Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Vyceňme svoji cenu…. aneb psychosomatika zubů

Moje milé a milí, tak jsem vyslyšela vaše volání a otevřeme spolu téma zuby… protože ty se teď taky „nenudí“ a jejich citlivost se bude s následujícím obdobím a hlavně příštím rokem zvyšovat. Respektive, už se to od začátku července děje…


Zuby jsou pro nás z podstaty informací, že jsme v nějaké situaci, vztahu či tématu ve lhostejnosti ke svým pocitům. Že se snažíme „zkousnout“ něco, co ale není úplně s námi v souladu a přehlížíme svoji citlivost a city i pocity, které v souvislosti s tím cítíme. Že nejsme ochotni vyjádřit svoji cenu a popíráme svoji sebehodnotu tím, že popíráme sami sebe. 🙄


Vnímavost sama k sobě i ochota se naladit na své potřeby, sny a představy je drcena systémem přesvědčení, že si to dovolit prostě nemůžeme. Z mnoha důvodů. Každý máme svůj „dobrý“ důvod, proč to nemůžeme vyjádřit, podle toho, v čem jsme vyrůstali. Zde je velmi prospěšné přijmout výchovné prostředí jako nedílnou součást naší unikátní životní / duševní / duchovní cesty a přestat vyčítat zúčastněným, co vše pokazili… ještě jednou pro zvědomění poKAZili… ok? 😇 Tedy pracujme hodně s emocí hněvu, nespokojenosti, otrávenosti, apod.


Pokud něco nemůžeme zkousnout, ale pustit to taky nechceme, tak to držíme pomyslně v zubech, jak kočka koťata. Tím to téma paralyzujeme a ono se nemůže nikam posunout. A nezmizí… fakt nikam nezmizí. Paralyzujeme tím ale především sami sebe, protože my se nemůžeme v životě hnout dál. Mentálně nás to blokuje v nových poznáních. A to, co neroste, to začíná stagnovat a po nějaké době atrofovat… Paralýza a atroface…. že by PARAdontóza? Pracujme tedy s emocí strachu, pocity nedocenění, nemilovatelnosti. Ani sami mnohdy neznáme nebo si neuvědomujeme vlastní cenu. Jak by mohli ti ostatní?


Důležitým poznáním je také strana, na které se nám bolístka děje. Je-li to vpravo, můžeme hledat propojení se svojí myslí, plány, mužskými osobami nebo vzory, profesním životem, zkrátka a dobře všude tam, kde to stojí na pragmatických argumentech, systému a výkonu. I tam, kde nevyužívám či přetěžuji mužskou polaritu sám/sama v sobě a jedu přes sílu s výrokem: „když to nejde silou, půjde to ještě s větší silou!“ 💪


Pokud se nachází bolístka vlevo, hledejme v naší schopnosti tvořit, spontánně konat, inovovat bez ohledu na to, jestli to dává smysl, propojení na domov, ať už původní či nový, ochotu nenést na sobě břemeno existenčních starostí a taképropojení na ženskou energii či osobu. Stejně tak na schopnost být ženou, pokud jí jsem nebo schopnost využívat ženskou polaritu, která je prospěšná bez ohledu na pohlaví, tedy v rytmu výroku: „nechej to koňovi, ten má větší hlavu“. 😀


Pakliže nás trápí spodní polovina zubů, hledejme propojení více s našimi strachy z toho, co bylo nebo se stalo. Pokud horní polovina, hledejme propojení na obavy či pochybnosti z toho, co bude… pakliže spodní, hledejme způsob, jak se rozpohybovat. Pokud horní, hledejme způsob kde a jak se více ukotvit. Tím se dostaneme do větší rovnováhy a zuby to ocení. 😇


Důležité je i zvědomění, že jakmile dospějeme, často padáme do pocitů, že jsou věci už neměnné. Tím ale popíráme na mentální úrovni princip růstu, protože rosteme a měníme se pořád. A jak přestaneme, začneme odcházet, abychom se zrodili znovu. Jako pampeliška. To, že je chvíli žlutá, chvíli bílá a pak odumře neznamená, že to není zdravý proces, který dává smysl…


A zuby nám i toto velmi zrcadlí. Dětské zoubky jsou roztančené a vypadají každý rok jinak. Koho téma dětských zoubků zajímá, mrkněte na článek na mém webu s názvem „Roztančená ústa“.


Stejně to ale můžeme mít i v dospělosti, byť to tak není vidět. Poznáme to ale při práci s dentálním kartáčkem. Že někdy nám vložit do mezizubního prostoru jde a někdy prostě nejde. Panika? Nikoliv, je čas na klídek! 😃


Chrup totiž reaguje na vše, co se nám děje a je to schované… nejsou to věci, které hned „vyceníme“, ale primárně ty, které žvýkáme delší dobu.


Takže nějaký návod na sebediagnostiku? Ano, stručně a výstižně:


✅ identifikace strany (muž / žena resp. práce / domov resp. systém / tvořivost)
✅ identifikace poloviny (spodní – kde jsem zůstal(a) stát / horní – kam se bojím vyvíjet)
✅ identifikace problému (kaz – pocity viny / zánět – hněv / paradontóza – ponížení / ….)
✅ změna stavu! Pozor, tato část je netěžší, ale bez změny postojů nelze změnit stav zoubkových bolístek…


Pakliže vás tématika psychosomatiky zubů zajímá, nebojte se použít strejdu Googla. Najdete tam na toto téma spoustu článků i specialistů, kteří jsou v tom opravdu dobří. Ode mne máte jen první seznámení, ale experta na zuby a jejich psychosomatickou odezvu najdete jinde… 😇


A když přijde moment, že změna nejde a vy byste přesto rádi, tak se ozvěte. Dá se s tím celkem pohnout. Ať už při osobním sezení nebo on-line, takže lokace „svět“ není problém. 😍


Tak úsměv, přátelé! 😁

Eliška

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.