečně-emocionální akademii osobního rozvoje. Celý život jsem chodila za taneční a na otázku „smím prosit“ zásadně odpovídala „dnes večer netančím“. Upřímně, představa ryze ženského kolektivu, navíc majícího tančit a řešit svoje emocionální pochody, mě dost děsila. Ale věděla jsem, že Elišce můžu věřit a rovnou si zaplatila devítiměsíční seanci. Hned po prvním setkání se dostavil dosud neznámý a velice úlevný a osvobozující pocit. Panejo, já můžu být mezi ženskýma a necítit rivalitu, ale podporu! Můžeme být každá naprosto jiná, a přece se vzájemně ctít, respektovat a obohacovat. S každým setkáním se něco hodně hlubokého vynořovalo a následně uzdravovalo.
Můj život se začal hodně měnit. Ne, nebyla to Eliška, kdo to změnil, ale byla to ona, kdo mi pomohl otevřít oči, uvědomit si, že za to, co se mi děje, jsem zodpovědná já, ne ostatní, a že je v pořádku říct, že mi v něčem není dobře a případně z toho odejít. Navedla mě na cestu a je mi na ní skvělou průvodkyní, za což jí vždy budu vděčná. Netvrdím, že její pobyty jsou nejlepší cesta pro všechny, zcela určitě ale vím, že pro mě byla akadamie a pobyt s Eliškou v danou chvíli to nejlepší. Skrze hudbu, pohyb, dech a jednoduché (ale velmi mocné) zvědomovací techniky mi pomohla nastolit v životě rovnováhu. Ale protože rovnováha je dynamický proces, který se musí neustále opečovávat, aby zůstal zachován (jako při stojce neustále přepadáváte dopředu a dozadu, ačkoliv to vypadá staticky), tak se velmi
těším, co dalšího si pro nás Eliška připraví. <3″
Kristýna Vítková, certifikovaná terapeutka čínské medicíny – Aktivní prožívání
