Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování

Červenec – pojďme realizovat své sny…

Moji milí, máme za sebou polovinu měsíce července… jak už jsme si v letošním roce zvykli, mnohé jde mimo plány a učí nás, že jedinou stabilitu najdeme uvnitř, nikoliv vně. A čím dříve to pochopíme, tím lépe i pro následující roky. 😇

Tak se na něj jdeme společně podívat, ať víme, jakou kuchařku nám nachystal a propojíme zkušenosti s informacemi. Protože, když víme, mnohé se přijímá snadněji… obzvláště to, co stejně neumíme změnit. Tak jdeme na to. 🥰

Červenec si pro nás připravil mnoho nečekaných situací, protože nás zve do experimentů, ve jménu poznání. Obzvláště v situacích, kdy jsme již zažili bolestnou zkušenost. A obzvláště pak zkušenost ve vztazích. Ať už vztazích k někomu, něčemu nebo sami k sobě… kde jsme místo toho, abychom se nenechali rozladit rozladěním druhých, naladili se na sebe a vnímali v dané situace své city a pocity a nebyli k nim rozladění, udělali přesný opak. S láskou a něhou jsme se postarali o druhé, což je krásné a vlídné, ale nedorovnali jsme to péčí o sebe. Jako by naše city a pocity nebyly dostatečně důležité…

Jako by naladění druhých bylo důležitější než to naše. Jako by nebyl podstatný soulad mysli, která se orientuje ven, s naším srdcem, které vnímá to, co cítíme uvnitř. Aby ti druzí neřekli, nemysleli si. Abychom pro ně zůstali milovatelnými… tedy měli aspekty, prvky a povahové rysy, díky kterým nás přece musí milovat. A jaká jsou pak rozladění, když zjistíme, že to nestačí? Nebo ještě spíše, že to, co jsme považovali za „jistotu“, je tomu druhému úplně fuk? 😢

Zkusme si představit, že jsme každý zcela individuální hudební nástroj. Každý hudební nástroj se rozladí za jiných podmínek a každý je potřeba jinak naladit. Houslista nebude ladit basu a kytarista cello. Každý zná svůj nástroj nejlépe a přesně ví, co má udělat, aby nástroj vydával harmonický souladný zvuk.

Co kdybychom tuto představu přijali do svého života? A přestali druhým ladit jejich „hudební nástroje“? A nedovolili, aby ten náš ladil někdo jiný? Abychom jen poskytli sobě i druhým bezpečný, vlídný prostor, dopřáli jim i sobě v průběhu procesu něhu a dovolili všem zúčastněným city a pocity, které z jejich prožitku vycházejí? 💖

S důvěrou, že každý se o sebe postará nejlépe jak zná, ví a umí. S důvěrou, že díky tomu dojde k souladu mezi myslí a srdcem a tento soulad poskytne odvahu ke krokům, kdy jsme ochotni udělat – zariskovat ve jménu poznání a možná opět uděláme opět rozhodnutí nebo čin, u kterého jsme se kdysi zranili? 💪

Protože pokud nehodíme pomyslnou kostkou, zůstáváme ve strnulosti stát. A tato imobilita způsobí, že se nikam v životě nepohneme. A co neroste a neposouvá se, to „umírá“ a ničí se. A hudební nástroj, který se nepoužívá, začne být „nemocný“ a pokažený…😢

Takže nádech, výdech, opečovat a naladit své hudební nástroje, postarat o měkký dopad, pakliže cokoliv „neklapne“ podle našich představ a pak pěkně „hodit kostkou“. A nezapomeňme, že garanci nemáme nikdy a v ničem. A to je přece vlastně úleva, že není potřeba se na cokoliv upínat a pak být zklamán… 🙏

Červenec nám přináší díky energii experimentu i velké otevírání všech představ propojených na naše sny a touhy. Určitě jsme každý mnohokrát slyšeli spousty „dobrých“ důvodů, proč nám to či ono nemůže vyjít… Ok, slyšeli. 🙈

Ale je opravdu nutné, abychom těmto výrokům, kterým osobně říkám „kecy v kleci“ nadále podrobovali náš život? Abychom se vymlouvali na to, že nám to „celý život“ říkali, i přesto, že jsme to fakticky mnohdy poslouchali jen 15 let svého života a už to třeba dvacet, třicet, čtyřicet let neposloucháme? Opravdu chceme zůstat takto odpojeni sami od sebe, i když už to dávno nedává žádný smysl? 🤔

Nebo začneme realizovat své sny bez ohledu na limity, které nám kdy kdo (kdokoliv a kdykoliv) řekl? V harmonii sami se sebou, sjednocení ve své mysli i srdci a v laskavosti, něze a vlídnosti ke svým touhám a především chápající, že je naprosto v pořádku své sny, vize i touhy cítit jinak… Kostku držíme v ruce my. Nikdo jiný. Tak co, zariskujeme ve jménu poznání? 🥰

Červenec nám tedy nabízí obrovskou energii pro kroky, které zůstaly dlouho jen v našich představách. Nabízí nám obrovskou podporu pro změny v našich naladěních. Nabízí nám obrovskou odvahu pro rozpohybování strnulého v našich životech. Pro hození kostkou…A zároveň nám nabízí velikou něžnost a citlivost, když nám „hod“ nevyjde a někdo nás vyhodí ze hry. Citlivost ve smyslu, že v červenci máme ke své citlivosti daleko blíže než kdy jindy. Že mnohé city a pocity vylézají na povrch a nechtějí se nechat jen tak zašlapat tak, jak to bylo vždy. Že nám fyzicky nedovolí být ke svým pocitům a citům lhostejnými ve jménu potřeb druhých. Naše fyzické tělo bude velmi intenzivně hovořit. A buď ho budeme slyšet a naše pocity se ukáží i druhým nebo je budeme držet násilím „pod pokličkou“, ale zkuste nechat přetlakovat papiňák…. exploze ho roztrhá. 🙈

Pojďme si v červenci dovolit to, za co jsme byli možná kdysi káráni. Být citlivky, přecitlivělí, cítě a já nevím, co ještě. Pusťme ty „kecy v kleci“ k vodě a raději si najděme přesně takové plavidlo, jaké právě teď, právě my sami potřebujeme. A že má někdo koráb? A někdo ponorku? A někdo raft? No a co…. Každý hraje svoji vlastní hru jménem život!

Tak nasedat přátelé a vzhůru k vlastním snům! 💖

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.