Nezařazené

Jak může pomoci Zimní slunovrat v našich životech? 😇🥰❄🌞

Zimní slunovrat je okamžikem, ve kterém začínáme opouštět nejtemnější část roku. To je ta, kterou procházíme právě nyní. Světla, ať už toho fyzického nebo energetického ubývá a vzduch i vibrace kolem nás houstnou a těžknou. Hůře se dýchá, pocity nesvodoby rostou, těla jsou přetížena a emoce se vylévají nečekaně a rychle a posílají nás do zranění a mlčenlivosti. No, nic moc… i když, pojďme se na to podívat i z druhého břehu, ať i z tohoto období vytěžíme a stane se tak pro nás prospěšným. Protože i to je možné… 😇 Jak jdeme životem sbíráme nejen dostatek podnětů pro změny (kopanců), tak i spoustu podpůrných prostředků (symboly, rituály, zvyky, vzorce chování). V okamžiku, kdy se nám jedno či druhé děje, se snažíme z perspektivy daného okamžiku vše zpracovat a uchopit nejlépe, jak umíme. Tomu odpovídají všechny nástroje, se kterými v ten okamžik pracujeme. Včetně našich emocí… a je to tak v pořádku. Kdybychom to uměli jinak a lépe, udělali bychom to jinak a lépe. 😉 Nyní v čase „temnoty“ před zimním slunovratem se tyto staré „formičky“ obzvláště ukazují nebo nás případné prožitky nutí využívat sérii dříve osvědčených podpůrných prostředků, které ale mohou letos selhávat. Stará namalovaná mandala, už léta používaná mantra, ochranný šperk po babičce, rituální zvyk, model chování, který vždy zabral… může být, že zjišťujeme, že něco z toho už prostě „nefunguje“. Najednou to nezapadá, neladí, neslouží… Jako když rozbalíte světýlka na vánoční stromeček, které jste loni funkční ukládali do krabice a ony najednou nesvítí.  Co uděláme? Budeme urputně bojovat za jejich záchranu? Vztekneme se? Začneme zoufale hledat paragon, abychom v tom shonu reklamovali? Nebo si dáme nádech a výdech a v klidu, v souladu s vnitřním risk-managmentem zhodnotíme, co nám za to doopravdy stojí? Stojí za to náš vlastní čas? A známe vůbec jeho hodnotu? Stojí za to náš hněv? A víme, jak ho uvolňovat? Stojí nám za to konflikt v obchodě? A dokážeme přijmout, že někdy jsou věci prostě nedokonalé? Jak to vlastně máme? 😊 Co kdybychom si dovolili si v čase před slunovratem přiznat, přijmout a dovolit to staré, které už nefunguje tak jako dříve, „vyhodit“? Ať už tím, že to předáme někam dál s přáním, ať to slouží jinému. Nebo tím, že to s poděkováním zlikvidujeme. A nemusí to být nutně rituál. Stačí poděkovat a vyhodit do popelnice. Protože někdy prostě nechceme, aby s tím pracoval kdokoliv jiný. A je to taky úplně v pořádku. Cokoliv, co nás napadne a je s námi v souladu, je to správné. Naše intuice nás povede. Naše věrnost ke své autenticitě nám dá ochotu. A naše mysl dovolí, abychom to udělali a nejen nad tím špekulovali. Pak je to dokonalé, protože je to dokonáno. A proč je právě teď moudré to udělat? Protože to, co s nám nesouzní a není s námi v harmonii, vytváří nesoulad a disharmonii. A to nechceme… ať už je to cokoliv. Zářič zůstane zářičem. Jen místo vibrací, které nás pozvedají, se stanou vibracemi, které nás táhnou dolů a berou neviditelně naši energii.  Moji milí, než nastane okamžik zimního slunovratu (22.12.2023 – 4:27 SEČ) obejděte svůj dům. V každé místnosti pobuďte krátký čas a nechejte se intuitivně vést k tomu, co už v ní dále nemá být. Ať už to jsou předměty, vzpomínky, modely chování, zvyklosti, rituály, hudba, vůně, myšlenky, očekávání… cokoliv. A pak hmotné odneste pryč dle své volby a inspirace výše a to nehmotné vezměte pomyslně do dlaní (dejte tomu tvar, barvu, vůni, konzistenci) a vyneste to ven. A vypusťte jako ptáčka – dejte tomu svobodu… příjdou-li slzy, tak i těm. 💖 Ať se můžete ráno na slunovrat probudit a nadýchnout novou, svěží, čerstvou energii, plnou lásky, radosti, lehkosti, světla a důvěry. 🥰 A já tam budu s vámi… pomyslně vás budu držet za ruce a dívat se vám do očí, abych vám řekla, jak úžasnými bytosmi jste. A pozvu vás k oslavě tohoto mimořádného dne. A nejen proto, že budu mít narozeniny. 😃🥂🌈 KRÁSNÝ ZIMNÍ SLUNOVRAT, MÍLÉ A MILÍ! 💖💖❄💖💖 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování

Září – Čas dokončení na základě vlastní volby.

Tentokráte mám potřebu vám poslat svoji měsíční kuchařku dříve… ještě předtím, než se měsíc překlopí do své druhé poloviny. A proč? Protože září může být a nejspíš i bude o něco náročnější. 🙈 Tak ať máte podporu a ujištění, že jsme na této lodi všichni stejně, a že se i zářijové bouře přeženou. 💖 Jdeme na to… Září půjde bezesporu až na samý okraj našich osobních propastí. Bude chtít tlačit zkušenosti v tématu letošního roku (tedy rodina, partnerství a blízká komunita) až na dřeň, abychom udělali volbu, jak s tím naložíme dál. Protože evoluce chce konání, změnu. Nikoliv přemýšlení o tom, co by kdyby… Na samotnou realizaci volby budeme mít prostor v příštím roce, ale dokončení v podobě vyjádření své nové volby je něco, co nám může pomoci shodit ze svých beder obrovské přetížení (právě v těchto tématech, které letos řešíme). Což je něco, co nám pomůže zůstat fyzicky i mentálně v plném zdraví. Právě pocity přetížení a neobvyklá únava může provázet celý měsíc září. A to bez ohledu na to, jak budeme nebo nebudeme spát, jak budeme či nebudeme odpočívat a pracovat. V září můžeme být unaveni už jen tím, že jsme… 🙈 Je to jako žena v devátém měsíci, těšně před porodem. Namáhavé je úplně vše a do toho směs emocí a myšlenek. Obavy mísící se se zvídavostí a těšením se, že už to skončí a začne něco nového… tak tahle se můžeme v září cítit. A to i přesto, že to hlavě vůbec nedává smysl… nemusí. Podstatné je, jestli se i přesto o tělo postaráme. Poskytneme mu dostatek péče, odpočinku, uvolnění a relaxace. 🥰 Září bude mít touhu dokončovat rozdělané a neukončené situace, vztahy, nesrovnalosti. A tato touha může být tak velká, že budeme připraveni vše dokončit i za cenu konfliktu, destruktivním způsobem, spálit mosty. Vyjádřit své hranice, ze kterých už z úcty sami k sobě neustoupíme… 🙏 Nejsou správné a špatné volby, modely chování a kroky. Jsou jen kroky, ve kterých je nám buď dobře nebo nedobře. Ve vlastním zájmu bychom měli v září dokončovat takovými kroky, ve kterých nám je dobře, bez ohledu na to, jak to vnímají druzí a jak to vypadá zvenku. Protože náš život je to, co cítíme uvnitř. S čím se budíme a usínáme. A pokud to takto budeme ochotni řešit, vyhneme se jak poruchám spánku, tak i úzkostem a fyzickým starostem se zdravím. Na základě vlastní vědomé volby dovolíme, aby už skončilo období nalhávání si, kličkování, upravování či uhýbání. Aby to, co to přinese, bylo s námi v souladu a my mohli začít jinak, znovu a lépe. Jestli jsme až doteď své vztahy před sebou nějak „ukecali“, tak v září tu pravdu „porodíme“, chca nechca… 🙈 A lepší je vědomě a „chca“, než se nechat potrhat… Pokud máme nějaké velmi náročné vztahové téma na úrovni „být či nebýt“, může nám pomoci tato technika: Začneme si pojmenovávat jednotlivé volby, které v té situaci máme. A to i takové, které se nám samotným zdají zcela absurdní. Můžeme si je psát na papírek a pokládat na stůl. Poté začneme vyřazovat ty volby, které udělat nechceme (klidně i tím, že papírek zmačkáme, spálíme, apod.). Pokračujeme tak dlouho, dokud na stole nezůstanou dvě. A z nich si vybereme jednu, kterou z těch dvou chceme raději. To nemusí nutně znamenat, že je to naše vysněné řešení. Ale je to bezesporu to, kterého jsme v danou chvíli schopni a vybrali jsme si ho ze všech ostatních možných. Výrok: „v tuto chvíli je mojí volbou ……. “ je přesně to vyjádření, které po nás září bude chtít. Protože jinak se může stát, že to dokončí za nás, ale úplně jinak, než bychom si to sami vybrali. 🙈 Září nám může retrospektivně připomínat události letošního roku, od ledna až doposud. Jako ve zrychleném filmu. V určité cykličnosti se můžou odehrávat minipříběhy toho, co jsme letos už řešili. To proto, abychom se mohli rozhodnout vědoměji, abychom si mohli tyto příběhy propojit a dokončit je v souladu se sebou. 😇 K tomu nám dává září velikou sílu. Je to síla ohnivá, třeskutá a výbušná. Dostatečná na to, aby mohlo k dokončení dojít. Je na nás, jestli s ní budeme zacházet pro naši prospěšnost. Tam, kde to bude s námi v souladu, můžeme tuto energii použít „pouze“ jako aktivátor a dokončit vše v laskavosti a jemnosti. Tam, kde bude s námi v souladu destruktivnější ukončení, můžeme tuto sílu použít právě v okamžiku „oddělení se“. A pro dokončování (oddělování někoho nebo něčeho) můžeme s velkou důvěrou požádat archanděla Michaela. Ten v tom opravdu moc šikovný… 😇 Co dodat závěrem? Jsme připraveni si upřímně a autenticky pojmenovat vztahy, které je načase ukončit? Bez ohledu na to, jaký dočasný diskomfort přinesou? Proto, abychom mohli žít ve své opravdovosti a v lásce nejen k druhým, ale i sobě? Ukončování není jednoduché a mnohdy ani příjemné, ale vždy je tady proto, aby přišlo něco lepšího. Něco, co více rezonuje s našim tady a teď. A tak vám/nám všem přeji, abychom v září disponovali dostatkem ochoty odpočívat a pečovat o svá těla a dovolili si odevzdat se do nových a pozitivních začátků, které ale nemohou přijít bez vědomé volby, že je načase ukončit to, co nám neprospívá. 💖 Abychom použili moudře své „meče“ k ukončení, které bude ve prospěch všech, ač to může na chvíli vypadat jinak… Protože pokud volba vychází z laskavého srdce, je vždy prospěšná. 💖 Krásné září a mnoho sil, milí a milé! 🍂🍁 Eliška

Blog, Cesta zvědomění

Čas na ztišení

Moje milé a milí, blíží se nám avizovaný velký úplněk, doplněný nejdelším zatměním Měsíce v tomto století. Každý úplněk je momentem ukončení, aby mohlo začít něco nového. Díky zatmění máme možnost ukončit dlouho „tlející“ a bolavé věci. Abychom s lehčím krokem mohli pokračovat dále… Zatmění je okamžik, kdy se matka Země úplně stiší. Vše se zastaví. Je to jako zádrž dechu v dechovém cvičení. Okamžik NIČEHO a VŠEHO. Okamžik obou polarit, kdy jedna dotepává a druhá se probouzí. Okamžik, který známe z našeho příchodu na svět – ještě dotepáváme s maminkou, ale už se chystáme na první nádech…. ♥️ A tak jako když přicházíme na svět, mnohdy pod taktovkou obav, pochybností, strachu, bolesti a destrukce, mohou se i nyní věci, situace a vztahy kolem nás hrotit. Můžeme mít pocit úplné destrukce něčeho, co jsme doposud znali. Hněv, frustrace, pocity zneužití, nepochopení, razance… To vše může být součástí posledních dnů. Dovolme si být k sobě i druhým citliví a stejně jako mezi kontrakcemi, si dovolme vydýchat vše, v čem nám není dobře. Nikdo to za nás neudělá, jsou to jenom naše pocity, a proto je zbytečné reagovat na podněty z venku. Vracet úder úderem. Buďme vědomí, a s plným pochopením k tomu, co se nyní děje, nechme odejít emoce, které nás svírají. Klidně stranou nebo v přítomnosti někoho, komu důvěřujeme, u koho víme, že nás miluje bez podmínek. Dovolme si destrukci, ukončení, uzavření toho, co už nám neslouží. A k pojmenování a především vyslovení daného, letos máme unikátní příležitost. Nejdelší úplněk tohoto století. Okamžik NIČEHO a VŠEHO…. ♥️ Držte se a důvěřujte! ♥️