Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování

Květen – různých druhů lásky čas…

Květen se začíná blížit pomalu ke své polovině, tak bychom se na něj mohli spolu podívat, co říkáte? Ať víme, co nám „uvařil“… 😇 Je to zajímavý měsíc… plný protikladů v tématech lásky. Vztahy se tvoří, vznikají, jsou korunovány novými krásnými zprávami. Na druhé straně přináší květen i druhou polaritu lásky a to je ta, která zůstane, když láska zmizí… nesnášenlivost, odpudivost, možná i nenávist. 😢 Obě tyto polarity k lásce patří a jsou její nedílnou součástí. Odjakživa hýbaly a hýbají světem a je to síla, kvůli které vzniklo spoustu konfliktů a válek, ve jménu lásky. Lásky k ženě či muži, lásky k Bohu, lásky k území… Láska má totiž tisíce podob. Můžeme milovat někoho nebo i něco.. Můžeme milovat člověka, svůj dům, svoji práci nebo třeba svůj způsob života. Vše je láska… vše s sebou nese vibrace, kterými jsme přitahováni. A všechny tyto vztahy jsou v květnu v plném květu. Jen některé může spálit mráz… 🙈 Kde je láska, tam je na jednu stranu velká odvaha, srdečnost i smělost. Je tam velká sebedůvěra a sebejistota, proto zamilovaní působí jako blázni. Nic neřeší. Pozornost upínají jen na to, co je v daný okamžik naplňuje. Je to překrásná energie lehkosti, bezpečí a odhodlání… 🥰 Na stranu druhou přichází obavy, pochybnosti a strachy o toho, o koho můžeme přijít. Nebo o co. Kdo nemiluje, necítí je. Tento stav nám může přinášet pocit ohrožení, zvýšenou citlivost na chlad v chování druhých, pocit přehlížení nebo i zrady a trpkosti, když se něco nevyvíjí tak, jak očekáváme. Jsme naučeni věnovat pozornost chybám, to jsme se všichni naučili ve škole. Zaměření na to, co je špatně, místo toho, abychom se zaměřili na to, co udělat jinak a lépe a co nám jde skvěle, nás mnohdy stojí v lásce stabilitu, po které toužíme…. Může nám chybět rovnováha, protože v zorném úhlu máme hlavně to, co je „špatně“. Co s tím uděláme? 🙂 Zkusme si představit, že vše je ve vesmírném principu vyvažováno protikladnou silou. Díky tomu má každá planeta svoji oběžnou dráhu, neodletí do vesmíru a ani se nerozpleskne o Slunce. 😀 Určitá míra přitažlivé a určitá odpudivé síly. A každá planetka to má jinak, naštěstí, protože jinak by se srazily! Pokud dovolíme ve svých životech přijmout tento princip, nebudeme řešit, že je v jeden okamžik něco zrovna špatně. Nebudeme mít pouze toto ve svém zorném úhlu a nebudeme tomu věnovat primární pozornost. Přijmeme to jako nedílnou součást vztahu a budeme se zaměřovat na to prospěšné s důvěrou, že to bude opět dorovnáno… že to je bouřka, která má za úkol pročistit vzduch. A jestli nám v tom zrovna není dobře, pak máme možnost na chvíli situaci opustit (ideálně vyrazit mimo budovu) a harmonizovat svůj energetický prostor… Možná se z toho potřebujeme jen vyčistit. Možná se potřebujeme opečovat a zahřát vlídnými slovy, které sami sobě povíme. Možná si potřebujeme udělat nějakou ochranu, abychom se v dané situaci cítili v bezpečí. V našem srdci budeme přesně vědět, co je to, co v daný okamžik bude jasným projevem naší sebelásky k sobě. 💖 V bouřce si také nestoupnu doprostřed louky s kovovým deštníkem, ale schovám se někde, kde je bezpečí a kde se můžu spojit s vlastní sebedůvěrou, že vše dobře dopadne a sebejistotou, že jsem pro sebe udělala maximum, které jsem v daný okamžik dokázala. Bez ohledu na vnější, nestabilní okolnosti… Ostatně to je přesně to, co nás učí i letošní rok. Ke stabilitě patří nestabilita… nic není jen o jedné misce vah. Pokud chceme být v rovnováze, potřebujeme vždycky a ve všem misky dvě…. 🥰 Letošní květen nás také velmi slušně „školí“ v tématu času… analogický čas začíná být zcela mimo a do popředí se dostává čas řeckého Boha Kairose, který je spojený s dokonalým časem k dané realizaci. K času dozrání. K času nejlepšího načasování pro každou danou bytost. Je to ten čas, který „řekne“ jablíčku, kdy má dozrát i přesto, že má na stromě dalších 300 bratříčků… a každý si zraje po svém a v jiný čas. A díky tomu si každý člověk může utrhnout jinak zralé jablko a v jiný čas… velký to dar! 🙏 Jestli máme letos plány, a obzvláště v květnu, měli bychom být připraveni na to, že čas „dozrání“ nemusí být v souladu s našimi hodinkami či plánovači. 🙈 Květen je totiž měsíc pozorování, váhání, přemýšlení, analyzování, zpochybňování a rozhodování a znovu zvažování a zpochybňování. Je to rozkmitaná váha, která nás má naučit vše kolem milovat i nesnášet.Vnímat své emoce jako aktuální barometr, který nás má naučit, co doopravdy milujeme a co ne. Nikoliv to, co bychom měli milovat a co ne, protože nám to někdo řekl. Milovat se takoví, jací jsme… teď a tady. S tím co právě teď umíme. Ne tím, co jsme kdy uměli nebo budeme umět. Ne s tím, jakými jsme kdy byli nebo jakými budeme. Nedělat nad sebou a druhými závěrečný soud, protože známe to… čas ukáže! 😍 A kolikrát jsme se už nesnášeli za to, že jsme milovali nebo naopak nemilovali… a pak se v tom člověče vyznej. Není žádné pravidlo, norma, řešení. Je jenom život, který nás učí žít v souladu sami se sebou…. 💖 Dovolme si v květnu kvést podle sebe, tak jak nás náš vnitřní čas volá. Dovolme si se chránit, když je vůči nám někdo chladný a měl by nás jeho mráz spálit. Dovolme si dokonce cítit v takových situacích možná i momentální „nenávist“ vůči jeho chování a odejít z jeho vlivu, ať nám do těla nevlívá své „jedůvky“… Dovolme si vzít čas na to, to v sobě zharmonizovat a dostat se do rovnováhy. Buďme pilní jako včelky v tréninku sebelásky, sebedůvěry a sebejistoty. A pak se jako zharmonizovaná, hrdá, odhodlaná a srdečná planetka po oběžné dráze vraťme do situace a řekněme tomu druhému, že milovat jeho neznamená nemilovat sebe… 💖 I za cenu případné volby, že to ten druhý nedokáže přijmout a naše sluneční soustavy se rozejdou… i to patří k lásce, pamatujete? 😇 Krásný a vědomě váhavý květen nám všem, moji milí! 🌼

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Duben – měsíc vlastních konfrontací

Moji milí, duben překročil svoji polovinu a my jej máme už ochutnaný a nacítěný. Někteří i prožitý intenzivněji, než by si sami přáli… 🙈 Tak se na něj pojďme podívat a uvědomit si ho, ať možná trochu lépe porozumíme, co se nám to děje. Protože, když rozum ví, umíme daleko rychleji mnohé propustit… tedy zajistit, aby „to ono“ opustilo naše tělo. Ať už jsou „to ono“ myšlenky, pocity či city. 🙏 Duben nám přináší mnohé konfrontace… Mnohdy až surově ukazuje, kde námi nastavený systém, nefunguje. A je úplně jedno, jestli se jedná o systém v naší domácnosti, vztazích nebo systém přesvědčení v tom či onom tématu. Vytahuje na světlo Boží nedostatky, které nás mohou uvrhat do frustrace, kde se cítíme být zpochybnění nebo zneužití někým či něčím… 😥 Mnohé z toho je postaveno na komunikaci. Tam, kde si nedovolíme hovořit napřímo, autenticky a přitom laskavě, s respektem k postoji druhému, nás to může velmi rychle dostávat do nepřátelského tábora, protože letos to zaručeně ten druhý vycítí, že je tam nějaká manipulace, úskok, výmluva nebo kličkování. A dá nám to najevo… To může vyvolat naše náhlé bojové postavení a vnitřně můžeme mít chuť si vzít brnění a jít se bít, až do „posledního muže“… Co s tím? 🤔 Můžeme se do toho druhého pustit a své jedovaté šípy vystřílet jeho směrem. Nebude nám v tom ale ani za mák dobře… večer s tím půjdeme spát a ráno se s tím probudíme. A možná to bude chtít pár dnů, možná týden, než se nám podaří alespoň trochu zharmonizovat a ucpat pomyslnou energetickou díru, kterou jsme útokem vytvořili tak, abychom se mohli energeticky zvednout. 🥺 Nebo se možná v ten okamžik rozhodneme mlčet… a myslet si něco o… čemkoliv. A ani tady nám nebude asi dobře. Pocit ponížení, který jsme na sobě spáchali nás doběhne, stejně jako bojovnost v předchozím řešení. S tím rozdílem, že energie boje se může obrátit proti nám. Srdíčko pak dostává zabrat a o hrudní páteři ani nemluvě. Tak co s tím? ❤ Možná můžeme co nejdříve vyklidit pomyslný ring a jít někde, kde nejsou ničí energie, ani uši, ani pohledy. A tam pěkně nahlas v první osobě jednotného čísla dokončit náš rozhovor s tím druhým. Narovinu říct, co cítíme, co si myslíme, jak bychom to chtěli a potřebovali řešit. Že to ten druhý neslyší a nic se nezmění? Zkuste to a uvidíte… Přes vesmírnou wi-fi bude řečeno vše, co mělo být a vesmír se postará o mír v komunikaci… 🥰 To by se asi dalo ustát, ale může se nám do toho připlést komunikace nás samotných sami se sebou…. a co si budeme povídat, že bychom to uměli v respektu a s úctou? V lásce a vděku? Sami k sobě… ajaj, tady se to může potkávat se stěžejním tématem letošního roku. Sebeláska… 💖 Takže, pakliže nejsme k sobě v jakémkoliv tématu upřímní, autentičtí a opravdoví, je dobrý čas si to sami se sebou pěkně vyříkat. Co na tom, že mnohé neumíme změnit? Co na tom, že jsou věci, se kterými nepohneme? Co na tom, že na mnohé nemáme ještě dost odvahy? Každé slovo, která pro sebe a za sebe ztratíme se počítá… protože „na počátku bylo slovo“. A žádný větší evoluční dar už asi nedostaneme… 🙈 Proto je slovo ten klíč, který nás vyvede skrze dveře do pocitů bezpečí, nadšení sami ze sebe, důvěry a plnosti života, do připravenosti se postavit za svoji jedinečnost. 😇 Duben nám nabídne mnohé vhledy. Se svým důvtipem i asociačními kvalitami nám pomůže uvidět věci, které mohly dlouho zůstávat nepochopeny, nepropojeny, nevysvětleny… Najednou můžeme prohlédnout. A i když to může být jedna z výše uvedených konfrontací, je jen na nás, jestli to přijmeme jako dar… že už víme…. a když víme, najdeme řešení, co s tím… Nebo budeme plakat nad rozlitým mlékem a bojovat s vnějšími okolnostmi, protože nutně potřebujeme najít viníka… kdy, kde, proč, jak, kvůli čemu? A víte co? Je to úplně jedno… Protože to jediné, co se počítá, je náš další krok! 💪 Máme za sebou energii znovuzrození. Ta s sebou nese nejen nové začátky, ale i bolest a smutek ze smrti, který ji předcházel. Proto můžeme mít v dubnu pocit, že se nám tyto dvě polarity objevují častěji, než bychom si přáli. Můžeme mít pocit, že jsme nestabilní a někdy až schizofrenní. Mám pro vás dobrou zprávu! Fičíme v souladu s Vesmírem a přírodou… však koukněte ven… 😆 Chceme s tím bojovat? Nebo si důvěřujeme, že se o sebe postaráme? Že když přijde vánice, zalezeme někam pod deku a nevystrčíme nos, dokud to nebude pryč…A když vysvitne sluníčko , že vyběhneme na trávu, sundáme ponožky a nasosáme se slunečními paprsky, jak nejvíce to půjde… 🌞A že bychom totéž zkusili i v situaci, kdy se k nám někdo chová chladně a táhne z něj mráz? A i v situacích, kdy z někoho sálá srdečnost a vřelost? Pojďme to zkusit… nezměníme chování druhých, ale rozhodně změníme pocity, které nám po té které komunikaci zůstanou. Pocity sebelásky, sebeúcty a sebedocenění. 💖 Pojďme inovovat své systémy přesvědčení, že za to, jak se cítíme, mohou druzí! Duben má energii rebelů a originálních řešení. Boří staré a podporuje svým elánem vznik nového, neotřelého, mimořádného a hlavně jiného… Proč myslíte, že právě za poslední týdny vzniklo toliko „rebelských“ aktivit? Že konečně má lid „koule“ na to, se za sebe v mnohém postavit? Duben se konfrontací nebojí, pamatujete? 💪Pojďme si tedy v dubnu užít tu nestálost, ať už v pocitech, v postojích, v názorech, v řešeních…. ve jménu písně „aprílové počasí je proti tobě stálé“… jde o nás, o každého z nás. A nejlepší systém je právě a přesně ten, který individuálně vyhovuje každé jedné unikátní a jedinečné bytosti. 😇Tak, jako si dovolí každá rostlinka vykouknout v jiný čas. Až si věří, že vnější podmínky ustojí. Ve své vlastní důvěře, moudrosti, sebelásce a sebedůvěře… ❤ Krásný duben, moji milí! 🌷

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Březen – pojďme se bavit

Máme za sebou polovinu března… máme částečně ochutnáno, tak si jej pojďme zvědomit, ať víme, co si tento měsíc „vaříme“… 🥰 Březen je měsícem plným nečekaných změn a zvratů. Jako by si z ničeho nedělal těžkou hlavu a spontánně nás dostává do situací, ve kterých se můžeme cítit být zcela nepřipravení… 🙈 Je to velký showman, a tak můžeme zažívat mnoho velkých teatrálních situací. To, co se dá říci v klidu nebo jen v úrovni faktů, v březnu probíhá ve velkém emocionálním stylu. Nikoho nevyjímaje… 🙉 Nejen, že nestíháme sledovat, co nám „odehrávají“ druzí, ale i my jsme vlastními emocemi vhazování do neobvykle dramatických poloh.Pokud jsme zrovna v roli diváka, který „nestíhá“ výstup druhého (řekněme herce), můžeme najednou padnout do mlčenlivosti a mrzutosti a může se nám stát, že ve vteřině nemáme zájem cokoliv dál řešit. Opona spadne a můžeme mít chuť jít co nejdříve pryč… 🥺 Herec může mít naopak pocit, že jsme uraženi, ovšem my se mezitím můžeme cítit zranění, odmítnutí a nedocenění. V rozpacích můžeme stát a naše teč těla se vypne tak, že nejsme schopni ani vyjádřit se skrze gesto či mimický výraz. Stojíme tam mlčky a zneužitě. 😞 Co s tím? Prásknou dveřmi, vrátit vstupenku a napsat někam děsnou recenzi? Už tam nikdy nejít? Už s ní/ním nikdy nemluvit? Dělat, že nás nezajímá? 🙄 Ale co když je hercem někdo, s kým dál chceme jít společným divadelním kouskem zvaným život? Co když za tím dramatickým výstupem volá vnitřní touha, zájem o druhého, starost či vědomí, že je pro nás nepostradatelný/nepostradatelná?Možná můžeme jít v „pauze“ ven na sklenku vína, na chlebíček, skočit si na záchod, nadýchnout se čerstvého vzduchu a pak se vrátit zpět se zájmem, co přinese další dějství… Bez očekávání, tlaku na výsledek a domněnek nechat prostor tomu druhému, ať dál tvoří, jak nejlépe umí… Pozorovat, sledovat, cítit, ladit se a prožívat nejen myslí, ale i srdcem a našim aurickým prostorem. Možná je něco „mezi řádky“, co jsme jen přehlédli… co vyvolalo pocit zranění, zneužití či nedocenění v tom druhém.Dovolíme si v březnu počkat i na další „dějství“ a nezačít hned hodnotit, jak úspěšné dané dílo, situace, vztah je? 🥰 Březen je o konání. Mnohé se děje dříve, než je dobře promyšleno… a kde se koná, tam se chybuje. A kde se chybuje, tam se ví, jak jinak. A kde se ví, jak jinak, tam se vše posouvá. A kde se vše posouvá, tam je velká šance na změnu… A není to přesně to, co si přejeme? Co je na této naší dlouhé cestě nějaká chyba? Že by dar? Že by nastal čas na nový pohled na chybování, selhání, nevyhovění? Jsme to my, kdo tvoří nová pravidla…. Je to naše pravda, která nám dá odpověď, proč něco vnímáme přesně tak, jak vnímáme. A v naší odpovědi je i naše zodpovědnost za náš postoj…. ne oni, ale my jsme ti, kteří neseme zodpovědnost za to, jak se cítíme. A to je vlastně nesmírně úlevné, ač prožíváme tak náročné a nestabilní časy. 😇 V tomto třetím měsíci letošního roku můžeme vnímat velké tlaky na situace, které souvisí s našimi osobními očekáváními. Daleko hůře se nám mohou přijímat neúspěchy věcí, které jsme si nastavili. Můžeme mít pocit, že bychom chtěli více zatlačit, aby se vše dařilo, klidně i prorazit hlavou zeď. Je to velká vnitřní energie, která nám nedovoluje jen přihlížet a nechat věci v důvěře plynout… Ale že by nám v tom bylo uvolněně a jemně? No, je potřeba se nacítit na vlastní tělo, obzvláště v oblasti od hrudní páteře nahoru… krční páteř, migrény, dutiny… skrze tato místa může naše tělo dávat signály, že se snažíme v nějakém tématu prorazit hlavou zeď, a že mu v tom třeba není dobře. Nemusí to být nutně špatně, jen bychom měli vědět, co uděláme s tím, co tam najdeme… 😍 Abychom nakonec nebyli sami sebou zaskočeni. 🙉 A pokud to nevíme, tak je možná čas si raději dopřát fyzický relax, uvolnění, pohyb, milování, tanec…. prostě cokoliv, co našemu fyzickému tělu udělá dobře. 💖 Co uvolní tento vnitřní tlak na výsledek. Březen totiž velmi intenzivně připomíná, že bez fyzického chrámu (těla) na této planetě fungovat nemůžeme. Laskavá péče o fyzické tělo, v sebelásce a pokoře je to, co se nyní počítá…. zkusme mu naslouchat nyní o trošku více, než kdykoliv jindy. O trošku více, než naší mysli… tu potřebujeme, ale ona je moudrá a chvilku bez pozornosti vydrží. Její měsíc teprve přijde… 😍 Dovolme si v tomto měsíci občas své vlastní „one man show“ a bavme sami sebe sami sebou… probuďme své vnitřní dítě a klidně vyplázněme na kolemjdoucího jazyk, protože se nám chce. Je to praštěné, ale máme super pomocníky, kteří momentálně schovají to, jak se „ksichtíme“… 😄 Roušky…. Dovolme si na chvíli přestat být seriózní, vážní, sofistikovaní. Zahloubaní, přemýšliví a hodnotící. Pojďme objevit své herecké vlohy a konejme v souladu s vlastním tělem. V lásce a respektu k sobě. V lásce a v respektu druhým… 💖 Využijme tvořivé, ženské energie, která v měsíci březnu velmi podporuje veškeré spontánní konání a tvorbu. A která je tak podobná energii dítěte. Zkusme to aspoň na ty dva týdny, co nám ještě zbývají… třeba zjistíme, jak moc nám právě tato „praštěnost“ v životě chybí! 😍 Krásný březen, moji milí! 💖