Kolem nás začíná vše pučet a pomalu rozkvétat a vůně, obzvláště po dešti, je přímo omamná… 
Čas vykuřování pryskyřic jako jediné hlavní suroviny pomalu odchází a přichází prostor na voňavé směsi, plné květů, které hladí a povzbuzují k radosti. 
Naše mysl má obvykle své favority, ale nebývá mnohdy napojená na naše vnitřní, hluboké já, které má své vzpomínky uloženy v buněčné paměti. A které jsou často napojeny právě na vůně, jako základního spouštěče našich zkušeností, zážitků a právě vzpomínek. 
Co když se ale něco v našem vnitřním prostoru změnilo? Co když se dřívější odpor v určitém tématu od posledního jara transformoval do pouhého odmítání a směřuje k přijetí? A co když právě vůně má být ukazatel a informátorem toho, že se něco změnilo?
Buďme při procházkách vnímaví k rostlinám kolem i našim vlastním pocitům. Dovolme si opustit dřívější nastavení v souvislosti s vůněmi a zůstaňme otevřeni změnám… protože to nejhorší, co se může stát je, že zjistíme, že se nic nezměnilo. 
A jakmile vás nějaká vůně láká, požádejte rostlinu o pár květů a vezměte si ji domů. Udělejte si směs, do které vložíte trochu kadidla, pokud potřebujete hlubší vhled nebo trochu myrhy, pokud potřebujete spíše léčení dřívějších ran. 
Možná vás bude odpudivým způsobem volat i vůně, která provokuje nebo dráždí. Co s tím? Může říci, kde máme danou věc, s ní spojenou, zablokovanou a bráníme se otevření pomyslné Pandořiny skříňky. 
V takovém případě se nechejte vůni vést k první společné vzpomínce s ní, se situací a vědomě pošleme do této situace vědomí, lásku i laskavost, kterou máme dnes. Kdy už víme, co víme… 
Ve všech případech se potom pěkně uzemněte něčím dobrým k jídlu či pití, protože chca nechca jde vlastně o terapii. 
A pakliže by vám chyběly hlavní pryskyřice, tak mrkněte na můj eshop s vykuřovadly Očistné vůně.
Tak se mějte voňavě, milé a milí!
Eliška