Štítek: prosinec

— Nezařazené —

Jak může pomoci Zimní slunovrat v našich životech? 😇🥰❄🌞

16.12.2023

Zimní slunovrat je okamžikem, ve kterém začínáme opouštět nejtemnější část roku. To je ta, kterou procházíme právě nyní. Světla, ať už toho fyzického nebo energetického ubývá a vzduch i vibrace kolem nás houstnou a těžknou. Hůře se dýchá, pocity nesvodoby rostou, těla jsou přetížena a emoce se vylévají nečekaně a rychle a posílají nás do zranění a mlčenlivosti. No, nic moc… i když, pojďme se na to podívat i z druhého břehu, ať i z tohoto období vytěžíme a stane se tak pro nás prospěšným. Protože i to je možné… 😇 Jak jdeme životem sbíráme nejen dostatek podnětů pro změny (kopanců), tak i spoustu podpůrných prostředků (symboly, rituály, zvyky, vzorce chování). V okamžiku, kdy se nám jedno či druhé děje, se snažíme z perspektivy daného okamžiku vše zpracovat a uchopit nejlépe, jak umíme. Tomu odpovídají všechny nástroje, se kterými v ten okamžik pracujeme. Včetně našich emocí… a je to tak v pořádku. Kdybychom to uměli jinak a lépe, udělali bychom to jinak a lépe. 😉 Nyní v čase „temnoty“ před zimním slunovratem se tyto staré „formičky“ obzvláště ukazují nebo nás případné prožitky nutí využívat sérii dříve osvědčených podpůrných prostředků, které ale mohou letos selhávat. Stará namalovaná mandala, už léta používaná mantra, ochranný šperk po babičce, rituální zvyk, model chování, který vždy zabral… může být, že zjišťujeme, že něco z toho už prostě „nefunguje“. Najednou to nezapadá, neladí, neslouží… Jako když rozbalíte světýlka na vánoční stromeček, které jste loni funkční ukládali do krabice a ony najednou nesvítí.  Co uděláme? Budeme urputně bojovat za jejich záchranu? Vztekneme se? Začneme zoufale hledat paragon, abychom v tom shonu reklamovali? Nebo si dáme nádech a výdech a v klidu, v souladu s vnitřním risk-managmentem zhodnotíme, co nám za to doopravdy stojí? Stojí za to náš vlastní čas? A známe vůbec jeho hodnotu? Stojí za to náš hněv? A víme, jak ho uvolňovat? Stojí nám za to konflikt v obchodě? A dokážeme přijmout, že někdy jsou věci prostě nedokonalé? Jak to vlastně máme? 😊 Co kdybychom si dovolili si v čase před slunovratem přiznat, přijmout a dovolit to staré, které už nefunguje tak jako dříve, „vyhodit“? Ať už tím, že to předáme někam dál s přáním, ať to slouží jinému. Nebo tím, že to s poděkováním zlikvidujeme. A nemusí to být nutně rituál. Stačí poděkovat a vyhodit do popelnice. Protože někdy prostě nechceme, aby s tím pracoval kdokoliv jiný. A je to taky úplně v pořádku. Cokoliv, co nás napadne a je s námi v souladu, je to správné. Naše intuice nás povede. Naše věrnost ke své autenticitě nám dá ochotu. A naše mysl dovolí, abychom to udělali a nejen nad tím špekulovali. Pak je to dokonalé, protože je to dokonáno. A proč je právě teď moudré to udělat? Protože to, co s nám nesouzní a není s námi v harmonii, vytváří nesoulad a disharmonii. A to nechceme… ať už je to cokoliv. Zářič zůstane zářičem. Jen místo vibrací, které nás pozvedají, se stanou vibracemi, které nás táhnou dolů a berou neviditelně naši energii.  Moji milí, než nastane okamžik zimního slunovratu (22.12.2023 – 4:27 SEČ) obejděte svůj dům. V každé místnosti pobuďte krátký čas a nechejte se intuitivně vést k tomu, co už v ní dále nemá být. Ať už to jsou předměty, vzpomínky, modely chování, zvyklosti, rituály, hudba, vůně, myšlenky, očekávání… cokoliv. A pak hmotné odneste pryč dle své volby a inspirace výše a to nehmotné vezměte pomyslně do dlaní (dejte tomu tvar, barvu, vůni, konzistenci) a vyneste to ven. A vypusťte jako ptáčka – dejte tomu svobodu… příjdou-li slzy, tak i těm. 💖 Ať se můžete ráno na slunovrat probudit a nadýchnout novou, svěží, čerstvou energii, plnou lásky, radosti, lehkosti, světla a důvěry. 🥰 A já tam budu s vámi… pomyslně vás budu držet za ruce a dívat se vám do očí, abych vám řekla, jak úžasnými bytosmi jste. A pozvu vás k oslavě tohoto mimořádného dne. A nejen proto, že budu mít narozeniny. 😃🥂🌈 KRÁSNÝ ZIMNÍ SLUNOVRAT, MÍLÉ A MILÍ! 💖💖❄💖💖 Eliška

— Nezařazené —

No stress, vždyť je toliko možností…. 😉✌🎄

13.12.2023

Jako každý rok, i letos kolem sebe pozoruji v očích mnohých osob lehkou předvánoční paniku. Zatím co já sjíždím už od prvního prosince koledy a pomalu balím dárky, které nakupuji s výjimkou pár maličkostí už v září, protože už v září je jasné, že fakt i letos příjdou, tak mnozí kolem mě vytváří krásné prostředí pro vznik stresu, tlaku a frustrace. 😂🙈 V jednom filmu se říká, že život je tak komplikovaný, jak komplikovaný si ho uděláš. No, lépe bych to neřekla… 😃 Takže, abych vás hodila trochu do klidu, tady máte pár krásných tipů, jak zvládnout dárky z klidu domova, s čokoládou, čajem či svařákem v ruce a navíc jsou to dárečky, které udělají radost na vícero úrovních. Co vy na to? 1/ Sázíme Česko – darujete vysazení stromů v naší krajině (vhodné pro kohokoliv, kdo se stará o naši přírodu) 2/ Očistné vůně –  můj e-shop mnozí znáte. 😉 Darujte voucher, za který si budou moci obdarovaní nakoupit potřeby pro terapeutické vykuřování, ochranné šperky nebo láhve na zdravou vodu (vhodné pro kohoholiv, kdo rád přebírá zodpovědnost za své zdraví i „zdraví“ svého domova). 3/ Vanilková duše – darujte voucher na masáž celého těla nebo obličeje či hlavy, která je vedena v nesmírné jemnosti, za podpory voňavých étrických olejů nejvyšší kvality. Kdo jednou pozná magii Aliččiných rukou, jen těžko najde takto hlubokou regeneraci jinde… 🥰 4/ Kavárna Piknik – darujte voucher do mimořádné kavárny/vinárny/bistra, ve kterém se zastaví čas a při konzumaci se harmonizuje svět v nás i kolem nás. Prostředí je to zcela mimořádné a léčivé, dobroty jsou vyjímečné a víno i káva lahodné. Tohle musíte také zažít! 👌🥂🥰 (vhodné pro kohokoliv, kdo miluje neotřelé dobroty a jedinečné prostředí). 5/  Ptačí parky – darujte certifikát na rozvoj ptačích parků a rezervací, které má na starost Česká společnost ornitologická a zaměřuje se na české území. Mají na svém triku nádherné projekty, které potěší každého, kdo miluje ptačí zpěv 💖🕊🦆🦉 (vhodné pro kohokoliv, kdo miluje naše ptactvo).   Jak vidíte, možností je toliko. 🙏💖 Takže, uvolněte páru i stres, rozlučte se s frustrací a pocity selhání a až přijde vánoční nálada, tak sedněte k počítači a něco vyberte. Vše jde na několik kliků. ✌ Pak už stačí certifikát jen vytisknout, což vám udělá buď doma vaše tiskárna nebo každé DM či Rossmann a vložit pod stromeček s osobním vzkazem… 🎄💖 A já se těším na vaše komentáře, jestli na něco z toho nakonec padla vaše volba, a jestli se to pak pod stromečkem líbilo. 😉  Eliška

— Blog, Cesta zvědomění, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství —

Prosinec 2022… možná přijde i nový plán.

12.12.2022

Máme za sebou první třetinu emotivního prosince… asi se shodneme, že úplná nuda není. Každý den nám může vyskočit z krabičky čertík, který se už letos ukázal. To proto, abychom se mohli ujistit, jak jsme ho nakonec pošéfovali… 😍 Mrkneme na to, co ještě dalšího nám tento měsíc přináší? Ano? Tak pojďme, show začíná. 🥰 Prosinec letošního roku bude chtít odehrát všechna představení, na které jsme si už v rámci našich rodin, partnerských vztahů či přátelství zakoupili v průběhu roku lístky. Možná v těchto představeních neuvidíme nic nového, ale rozhodně budeme na fyzické a emotivní úrovni vědět, jestli se vyvíjí směrem, kterým si přejeme, potřebujeme, představujeme nebo po něm toužíme. 😇 A taky budeme vědět, jestli nám to už dává smysl nebo ne… jako kdyby mysl měla potvrdit naše nová pravidla hry, nový scénář. Jako by měla dojít souladu s vývojem, změnami a transformací, kterou jsme v rámci letošního roku prošli. A abychom si byli opravdu jisti, jak to tedy nakonec máme, zapojí se v prosinci všechny naše úrovně bytí a jindy skromné výroky (nejen naše) mohou být nahrazeny emotivními výstupy ve stylu one man/woman show. 🙈 Dýchat, dívat se a emotivní tlak převrátit do zvídavosti, co to přinese, kam se to pootočí a co se ještě ukáže nám může pomoci celou situaci ustát. Možná nás to v prvním dějství „odstřelí“ do mlčenlivosti a mrzutosti, ale po malé pauze, ve které doporučuji si skočit na záchod, dát si něco dobrého na jídlo a něco dobrého k pití (jako na divadle), se můžeme s druhým dějstvím otevřít novým obrazům, zkušenostem i směřováním, které nás do té doby vůbec nenapadly. 🥰 A tam, kde se otevře zvídavost, se otevírá i větší lehkost, energie pro změny a i radost z maličkostí, kterých máme každý kolem sebe denně desítky… jen je možná nevidíme. 😊 Prosinec bude velmi propojen s našimi esenciálními kvalitami, otázkami a odpověďmi: Jsem ve svém životě autentická/ý? Jsem ve svém životě věrná/ý své cestě? Jsem ve svém životě konající podle svého scénáře a v radosti? Tak jednoduché otázky, ale tak hluboko uložené odpovědi a ještě hlouběji uložené pocity… pokud se tyto pocity v prosinci objeví, vezměme je do náruče jako čerstvě narozené miminko a seznamme se s nimi, vnímejme je a nechme je, ať se dotknou našeho těla. 💖 V tomto měsíci se můžeme potkávat i s velikou urputností, ať už naši vlastní nebo těch druhých, kteří nás potřebují dostrkat do branky, kterou nám vybrali. Můžeme se na ně hněvat, vzdorovat, oponovat, argumentovat, ale nejspíš nás to bude stát příliš mnoho fyzických a mentálních sil a taky pocitů, což nás může „uklidit“ do postele. Do bezpečného pelíšku, ve kterém nemusíme o nic bojovat a jsme obvykle opečováváni. Abychom ale do nemoci padat nemuseli, máme možnost nechat tlaky druhých druhým, ať dělají co potřebují a umí a my se sami vědomě a svobodně můžeme vydat tam, kam chceme my. Nikdo nám „s devítkou“ u hlavy nestojí… a že budou naštvaní, zklamaní, zrazení, odmítnutí? Ano, to všechno mohou cítit. A je to v pořádku… Přesto, pokud jsme s nimi vědomě v tomto životě nepodepsali smlouvu, nic jim nedlužíme. Jen sobě… 🥰 A je jen na nich, jestli svůj neúspěch s námi přetransformují v úspěch a najdou sílu a energii v tom řešení, pro které jsme se vědomě rozhodli my. S respektem, úctou i podporou. 💖 Dovolme si v prosinci vnímat svoje emoce i emoce druhých jako příběhy. Nikoliv jako normy a okovy… protože v prosinci může každému vylézat spoustu bolestí a zranění (čertíků), které s námi vůbec nesouvisí. A pokud budeme vědět, že jde o cestu léčení, nebudeme hned startovat do útoku, ale počkáme na druhé dějství. 😇 Prosinec bude nejspíš jedním velkým jevištěm, plným spontánních akcí a nečekaných zvratů. Budeme v něm vidět explozivní reakce, ohnivé emoce i spoustu poker face obličejů. Necháme se strhnout a přidáme se na jeviště do hry nebo budeme vnímat z hlediště, co to s námi dělá? Jaké naše vlastní emoce nám to zrcadlí? Jaké naše systémy přesvědčení to konfrontuje? Jak se přitom cítí tělo? Necháme se pozvat k putování za Betlémskou hvězdou, s důvěrou v lepší zítřky nebo budeme troubit do boje, proti změnám, které mají přijít a jsou už dávno vepsané ve hvězdách? 🌟 Radost, lehkost, tvořivost, zvídavost, zábava… to jsou kvality, které můžeme na cestě za novým prožívat, a to i přesto, že na ni můžeme potkat nějaký ten diskomfort, změny a nečekané zvraty. Je to jen a jen na nás. Pojďme dál putovat prosincem ve své originalitě a autenticitě, ve své věrnosti svým hodnotám a zásadám a lásce k sobě i k druhým, ve svém spontánním konání podle toho, jak nás to zrovna zavolá. Tady a teď. 💖 Pojďme v sobě probudit zvídavost, radost a těšení malého dítěte. Co bude a co nebude. Co přijde a co odejde. V plynutí řeky života… protože naše lodička potřebuje plout vpřed. Jinak se potopí… Přeji vám, nám všem, aby prosinec přinesl spoustu krásných představení, ať už půjde o komedie, satiry, romance nebo dramata. A aby, pokud přinese i nějaké tragédie, protože i ty patří k životu, abychom je ustáli v lásce a míru, s důvěrou, že vše má své tempo a vývoj. Abychom si dovolili prožít vše tak, jak cítíme… s otevřeným srdcem a klidnou myslí. 💖 Krásný prosinec a klidný, adventní čas! 🎄 Eliška

— Blog, Cesta zvědomění, Modely chování —

Prosinec – kompletní závěrečná uzávěrka

17.12.2021

Polovina prosince je za námi a dějí se nám to věci… zpomalovací…. tak se podíváme na vhled, ať si to můžeme pěkně „sesynchronizovat“ a naše letošní „účetnictví“ tak můžeme uzavřít vyrovnaným rozpočtem. Jdeme na to? 😊 Prosinec je pan král… nese s sebou všechny úrovně prožívání a bytí. Jede nám to jak na mentální úrovni, tak i emocionální a fyzické. Z podstaty měsíce jde o kompletní prožívání témat, které se v rámci letošního roku měly či mají uzavírat. 🙈 Na jednu stranu je to vlastně super, že se to bere kompletně, ať už je finálně uklizeno, ale náročné to tedy je… budiž nám útěchou, že má pro nás prosinec nachystaný velmi laskavý čas, určený pro rozjímání, neřešení, pouhé plynutí v mlze, bez hodnocení, co před námi leží či stojí. Jediné o co se můžeme opřít je vnitřní zrak, vnitřní sluch či vnitřní „čich“ na věci kolem. Je velmi moudré tento čas, zvaný kouřové noci, využít ve svůj prospěch a hodně si odpočinout. Na mentální, emocionální i fyzické úrovni. Prostě jen být! Pak nás nebude muset zastavovat hned ze statu příštího roku naše tělo… 😉 Jak bylo už zmíněno, prosinec je kompletní. Mohou nám lítat emoce v tématech sebepřijetí a autentičnosti, které mohou vystupovat jako určitý vzdor či odpor a mohou se tlačit ven jako nepochopitelné konflikty. Může vylézat hněv všude tam, kde se necítíme milovaní už jen proto, že jsme, dokonce i když se chováme dle druhých nevhodně nebo jsme „hnusní“, a také kde se cítíme přetíženi očekáváními či požadavky druhých. Kde je od nás čekáno, že budeme sloužit především věci druhých, jejich vůli a potřebám. A je jedno, jestli to jsou témata rodinná, společenská či osobní. Můžeme se cítit fyzicky velmi unavení a vyosení, protože fyzické tělo okamžitě dává jako barometr najevo, že s ním zacházíme nelaskavě. Můžeme padat do mlčenlivosti všude tam, kde si nedovolíme konat spontánně, automaticky bez přemýšlení, přesně tak, jak to v daný okamžik cítíme. a že to teď fakt cítíme (že by v tom sehrál svoji roli i úřadující Střelec)? 😃 V situacích, kde ostatní, nebo my sami, tlačíme na pilu a snažíme se stůj co stůj dosáhnout toho, co jsme si nastavili…. kdysi, někdy, dávno nebo i pradávno jako dušička. Ale co když to nemá být? Co když se to prostě podařit nemá? Co když je v tom neúspěchu náš největší úspěch, který ale zatím nevidíme? Co když nás tělo zastavilo proto, že je to pro nás prostě dobře, jen nevidíme za roh? Že není v moci mysli to pochopit a kopat za náš tým? 😇 Staré dluhy lezou ven a je možná na čase už netlačit na jejich dořešení. Prostě jen poděkovat a s pokorou a úctou to nechat být. Jako když se rozloučíme s přítelem, jehož cesta vede jinudy a my i přes smutek víme, že je toto rozloučení pro všechny prospěšné a to nejlepší. Rozloučit se se starými strachy, křivdami, bolístkami, obavami i zradami jako s přítelem. Posloužiliy naučily, daly zažít, posunuly… udělaly vše, co pro nás bylo důležité. A teď je na čase říct SBOHEM. 🙏💖 Když bychom toto všechno přijali, dokázali bychom naše tělo, duši v něm i naši mysl (ego) milovat, i přesto co se nám právě děje? Co si zrovna o všem kolem sebe myslíme? Co z nás leze za emoce, ani se mnohdy nestačíme divit? Jak nás třeba v tyto dny tělo nepodporuje? Navzdory tomu všemu, co se nám děje, dokážeme se milovat? 😇 Pakliže ano, pak jsme zvládli téma a náplň letošního roku: SEBELÁSKU! Gratuluji a neváhejte tento svůj velikánský krok oslavit! Protože oslavit se má vše, z čeho máme radost!!! Nejen na narozeniny, Vánoce, Silvestr nebo jiné dedikované svátky… Protože to zase bude téma příštího roku. RADOST! Tak můžeme začít trénovat… 🥳 Prosinec je úžasný i ve tmě, kterou nám nabízí. Je jí tolik a je tak hutná…. to proto, abychom měli dostatek času sejít do našich sklepení a tam se pěkně podívat, co je třeba nechat „umřít“. S čím se můžeme rozloučit a definitivně v tématech sebelásky a lásky nechat jít… abychom se mohli zrodit nově, lehčeji a zbaveni toho, co nás tíží a neslouží. A když bychom měli málo tmy, byli bychom ještě více ve stresu… takže díky Vesmíre za Tvoji moudrost. Jen my lidé to občas nechápeme, ale makáme na tom! 💪 Blížící se zimní slunovrat přinese nadechnutí, abychom se mohli připravit na své znovuzrození. Ano, své vlastní znovuzrození. Nejen Ježíšek přichází na svět. Každý z nás se rok co rok nově rodí… jsme jiní, ač stejní. Po slunovratu může přijít více radosti, spontánních nápadů, více sebeuvědomění i síly si za sebou stát, stejně jako ochotu být loajální i ke svým vlastním potřebám, postojům, názorům. A i ty potřebujeme pro naše kouřové noci. Jestli se máme v pomyslném „kouři“ dobře orientovat, potřebujeme obě polarity… a žádná rovnováha nemůže nastávat, pokud používáme jen jednu misku vah. 😇 Buďme v prosinci sami sobě vlastním světlem, vlastní Betlémskou hvězdou a dovolme si se cítit stejně jedineční a mimořádní. A víte, proč je na nebi tolik hvězd? Protože každý má tu svoji. A žádná není více a žádná méně. Dovolme své hvězdě, aby na nás zářila, svítila na naše kroky a dala nám pocítit, že jsme hvězdy. Protože jsme tady. Protože žijeme na této planetě. Protože jsme si vybrali fakt transformační dobu. A protože všichni konáme ve jménu lásky, i když se to těm druhým nezdá… 💖 Moji milí a milé, přeji vám nádherný zbytek krásného měsíce prosinec a dovolte si pro sebe zářit! ✨ Do slunovratu se protančete v radosti, protože proto…😍 Nebo se přidejte ke mně, protože já se do zimního slunovratu proslavím a vstoupím s ním do své druhé životní padesátky! To bude jízda… 🤩 Tak se můžete virtuálně přidat. 🥂😍 V naladění se pak můžeme těšit na narození Ježíška a našeho „nového“ Já. 💖 A pak si dovolíme se válet jako dým, protože „kouřové noci“… pro sebe, v sobě, se sebou… Co vy na to? 😇 To je dobrý plán…. 🥰 A k tomu nám Vesmír dozajista přidá pár… Read More Prosinec – kompletní závěrečná uzávěrka

— Blog, Cesta zvědomění —

Prosinec 2020 – Užijme si to, co máme. Bez ohledu na to, co nemáme…

21.12.2020

Polovina prosince je za námi… jestli byl letošní rok jízda, tak prosinec tomu kraluje. A nejen tím, že je posledním měsícem roku a zároveň má nejvyšší číslo. Tak se na něj pojďme podívat z jiného úhlu, ať se nám mnohé zvědomí. Ať rozum dostane informační podporu, kterou pro to, co se kolem nás děje, bezesporu vítá a potřebuje a také ať umíme následně propustit to, co už v našich životech nemá místo. Ať už nefunkční vztah k někomu či něčemu, nebo strachy, které už nás nepodporují, nýbrž naopak stahují k zemi nebo zvyklosti či rutiny, které nás brzdí v rozletu. Tak jako tak, je vždy prima dívat se na náš život v souvislostech… Prosinec je měsícem, který do určité míry kopíruje první kvartál letošního roku. Jen, zatímco první čtvrt rok to byla základní škola, tak teď je to vysoká…. Na začátku roku jsme dostali od života indicie, inspirace a úkoly, které se nyní, v prosinci objevily v závěrečném testu. Využili jsme ten půlrok mezi prvním a posledním kvartálem ke všem změnám? Stačila zkušenost z prvního čtvrtroku k tomu, abychom udělali to, co nám nevyhovuje, jinak? Vylepšili, co je třeba? Narovnali, co je třeba? No, ruku na srdce, nejen vláda ten půlrok prokaučovala… každý máme ve své „tajné skříňce“ téma, které jsme možná zametali celý rok opakovaně pod koberec a ono se nyní, v daleko větší intenzitě, objevilo… Můžeme se zlobit, hledat viníka, prožívat frustrace a na všechny emoce máme právo. Přesto je vítejme jako ukazatel pravdy. Protože pravdou zůstane, že každý máme jen jednoho jediného soudce. A tím jsme my sami. Takže, pokud nám v prosinci ještě „vylezlo“ něco, co nás trápí, zlobí, zraňuje, jsme to jen my sami, kdo to může buď změnit nebo k tomu zaujmout jiný postoj. A není důležité, že se naše volba bude realizovat až někdy. Volba, vnitřní volba, je to, co se počítá TEĎ… Prosinec nám opět připomíná naši jedinečnost, i to, že je v pořádku vnímat věci po svém, ve své originalitě. Že cesta jednoho nemusí být a není cestou druhého. Že skrze osobní spokojenost dokážeme šířit pozitivní energii. Vlny, které naladí ostatní. Takové rádio „JÁ“. A je úplně v pořádku, že si nás naladí jen někdo, A jiný si vybere jinou stanici. Protože to, co je na tom super , je uvědomění, že když budeme s někým ladit stejné vlny, stejnou hudbu naší duše, bude prostor a témata ke sdílení, k podpoře bez soudů a hodnocení, k respektu bez podmínek. A to přináší klid a mír. To přináší lásku. Co více si přát? Snad jen, ať těch, co jsou ochotni ladit svoji vlastní stanici je čím dál více. Protože pak bude ve společnosti o to méně toho, co se nám nelíbí. a více lásky Prosinec nám bude skrze emoci hněvu, v jakkoli podobě (tedy od nespokojenosti až po zuřivost) ukazovat, kde jsme zůstali ve službě či pracovním poměru i přesto, že se v tom cítíme zneužíváni. V roli služebného či služky. Kde jsme naše „pracovní“ vztahy nenarovnali. Kde jsme neměli ochotu být k sobě loajálnějšími a změnit scénáře našich životů. Kde je spokojenost druhého důležitější než naše vlastní… Co s tím? Na lámání už není moc času, ale zvědomění si toho, co už nechci a pojmenování dalšího, zcela konkrétního kroku se vždycky počítá! A Vesmír není hluchý… takže nahlas, prosím! Prosinec nám také velmi spontánně a neplánovaně vyzrcadlí, kde nekráčíme ve stopách vlastního zájmu. Jiskra, která zažíná oheň radosti, vnitřní motivace a zábavy. Kde není zábavy, protože nás to či ono nebaví…. co s tím? Kdo jiný by to měl lépe vědět, než my sami??? Můžeme zkusit rozhovor: „kdyby mně bylo pět, udělal/a bych tohle, tak a takhle….“ a bavme se myšlenkami, které nás přepadnou. Že se v nich objeví létající koberce? Růžoví sloni? Světelné meče? No a co? Fantazie nemá hranice… nikdo nám ji nemůže sebrat! Nikdo nám ji nemůže zakázat! Ani nařídit otvírací dobu… A není nic horšího, než nicota! Pamatujete na Nekonečný příběh? Takže, pokud nás přepadne smutek, hněv či mlčenlivost, pojďme v prosinci popustit uzdu své fantazii. Použijme na jejich transformaci tvořivost, hravost, tanec, pohyb, akci, bez plánu a očekávání. Pojďme mít plán neplánovat… Pojďme třeba opustit komfort, na který jsme si zvykli a udělat něco jinak, bez ohledu na to, jak to zvenku vypadá a co si budou myslet ostatní. Ostatně, Ježíšek své narození na seně asi taky úplně neplánoval… A jsem si jistá, že Mariin porodní plán taky vypadal zcela jinak. Prosinec nás inspiruje, abychom přivítali do života opět hravost. Dětský svět, který má více prostoru pro radost, než pro stížnosti. A když ne úplně, tak alespoň trošku. Každý úsměv se počítá. Abychom přivítali pestrost. Protože nejkrásnější na vánočních stromečcích je to, že je každý jiný! Pojďme si do závěru roku slíbit, že budeme věnovat našim vnitřním barevným světýlkům alespoň trošku pozornosti a péče. Že se zastavíme, abychom se podívali, jak krásně v nás svítí. Abychom si zvědomili, která z těch žároviček potřebuje opravit, která vyměnit a nebo kterou chceme nechat zhasnutou. Vše je v pořádku. Jsou to jen a jen naše světýlka. A já vám slibuji, že pokaždé, když si v sobě představíte barevná svítící světýlka, rozsvítíte nejen svůj vnitřní svět, ale i úsměv, který rozsvítí svět kolem vás… Krásný závěr roku, moji milí! Požehnané Vánoce, plné radosti a lásky. Ať si užijeme to, co máme, bez ohledu na to, co nemáme…