Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Vyceňme svoji cenu…. aneb psychosomatika zubů

Moje milé a milí, tak jsem vyslyšela vaše volání a otevřeme spolu téma zuby… protože ty se teď taky „nenudí“ a jejich citlivost se bude s následujícím obdobím a hlavně příštím rokem zvyšovat. Respektive, už se to od začátku července děje… Zuby jsou pro nás z podstaty informací, že jsme v nějaké situaci, vztahu či tématu ve lhostejnosti ke svým pocitům. Že se snažíme „zkousnout“ něco, co ale není úplně s námi v souladu a přehlížíme svoji citlivost a city i pocity, které v souvislosti s tím cítíme. Že nejsme ochotni vyjádřit svoji cenu a popíráme svoji sebehodnotu tím, že popíráme sami sebe. 🙄 Vnímavost sama k sobě i ochota se naladit na své potřeby, sny a představy je drcena systémem přesvědčení, že si to dovolit prostě nemůžeme. Z mnoha důvodů. Každý máme svůj „dobrý“ důvod, proč to nemůžeme vyjádřit, podle toho, v čem jsme vyrůstali. Zde je velmi prospěšné přijmout výchovné prostředí jako nedílnou součást naší unikátní životní / duševní / duchovní cesty a přestat vyčítat zúčastněným, co vše pokazili… ještě jednou pro zvědomění poKAZili… ok? 😇 Tedy pracujme hodně s emocí hněvu, nespokojenosti, otrávenosti, apod. Pokud něco nemůžeme zkousnout, ale pustit to taky nechceme, tak to držíme pomyslně v zubech, jak kočka koťata. Tím to téma paralyzujeme a ono se nemůže nikam posunout. A nezmizí… fakt nikam nezmizí. Paralyzujeme tím ale především sami sebe, protože my se nemůžeme v životě hnout dál. Mentálně nás to blokuje v nových poznáních. A to, co neroste, to začíná stagnovat a po nějaké době atrofovat… Paralýza a atroface…. že by PARAdontóza? Pracujme tedy s emocí strachu, pocity nedocenění, nemilovatelnosti. Ani sami mnohdy neznáme nebo si neuvědomujeme vlastní cenu. Jak by mohli ti ostatní? Důležitým poznáním je také strana, na které se nám bolístka děje. Je-li to vpravo, můžeme hledat propojení se svojí myslí, plány, mužskými osobami nebo vzory, profesním životem, zkrátka a dobře všude tam, kde to stojí na pragmatických argumentech, systému a výkonu. I tam, kde nevyužívám či přetěžuji mužskou polaritu sám/sama v sobě a jedu přes sílu s výrokem: „když to nejde silou, půjde to ještě s větší silou!“ 💪 Pokud se nachází bolístka vlevo, hledejme v naší schopnosti tvořit, spontánně konat, inovovat bez ohledu na to, jestli to dává smysl, propojení na domov, ať už původní či nový, ochotu nenést na sobě břemeno existenčních starostí a taképropojení na ženskou energii či osobu. Stejně tak na schopnost být ženou, pokud jí jsem nebo schopnost využívat ženskou polaritu, která je prospěšná bez ohledu na pohlaví, tedy v rytmu výroku: „nechej to koňovi, ten má větší hlavu“. 😀 Pakliže nás trápí spodní polovina zubů, hledejme propojení více s našimi strachy z toho, co bylo nebo se stalo. Pokud horní polovina, hledejme propojení na obavy či pochybnosti z toho, co bude… pakliže spodní, hledejme způsob, jak se rozpohybovat. Pokud horní, hledejme způsob kde a jak se více ukotvit. Tím se dostaneme do větší rovnováhy a zuby to ocení. 😇 Důležité je i zvědomění, že jakmile dospějeme, často padáme do pocitů, že jsou věci už neměnné. Tím ale popíráme na mentální úrovni princip růstu, protože rosteme a měníme se pořád. A jak přestaneme, začneme odcházet, abychom se zrodili znovu. Jako pampeliška. To, že je chvíli žlutá, chvíli bílá a pak odumře neznamená, že to není zdravý proces, který dává smysl… A zuby nám i toto velmi zrcadlí. Dětské zoubky jsou roztančené a vypadají každý rok jinak. Koho téma dětských zoubků zajímá, mrkněte na článek na mém webu s názvem „Roztančená ústa“. Stejně to ale můžeme mít i v dospělosti, byť to tak není vidět. Poznáme to ale při práci s dentálním kartáčkem. Že někdy nám vložit do mezizubního prostoru jde a někdy prostě nejde. Panika? Nikoliv, je čas na klídek! 😃 Chrup totiž reaguje na vše, co se nám děje a je to schované… nejsou to věci, které hned „vyceníme“, ale primárně ty, které žvýkáme delší dobu. Takže nějaký návod na sebediagnostiku? Ano, stručně a výstižně: ✅ identifikace strany (muž / žena resp. práce / domov resp. systém / tvořivost)✅ identifikace poloviny (spodní – kde jsem zůstal(a) stát / horní – kam se bojím vyvíjet)✅ identifikace problému (kaz – pocity viny / zánět – hněv / paradontóza – ponížení / ….)✅ změna stavu! Pozor, tato část je netěžší, ale bez změny postojů nelze změnit stav zoubkových bolístek… Pakliže vás tématika psychosomatiky zubů zajímá, nebojte se použít strejdu Googla. Najdete tam na toto téma spoustu článků i specialistů, kteří jsou v tom opravdu dobří. Ode mne máte jen první seznámení, ale experta na zuby a jejich psychosomatickou odezvu najdete jinde… 😇 A když přijde moment, že změna nejde a vy byste přesto rádi, tak se ozvěte. Dá se s tím celkem pohnout. Ať už při osobním sezení nebo on-line, takže lokace „svět“ není problém. 😍 Tak úsměv, přátelé! 😁 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Červenec – zariskovat ve jménu poznání

Polovina července je za námi a prožili jsme si jak deště, tak i tropická vedra. Každý se s tím pere po svém, každý je jinak citlivý a každý je veden k tomu, aby se o své potřeby postaral v souladu se svým tělem. A červenec se bude velmi snažit, abychom svoji citlivost opět odhalili a znovunalezli… pojďme se podívat, jaká „kuchařka“ na červenec nás provází a jak nás inspiruje. 😊 Červenec je měsícem, který vytahuje již poznané strachy, zklamání a bolesti v úrovni našich vztahů. Obvzláště pak vztahů partnerských, rodinných a komunitních. Protože to je téma celého letošního roku.A červenec v tomto tématu pouze otevírá další z pomyslných Pandořiných skříněk. 🙈 Nejen, že s námi tyto pocity pracují na úrovni vnitřního vnímání a projevují se daleko intenzivněji než kdy jindy, což se projevuje jako zvýšená citlivost, která se následně vyplavuje smutkem, pláčem a dalšími projevybolesti. Je to velmi léčivé a je moudré a prospěšné tyto projevy přijmout nejen u sebe, ale i u druhých. Skrze pláč (vodu) se vyplavuje mnohé z buněčné paměti, cokdy bolelo a zraňovalo. 💔 A není vůbec důležité kdy, kde a proč se to stalo… Důležité je přijmout a zvědomit, že to zanechalo šrám, který je nyní na čase zahojit a opečovat. Sejít „z hlavy“ a jejich věčných otázek a hodnocení do srdce a dovolitsi spojit se se svými pocity a na základě nich pak udělat vše proto, abych srdce zahojila. Odpustit, vyplakat, omluvit se, vyznat se…. cokoliv, co v daný okamžik ucítíme jako léčivé. A že tomu hlava nerozumí? No, i to je v pořádku… v životě lidské je tolik pocitů, které jsou nezměřitelné a hlava je neumí mnohdy uchopit. Bolest, láska, strach… a přitom jsoutak zřejmé a patrné. 😇 Červenec nám pomůže se svoji kvalitou, kterou je velká podprahová touha experimentovat ve jménu poznání.Zkusit, abychom udělali zkušenost. Protože myslet si žádnou zkušenost „nevyrobí“. A bez zkušenosti nedochází k poznání. K rozšíření vědomí ani moudrosti. Je to jenom „jedna paní povídala“. A ono se toho napovídá… 😏 Takže je jenom na nás, jestli se necháme lapit do vlastní mentální propagandy nebo se zhluboka nadýchneme a zariskujeme ve jménu poznání a skočíme. A že máme strach z již poznané bolesti a šrámů? Kdo by neměl… ale i s tím umíme krásně pracovat. 👍 Červenec má totiž velikou podporu ve vizualizaci, kterou opravdu velmi rozvíjí a nabízí, takže jestli máte pocit, že vidíte své sny v obrazech, vidíte přesně, co si přejete nebo i obavy chodí jako obrazy, tak vězte, že za to „může“ právě tento měsíc. Je navíc ochutnávkou příštího roku, ve kterém mnohé naše přání i vize budou tak jasné jako fotografie, na kterou se právě koukáme. A o tuto vizualizaci se můžeme opřít. Pokud se nám cokoliv bolestného stalo, můžeme se v obraze vrátit do toho okamžiku a postarat se o sebe. Ne, není možné popřít naši zkušenost, ale je možné následně změnit to, jak přijmeme svoji bolest, jak se o sebe postaráme, co uděláme pro to, abychom dopady této zkušenosti zmírnili. Abychom se ve vlídnosti, laskavosti a něžnosti postarali sami o sebe… to ve své vizualizaci změnit umíme. 🙏 A pokud si k tomu dovolíme hovořit nahlas sami se sebou tím, že budeme vyslovovat, co v ten okamžik cítíme (což jsme si nejspíš v minulé situaci nedovolili), propojíme všechny tři úrovně bytí (tedy mysl, tělo i emoce) a může tak dojít k plnému léčení a tzv. „přepisu“ této zkušenosti. To nás může velmi rychle odblokovat a dovolit nám, abychom opět nalezli naši ztracenou odvahu zariskovat, aby se něco mohlo dít jinak. Více v souladu s našími city a pocity. 💖 Měsíc červenec je rovněž velmi empatickým měsícem a každá kvalita by měla být moudře využívána jak směrem ven, tak i dovnitř. A tak se táži, milí moji, jsme dostatečně empatičtí i sami k sobě? 💖 Vnímáme rozladění jen těch druhých, které se snažíme co nejdříve naladit a k vlastnímu rozladění jsme lhostejní nebo umíme i přijmout, že máme právo být rozladění, bez pocitů viny směrem k ostatním? 💖 Umíme být vlídní a otevření ke svým pocitům, dokonce i v situacích, kdy to s ostatními nic nedělá nebo si je zakážeme a strnule plujeme s proudem? 💖 Jestli už při čtení těchto řádků hlásí slzy svůj nástup, nechejme je téct. Voda je léčení. Voda (slzy) je způsob, jak vyčistit buněčnou paměť… a hlava tomu nemusí rozumět. Stačí, když nebude bránit… 🙏 Ostatně právě její spolupráce je důležitá nejen v rámci celého letošního roku, kdy je od ní vyžadován partnerský dialog, ale i v rámci července, kdy je od ní vyžadován respekt bez otázek v laskavosti a vlídnosti. 🥰 A to se naše hlava teprve učí. Že přenechat otěže srdci neznamená ohrožení ani nebezpečí. Že nedržet pod kontrolou je v pořádku. Proto se teď v červenci tolik motá a ztrácíme rovnováhu… hledáme novou pevnou půdu pod nohama.Je to zcela nové vnímání systémů přesvědčení, normalit, zvyklostí, modelů chování. Je to cesta k důvěře, víře, lásce.Samé kvality, které nelze uchopit, a přesto existují… můžeme si říct, že se posouváme trošku od hmoty směrem k ctnostem. Zní to trošku pohádkově, ale proč ne… 😇 I o tom bude příští rok. Můžeme si také hrát s představou 7. čakry. Už je mimo tělo a přitom v sobě spojuje celý čakrový systém na těle… i proto se ji říká korunní. 😇 Máme červenec. Hlava lítá trochu ve větru a hledá stabilitu a srdce volá po nových zkušenostech se zapojením všech citů a pocitů. Zariskovat ve jménu poznání, i když to bude znamenat, že někde budu vyčnívat… pojďme převádět své sny do skutečnosti. Protože skutečné je to, co jsme ochotni skutečně žít! 🥰 Krásný červenec, milí! 💖 Eliška