9.9…. no, kdy jindy na vás vyrukovat se zářijovou „kuchařkou“, než dneska. Navíc vycházím vstříc vašim opakovaným žádostem, abych vhledy publikovala dříve a vy si mohli dříve zvědomit, co že se nám to v daný měsíc děje. Tak sem s ním, zářím… 🥰 Měsíc září nám nejspíš dá v tomto roce zabrat. Možná i více, než v předchozích letech… pořád totiž jedeme v energii letošního roku, kterou je láska, ve všech svých podobách a všechny dluhy s ní související. Ať už ty, které jsme si sami „vyrobili“ nebo ty, co se nám „staly“ (ty jsme si vyrobili taky, ale moc se nám to nechce možná akceptovat). 🙈Zkrátka a dobře, všechny situace, ve kterých jsme nebyli k sobě laskaví a nedovolili jsme našich pocitům, aby byly vysloveny a prožity. A že jich jen za tento života nemáme málo… natož všechny ty ostatní. A je nepodstatné, jestli se jednalo o lásku partnerskou, mileneckou, rodičovskou, sourozeneckou, přátelskou. Lásku ke způsobu života, v pracovní pozici nebo k hračce, kterou jsme milovali. Láska má opravdu tisíce podob a nuancí a žádná není z pohledu srdce menší či větší. Všechny tyto lásky nám přinesly, přináší a budou přinášet zkušenosti, které pro nás mohou být výzvou. A naše tělo i duše nás vždy vyzývají, abychom do nich zapojili naše oba energetické systémy. Mužský, tedy mysl a ženský, tedy srdce. A zapojili vědomě, tedy je aktivně prožili. A tady narážíme na své vlastní dluhy… A každý, úplně každý dluh zůstane dluhem až do jeho splacení. A nepomůže nám, že o tom víme. Že na to myslíme. Že tomu rozumíme. Dokud dluh fyzicky nesplatíme, nezmizí. A připomene se pokaždé, když se nám to nejméně hodí. 🙈 A to je měsíc září… 😇 Měsíc, který nás bude velmi inspirovat a „tlačit“ k tomu, abychom své dluhy dokončovali. Nikoliv tlačili na druhé, aby to dokončili oni! My sami… I za cenu destrukce, spálení mostů či vztahů. Vztahů k někomu či něčemu. Co s tím? Tam, kde věci umíme dokončit a změnit v laskavosti, je to poměrně jednoduché. Tam, kde se děje něco, co změnit neumíme a zraňuje nás to, je to složité… tam to může bolet. Tam nás to hodně „vykopne“ z komfortní zóny. 🙄 Můžeme se o to prát, tlačit na pilu, přenášet hory, ale jediné, co změníme, je stav našich fyzických a mentálních rezerv. 🙈 Září má číslo 9. Těhotenství má 9 měsíců. A na jeho konci je porod. Je to destrukce stávajícího (luxusní bazének v all inclusive stylu), aby mohlo začít něco nového. Destruktivní energie se mění v konstruktivní. Obě energie mají explozivní kvality. Ať chcete nebo ne… 💪 Obě se ale stejně snaží vyhnout konfliktu, obě mají tendence se vyhnout vzdoru autoritám či těm, které jako „autority“ vnímají… a tento strach jejich explozivní energii blokuje tak moc, že se nedaří ani dokončení, ani nastartování.A tento stav je velmi stagnující, způsobuje paralýzu a cítíme se v něm velmi nesvobodně, tělo to velmi rychle vyzrcadlí a zhmotní. Pamatujete na můj příběh pár dnů zpět? Tak to je ono…. 🙈 Ale už mám uzdraveno (ale o tom až jindy, chcete-li)! 🥰 Pokud si tedy v tomto měsíci nedovolíme věci vědomě a fyzicky dokončit, protože už se v nich necítíme dobře a necítíme už žádnou volbu, budou se dokončovat nejspíš stejně. Ale možná v jiné jemnosti, než bychom si pro sebe přáli… Vesmír nám pomůže, aby skončilo to, co už je stejně dávno „mrtvé“. A pokud se rozhodneme k dokončení, protože si přejeme, aby mohlo začít něco nového, s novým potenciálem, co má větší šanci na úspěch, co nás povede do radosti a lehkosti bytí, věřme, že nás Vesmír podpoří nejlépe, jak je to možné! 💖 Stačí tedy zvědomit si svoji volbu. Esenciální volbu. Co je to, co si přeji já? Co CHCI, protože to tak cítím a tak o tom přemýšlím? Ne proto, že se to ode mne očekává! Ne proto, že se to sluší a patří! Ne proto, že o tom rozhoduje někde jiný! Ale proto, že to tak prostě chci. Amen! 💖 Za touto volbou a svobodou stojí naše vlastní zodpovědnost. Budu znát odpověď, proč jsem se tak rozhodl/a? Budu umět vyslovit odpověď, proč jsem se tak rozhodl/a? Ustojím ve své síly svoji odpověď, proč jsem se tak rozhodl/a? Ano, to je zodpovědnost za vlastní kroky a volby! 💪 Ale na konci je dokončení, které dá prostor novému začátku…. 🙏 Tam už na nás čeká říjen, ab nás nenechal ve štychu. 😍 Září nám bude také připomínat, jak jsme na tom s fyzickými rezervami a bude hodně o těle. Dovolíme si odpočívat? Dovolíme si relaxovat? Dovolíme si vypustit něco ze seznamů? Dovolíme si mávnout rukou nad nějakým modelem chování vycházejícím z našeho systému přesvědčení, že má něco nějak být?A když už náhodou „padneme“, dovolíme si dát si prostor se doléčit? Ať už na úrovni těla, srdce, mysli či duše? Prostě jen a jen být? 😇 Pro sebe, kvůli sobě, se sebou… s laskavostí, pozorností, péčí, porozuměním a v chápavosti? 💖Pokud ano, čeká nás nový vztah sami se sebou. Nový začátek v daném tématu, vztahu, situaci… 🙏Pakliže ne, budeme muset nejspíš vynaložit daleko více síly a možná nás to „potrhá“ a „rozbije“… 😢 A kdo by to vědomě chtěl, že? 😉 Pojďme být v září jak maminka před porodem. 😇 Vědoma si výkonu, který v každé minutě podává. Vědoma si svého těla, které je neuvěřitelné a geniální. Vědoma si své zodpovědnosti. Postará-li se o sebe, postará se i o miminko… Pojďme se v září postarat o sebe, postaráme se tím i o druhé. 💖S vědomím lásky k sobě, k druhým, ke světu, k Vesmíru, k Bohu. Buďme v srdci a naslouchejme mysli. Jsou tady pro nás…. 🥰 A pokud vás něco „rozbije“ víc, než dokážete v daný okamžik unést, tak se ozvěte. Něco vymyslíme…💖😇 Laskavé září, moji milí. A nebojte se zářit si na svoji vlastní cestu… 😊Eliška