Štítek: sny

— Blog, Cesta zvědomění, Modely chování —

Rok 2023 – čas princezen a princů

10.1.2023

Je rok 2023… poté, co jsme absolvovali rok loňský se u mnohých objevovalo napětí, pochybnosti, ale zároveň i naděje, že ten letošní přinese více klidu a laskavosti. Pojďme se na něj společně podívat, abychom věděli, na co se lze těšit a také, jak s výzvami letošního roku pracovat… protože bez práce nejsou koláče, ani ty vesmírné. Rok 2023, tedy rok 7, je připravený velmi podpořit a povzbudit všechny ty, kteří již nalezli rovnováhu mezi svoji myslí a srdcem a obě kvality mají vědomě zapojené. Co to znamená? Že k hlasu ani jednoho, ani druhého nejsou lhostejní, ale naopak vnímaví ve vlídnosti a s plnou pozorností. Vědomi si toho, že ani jedno, ani druhé, není více… že je mezi nimi rovnováha, která činí život na této planetě spokojeným a šťastným. Minulý rok nám přinesl spoustu výzev v nastavení našich pravidel, abychom právě dokázali zapojit jak naše pocity, tak i naše myšlenky. A to ve vědomé rovnováze… Abychom dokázali kriticky myslet a zároveň nekriticky milovat. Že to nelze? To říká jen ten, kdo tuto rovnováhu ještě neobjevil… takže pokud máme v některých tématech pocit, že to nelze, máme celý letošní rok na to, abychom to v sobě ladili. Ladili tak dlouho, dokud naše vlastní serenáda, v tom kterém vztahu, nebude pro nás zcela souladná a v harmonii…. Letošní rok přinese zvýšenou citlivost. Naši vlastní i těch druhých… dokonce i předmětů a věcí. Takže něco rozbít bude letos dost jednoduché… to, co je nám obzvláště milé, je dobré opečovat, ošetřit, zabezpečit a hýčkat daleko více, než kdy jindy. S touto citlivostí bude přicházet i hlasitější hudba z našich hlubokých vrstev v podobě intenzivních citů a pocitů. To, co bylo dlouhé roky ztišováno, aby to nebylo slyšet, aby to nebolelo, nezraňovalo a neubližovalo, se v letošním roce „vyvalí ven“ v plné hlasitosti. Můžeme být k tomu lhostejní nebo se na to naladit. Naladit proto, abychom to mohli zpracovat, propustit, poléčit, ošetřit a dosytit…. Pakliže si to dovolíme, čeká nás odměna v podobě velké vlastní laskavosti, něžnosti sami k sobě, sebeúctě i sebehodnotě. Pokud ne, a to je taky ok, tak nejspíš budeme padat ještě do větších hlubin, ve kterých nás budou vítat pocity kapitulace a rezignace. Letošní rok přinese velkou podporu v podobě silné vizualizace… budou nás čekat a provázet aktivní a živé sny, které nám budou nápovědou, s čím a jak máme pracovat, kam máme kráčet a kde máme ukryty naše nejhlubší strachy a „kostlivečky“. Můžeme je opět zavřít do skříně, tam kde už léta jsou nebo konečně posbírat svoji odvahu a vědomou zodpovědnost a i přes krátké rozladění dovolit, aby se ukázaly a sdělily nám, co vlastně od nás žádají… A i přesto, že to není úplně ezoterické vyjádření, tak nejlepší cesta jak se zbavit dlouhodobě bolavého „beďara“ je ho vymáčknout, ošetřit a opečovat pleť. Tudíž tato cesta bude letos velmi moudrým krokem, abychom pro ten příští byli ještě lépe připraveni. Až se bude „lámat chleba“. Vesmír nás bude v letošním roce velmi testovat v tom, jestli jsme lhostejnými vědomě či z pozice role oběti. Že tomu nerozumíte? Chápu… trvalo mně roky, než jsem sama pochopila. Takže, co tím chci říci? Bude nám vytvářet situace, které nás velmi rychle rozladí na všech úrovních. A my se buď do toho necháme vtáhnout nebo k tomu zůstaneme vědomě lhostejní, jinými slovy s odstupem. Pak pro nás bude úplně v pořádku, co ten druhý dělá, říká nebo nedělá či neříká. Budeme se na situaci koukat jako na příběh v TV a přitom se postaráme, aby nám u toho bylo dobře. Popcorn? Proč ne… Deka a svařák? Proč ne… Pomilování? Proč ne… Budeme se o sebe starat s citlivostí, něžností a vědomím, že si zasloužíme péči o sebe bez ohledu na to, co si pro sebe vybrali druzí. Tato vědomá volba citlivosti, vnímavosti, laskavosti, něžnosti a propojení na své tělo z nás udělá princezny a prince. Princezny a prince, kteří jsou si vědomi toho, že největší souboje se neodvíjí na bojišti plném krve, ale v pozadí a jsou vždy propojeny na lásku… Proto můžeme mít v letošním roce pocit, že nás svetr víc kouše, polštář najednou podivně tlačí a matrace neposkytuje komfort, který bychom si pro sebe přáli. Změní se nám pravděpodobně vnímání našeho těla a budeme ochotni ho vnímat daleko více v „jemnohmotě“. Tedy i za hranicí naší kůže… Díky těmto kvalitám budeme umět vnímat jinak i informaci z „vesmírného wifi prostoru“. Trošku jako delfíni…. nebudeme mít potřebu se tak opírat o slova, které nám druhý říká, jako spíš o pocit, který to v nás bude vyvolávat. Pro lháře to bude fakt peklíčko… už nic neokecají, protože to z nich prostě bude cítit. Jako, když se člověk potí při detoxikaci… prostě to cítíme. Smolík, pacholík, odzvonilo… Rok 2023 nám také přinese velkou odvahu zariskovat ve jménu poznání a experimentovat, abychom konečně přepsali staré dluhy, závazky, zkušenosti i bolístky. Nebo také, pokud nedovolíme této energii se projevit, abychom se ještě více zakopali do bolestných zkušeností, které nás na fyzické úrovni budou chtít imobilizovat a paralyzovat… co si vybereme? Riskneme držkopád nebo se budeme držet až do posledního výdechu ve sklepě, který smrdí? Volba je naše… V letošním roce už nebude příliš prostoru pro obviňování ostatních. Všeobecné vědomí, že bez ohledu na to, co se děje kolem nás, jsou naše kroky jen naše a my sami za ně neseme odpovědnost, bude natolik zřejmé, že věčné rýpaly už nebude nikdo brát moc vážně a může se jím stát, že zůstanou buď osamoceni nebo se budou shlukovat s lidmi stejné vlnové délky alá kafrále kafrále.. ale i to je v pořádku. Každé království je něčím vyjímečné. Jen je dobré se rozhodnout, ve kterém chceme bydlet. Nevím, proč mě právě skočila do hlavy prezidenstká volba…. vlastně vím, ale sdílet to nebudu. Zkrátka a dobře, letošní rok bude velmi přát všem vysloveným přáním, touhám, představám a snům, které budou vysloveny v laskavosti a v souladu se srdcem. Ty se budou realizovat rychle, bez komplikací resp. nejlépe, jak to bude pro něj prospěšné… pozor, to nemusí být nutně kompatibilní s našim… Read More Rok 2023 – čas princezen a princů

— Blog, Cesta zvědomění, Modely chování —

Červenec – zariskovat ve jménu poznání

19.7.2022

Polovina července je za námi a prožili jsme si jak deště, tak i tropická vedra. Každý se s tím pere po svém, každý je jinak citlivý a každý je veden k tomu, aby se o své potřeby postaral v souladu se svým tělem. A červenec se bude velmi snažit, abychom svoji citlivost opět odhalili a znovunalezli… pojďme se podívat, jaká „kuchařka“ na červenec nás provází a jak nás inspiruje. 😊 Červenec je měsícem, který vytahuje již poznané strachy, zklamání a bolesti v úrovni našich vztahů. Obvzláště pak vztahů partnerských, rodinných a komunitních. Protože to je téma celého letošního roku.A červenec v tomto tématu pouze otevírá další z pomyslných Pandořiných skříněk. 🙈 Nejen, že s námi tyto pocity pracují na úrovni vnitřního vnímání a projevují se daleko intenzivněji než kdy jindy, což se projevuje jako zvýšená citlivost, která se následně vyplavuje smutkem, pláčem a dalšími projevybolesti. Je to velmi léčivé a je moudré a prospěšné tyto projevy přijmout nejen u sebe, ale i u druhých. Skrze pláč (vodu) se vyplavuje mnohé z buněčné paměti, cokdy bolelo a zraňovalo. 💔 A není vůbec důležité kdy, kde a proč se to stalo… Důležité je přijmout a zvědomit, že to zanechalo šrám, který je nyní na čase zahojit a opečovat. Sejít „z hlavy“ a jejich věčných otázek a hodnocení do srdce a dovolitsi spojit se se svými pocity a na základě nich pak udělat vše proto, abych srdce zahojila. Odpustit, vyplakat, omluvit se, vyznat se…. cokoliv, co v daný okamžik ucítíme jako léčivé. A že tomu hlava nerozumí? No, i to je v pořádku… v životě lidské je tolik pocitů, které jsou nezměřitelné a hlava je neumí mnohdy uchopit. Bolest, láska, strach… a přitom jsoutak zřejmé a patrné. 😇 Červenec nám pomůže se svoji kvalitou, kterou je velká podprahová touha experimentovat ve jménu poznání.Zkusit, abychom udělali zkušenost. Protože myslet si žádnou zkušenost „nevyrobí“. A bez zkušenosti nedochází k poznání. K rozšíření vědomí ani moudrosti. Je to jenom „jedna paní povídala“. A ono se toho napovídá… 😏 Takže je jenom na nás, jestli se necháme lapit do vlastní mentální propagandy nebo se zhluboka nadýchneme a zariskujeme ve jménu poznání a skočíme. A že máme strach z již poznané bolesti a šrámů? Kdo by neměl… ale i s tím umíme krásně pracovat. 👍 Červenec má totiž velikou podporu ve vizualizaci, kterou opravdu velmi rozvíjí a nabízí, takže jestli máte pocit, že vidíte své sny v obrazech, vidíte přesně, co si přejete nebo i obavy chodí jako obrazy, tak vězte, že za to „může“ právě tento měsíc. Je navíc ochutnávkou příštího roku, ve kterém mnohé naše přání i vize budou tak jasné jako fotografie, na kterou se právě koukáme. A o tuto vizualizaci se můžeme opřít. Pokud se nám cokoliv bolestného stalo, můžeme se v obraze vrátit do toho okamžiku a postarat se o sebe. Ne, není možné popřít naši zkušenost, ale je možné následně změnit to, jak přijmeme svoji bolest, jak se o sebe postaráme, co uděláme pro to, abychom dopady této zkušenosti zmírnili. Abychom se ve vlídnosti, laskavosti a něžnosti postarali sami o sebe… to ve své vizualizaci změnit umíme. 🙏 A pokud si k tomu dovolíme hovořit nahlas sami se sebou tím, že budeme vyslovovat, co v ten okamžik cítíme (což jsme si nejspíš v minulé situaci nedovolili), propojíme všechny tři úrovně bytí (tedy mysl, tělo i emoce) a může tak dojít k plnému léčení a tzv. „přepisu“ této zkušenosti. To nás může velmi rychle odblokovat a dovolit nám, abychom opět nalezli naši ztracenou odvahu zariskovat, aby se něco mohlo dít jinak. Více v souladu s našími city a pocity. 💖 Měsíc červenec je rovněž velmi empatickým měsícem a každá kvalita by měla být moudře využívána jak směrem ven, tak i dovnitř. A tak se táži, milí moji, jsme dostatečně empatičtí i sami k sobě? 💖 Vnímáme rozladění jen těch druhých, které se snažíme co nejdříve naladit a k vlastnímu rozladění jsme lhostejní nebo umíme i přijmout, že máme právo být rozladění, bez pocitů viny směrem k ostatním? 💖 Umíme být vlídní a otevření ke svým pocitům, dokonce i v situacích, kdy to s ostatními nic nedělá nebo si je zakážeme a strnule plujeme s proudem? 💖 Jestli už při čtení těchto řádků hlásí slzy svůj nástup, nechejme je téct. Voda je léčení. Voda (slzy) je způsob, jak vyčistit buněčnou paměť… a hlava tomu nemusí rozumět. Stačí, když nebude bránit… 🙏 Ostatně právě její spolupráce je důležitá nejen v rámci celého letošního roku, kdy je od ní vyžadován partnerský dialog, ale i v rámci července, kdy je od ní vyžadován respekt bez otázek v laskavosti a vlídnosti. 🥰 A to se naše hlava teprve učí. Že přenechat otěže srdci neznamená ohrožení ani nebezpečí. Že nedržet pod kontrolou je v pořádku. Proto se teď v červenci tolik motá a ztrácíme rovnováhu… hledáme novou pevnou půdu pod nohama.Je to zcela nové vnímání systémů přesvědčení, normalit, zvyklostí, modelů chování. Je to cesta k důvěře, víře, lásce.Samé kvality, které nelze uchopit, a přesto existují… můžeme si říct, že se posouváme trošku od hmoty směrem k ctnostem. Zní to trošku pohádkově, ale proč ne… 😇 I o tom bude příští rok. Můžeme si také hrát s představou 7. čakry. Už je mimo tělo a přitom v sobě spojuje celý čakrový systém na těle… i proto se ji říká korunní. 😇 Máme červenec. Hlava lítá trochu ve větru a hledá stabilitu a srdce volá po nových zkušenostech se zapojením všech citů a pocitů. Zariskovat ve jménu poznání, i když to bude znamenat, že někde budu vyčnívat… pojďme převádět své sny do skutečnosti. Protože skutečné je to, co jsme ochotni skutečně žít! 🥰 Krásný červenec, milí! 💖 Eliška

— Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování —

Červenec – pojďme realizovat své sny…

19.7.2021

Moji milí, máme za sebou polovinu měsíce července… jak už jsme si v letošním roce zvykli, mnohé jde mimo plány a učí nás, že jedinou stabilitu najdeme uvnitř, nikoliv vně. A čím dříve to pochopíme, tím lépe i pro následující roky. Tak se na něj jdeme společně podívat, ať víme, jakou kuchařku nám nachystal a propojíme zkušenosti s informacemi. Protože, když víme, mnohé se přijímá snadněji… obzvláště to, co stejně neumíme změnit. Tak jdeme na to. Červenec si pro nás připravil mnoho nečekaných situací, protože nás zve do experimentů, ve jménu poznání. Obzvláště v situacích, kdy jsme již zažili bolestnou zkušenost. A obzvláště pak zkušenost ve vztazích. Ať už vztazích k někomu, něčemu nebo sami k sobě… kde jsme místo toho, abychom se nenechali rozladit rozladěním druhých, naladili se na sebe a vnímali v dané situace své city a pocity a nebyli k nim rozladění, udělali přesný opak. S láskou a něhou jsme se postarali o druhé, což je krásné a vlídné, ale nedorovnali jsme to péčí o sebe. Jako by naše city a pocity nebyly dostatečně důležité… Jako by naladění druhých bylo důležitější než to naše. Jako by nebyl podstatný soulad mysli, která se orientuje ven, s naším srdcem, které vnímá to, co cítíme uvnitř. Aby ti druzí neřekli, nemysleli si. Abychom pro ně zůstali milovatelnými… tedy měli aspekty, prvky a povahové rysy, díky kterým nás přece musí milovat. A jaká jsou pak rozladění, když zjistíme, že to nestačí? Nebo ještě spíše, že to, co jsme považovali za „jistotu“, je tomu druhému úplně fuk? Zkusme si představit, že jsme každý zcela individuální hudební nástroj. Každý hudební nástroj se rozladí za jiných podmínek a každý je potřeba jinak naladit. Houslista nebude ladit basu a kytarista cello. Každý zná svůj nástroj nejlépe a přesně ví, co má udělat, aby nástroj vydával harmonický souladný zvuk. Co kdybychom tuto představu přijali do svého života? A přestali druhým ladit jejich „hudební nástroje“? A nedovolili, aby ten náš ladil někdo jiný? Abychom jen poskytli sobě i druhým bezpečný, vlídný prostor, dopřáli jim i sobě v průběhu procesu něhu a dovolili všem zúčastněným city a pocity, které z jejich prožitku vycházejí? S důvěrou, že každý se o sebe postará nejlépe jak zná, ví a umí. S důvěrou, že díky tomu dojde k souladu mezi myslí a srdcem a tento soulad poskytne odvahu ke krokům, kdy jsme ochotni udělat – zariskovat ve jménu poznání a možná opět uděláme opět rozhodnutí nebo čin, u kterého jsme se kdysi zranili? Protože pokud nehodíme pomyslnou kostkou, zůstáváme ve strnulosti stát. A tato imobilita způsobí, že se nikam v životě nepohneme. A co neroste a neposouvá se, to „umírá“ a ničí se. A hudební nástroj, který se nepoužívá, začne být „nemocný“ a pokažený… Takže nádech, výdech, opečovat a naladit své hudební nástroje, postarat o měkký dopad, pakliže cokoliv „neklapne“ podle našich představ a pak pěkně „hodit kostkou“. A nezapomeňme, že garanci nemáme nikdy a v ničem. A to je přece vlastně úleva, že není potřeba se na cokoliv upínat a pak být zklamán… Červenec nám přináší díky energii experimentu i velké otevírání všech představ propojených na naše sny a touhy. Určitě jsme každý mnohokrát slyšeli spousty „dobrých“ důvodů, proč nám to či ono nemůže vyjít… Ok, slyšeli. Ale je opravdu nutné, abychom těmto výrokům, kterým osobně říkám „kecy v kleci“ nadále podrobovali náš život? Abychom se vymlouvali na to, že nám to „celý život“ říkali, i přesto, že jsme to fakticky mnohdy poslouchali jen 15 let svého života a už to třeba dvacet, třicet, čtyřicet let neposloucháme? Opravdu chceme zůstat takto odpojeni sami od sebe, i když už to dávno nedává žádný smysl? Nebo začneme realizovat své sny bez ohledu na limity, které nám kdy kdo (kdokoliv a kdykoliv) řekl? V harmonii sami se sebou, sjednocení ve své mysli i srdci a v laskavosti, něze a vlídnosti ke svým touhám a především chápající, že je naprosto v pořádku své sny, vize i touhy cítit jinak… Kostku držíme v ruce my. Nikdo jiný. Tak co, zariskujeme ve jménu poznání? Červenec nám tedy nabízí obrovskou energii pro kroky, které zůstaly dlouho jen v našich představách. Nabízí nám obrovskou podporu pro změny v našich naladěních. Nabízí nám obrovskou odvahu pro rozpohybování strnulého v našich životech. Pro hození kostkou…A zároveň nám nabízí velikou něžnost a citlivost, když nám „hod“ nevyjde a někdo nás vyhodí ze hry. Citlivost ve smyslu, že v červenci máme ke své citlivosti daleko blíže než kdy jindy. Že mnohé city a pocity vylézají na povrch a nechtějí se nechat jen tak zašlapat tak, jak to bylo vždy. Že nám fyzicky nedovolí být ke svým pocitům a citům lhostejnými ve jménu potřeb druhých. Naše fyzické tělo bude velmi intenzivně hovořit. A buď ho budeme slyšet a naše pocity se ukáží i druhým nebo je budeme držet násilím „pod pokličkou“, ale zkuste nechat přetlakovat papiňák…. exploze ho roztrhá. Pojďme si v červenci dovolit to, za co jsme byli možná kdysi káráni. Být citlivky, přecitlivělí, cítě a já nevím, co ještě. Pusťme ty „kecy v kleci“ k vodě a raději si najděme přesně takové plavidlo, jaké právě teď, právě my sami potřebujeme. A že má někdo koráb? A někdo ponorku? A někdo raft? No a co…. Každý hraje svoji vlastní hru jménem život! Tak nasedat přátelé a vzhůru k vlastním snům!