Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Březen – do radosti vlezem…

Spontánní prožívání….

Máme za sebou 3 čtvrtiny měsíce března. Je velkým fyzickým měsícem, který okamžitě všechno zhmotňuje v těle, a to tak, že téměř okamžitě… mé tělo nevyjímaje. Možná proto mě to dříve ke „kuchařce“ nepustilo, ač jsem mnohokrát chtěla podlehnout tlaku své mysli, že už bych „sakra fakt měla“… nepodlehla jsem. A proč? O tom níže…. 😇


Jdeme na to kouknout? Protože zvědomění se počítá vždycky, bez ohledu na to, kdy přichází. Je to okamžik přijetí, odevzdání vzdoru a rozporuplnosti. Vše se slije do jednoty a i kdyby to mělo být v poslední vteřině, pořád to za to stojí! 🙏


Jak jsme napsala, březen byl, je a ještě bude velmi fyzickým měsícem. Naše těla reagují na každou situaci, ve které nevyslyšíme své spontánní potřeby a ve jménu zdvořilého postoje se staneme raději mlčenlivými a naše „teatrální“ kvality použijeme pro roli, ve které jsme byli v daných situacích vychováni.


Jakmile se tedy nedovolíme konat úplně spontánně, s využitím všech smyslů, které jsme pro tělo dostali, bude nám zamrzat. Ztuhne a uvnitř se můžeme cítit mrzutí. Hlava to bude chtít rozchodit, bude hledat kličky, jak z toho ven…. ale my už víme, že ta má skluz několik týdnů. A to víme už z prenatálu, kdy nám už tluče srdíčko a mozek je zatím jen „v plánu“. 😀


Od třetí čakry nahoru může tělo pak demonstrovat ztuhlost, kterou jsme ve svém chování projevili a nedovolili si konat ve vlastním zájmu, resp. v zájmu vlastního těla, a se zájmem, co nového to přinese… Jaký posun? Jaký nový úhel pohledu? Pokud chceme kráčet vpřed, potřebujeme udělat, fyzicky udělat, první krok… a to je březen.


Přemýšlet nad prvním krokem bez zapojení těla je nekonečná past…. migrény, zatuhlá krční páteř, dutiny, to vše se může v těle vyzrcadlit.


A co že je to, to konání ve vlastním zájmu? Není to trošku sobecké? To rozhodně není, protože to neznamená myslet intrikářsky na sebe, jak to pro mě dobře dopadne a co z toho budu mít, ale být vnímavým k tomu, co cítím a co je fyzicky zrovna v mém zájmu, třeba postavit se, otevřít okno, napít se, rozhodit rukama, vypláznout jazyk (ano, i to se počítá), obejmout, vyplakat se, pomilovat… cokoliv, co je fyzické, nikoliv mentální! 💖


Všechno to, po čem zrovna v ten okamžik volá naše srdce, i když má z toho hlava totální chaos. Ať má, je to její právo na chvíli něčemu nerozumět… však víme, má právo na skluz. 😉


Pakliže si to z jakéhokoliv důvodu nedovolíme, naše srdeční čakra a s ní i hrudní páteř mohou mít pocit, že se bortí pod nánosem emocí, které nemohou ven. Je to jako „zaražený“ pláč… to známe všichni. Nebo jako „zaražený“ orgasmus…. to asi známe také mnozí! 🙈 Když babička rozrazí dveře s dotazem, kdo si dá bábovku? 😂


Tak jak tak musí pak tenhle přetlak někudy ven. Hlava to mnohdy nepustí, protože přece odstavec nahoře, chceme být korektní. A pak tedy zůstává jediné. Přepis do hmoty v podobě fyzického diskomfortu, omezení či nemoci… 🙄


Do toho se nám v březnu ještě motá námi naučený tlak, který jsme si pěkně nainstalovali ve školních ústavech. Zaber, zatlač, pojď do toho, hlava nehlava…


Když se něco nedaří, naučili jsme se vyhnout se neúspěchu tím, že zatlačíme více! Jsme jak beranidla, které nevnímají nic kolem, jen tlačí… a přitom by stačilo v pokoře připustit, že mnohé (pro nás různě věřící všechno) je řízeno úplně z jiného řídícího střediska, a že pokud se něco nedaří, má to své velmi dobré důvody.


Že je ale nezná naše mysl? Ajaj… no, nezná a znát bude, až přijde čas. Pro ty, kteří jsou hodně orientovaní v levé hemisféře, ve struktuře mysli, v mužském principu i energii je to výzva. Výzva s názvem „pusť to“! Prostě důvěřuj, pomož si fyzickým konáním ve vlastním zájmu (tanči, modli se nahlas – jinak není zapojené tělo!, zpívej, rozhazuj rukama, hádej se s vesmírem,… cokoliv). Protože pokud nebudeme ochotni se na to … 💩… zapojí se nám i tlusté střevo.


Někdy je ten největší neúspěch totiž tím největším úspěchem! Vždycky je ten největší neúspěch tím největším úspěchem! 🙏😇


A protože máme rok spolupráce mysli a srdce, tak březen nám celkem natvrdo ukazuje, jak na tom v mezičase doopravdy jsme, právě skrze fyzické tělo a jeho komfort či diskomfort v tomto měsíci.
Není ale třeba tlačit na pilu, máme za sebou sotva první trimestr našeho nového nastavení, znovuzrození, tak netlačme na pilu a dovolme si chvilku jenom plynout. Alespoň ten poslední týden…


Na hlavu budeme mít velikou podporu v dubnu, takže teď se postarejme o chrám… konejme v souladu s ním, spontánně, tak jak nás zrovna v daný okamžik zavolá s vědomím, že ač může něco právě teď vypadat jako hroutící se domeček z karet, může to být jen stav daného okamžiku, ale nemusí to být definitivum.


Kdyby neznalý viděl rodící ženu, křičíčí v bolestech a od krve, taky by těžko viděl krásu zrození, kterou vidí duly, tatínkové a další zúčastnění. Je to jen o našem úhlu pohledu.


A když nám daný pohled zrovna nevyhovuje, tak se prostě otočme a dívejme se tam, kde nám to fyzicky dělá dobře! 💖


Je to jenom NAŠE VOLBA!!!


Taky tak často slyšíte kolem sebe: „z toho, co vidím, kolem sebe je mně…..“. Ano, musím koukat na semafor, pokud chci jezdit autem. Ano, musím koukat do monitoru, pokud chci psát příspěvěk. Ano, musím koukat na slzy svých příbuzných, kteří sem přijeli s mikrotaškou a zbytek rodiny museli nechat tam, protože by cestu nezvládli.
A ano, a mám právo konat ve vlastním zájmu, se zájmem, co se stane… nepřemýšlím, otevřu náruč a fyzicky splynu s bolestí druhého, vypláčeme se a ulevíme tělům… to je moje volba. To je volba každého. 💖


Jdu na louku, kde si lehnu a koukám na mraky prosvícené jarním sluncem, které aktivuje třetí oko, aby vidělo víc a dál, než mé fyzické oči. Prožívám blažené splynutí s přírodou a mé srdce je opět naplňováno důvěrou. .. to je moje volba. To je volba každého.

🧡
Březen chce tlačit na pilu, ale abychom se naučili, možná konečně opět aktivovali, pokoru nechat věci plynout…. všechny ty, které neumím a nemůžu právě teď změnit. 😇


Protože to, co lidstvo za posledních 2 tisíce let ztratilo je právě pokora, a to bez ohledu na vyznávanou víru.
A březen má kvality ženské energie, její cykličnosti a také dětské úrovně, velké zvídavosti a radosti. Dovolme si proto, výkyvy nálad, dovolme si dupnout nožkou a smát se, až u toho „prdíme“…. no a co! Vždyť je to normální, dekórum, nedekórum! 😄


Pojďme se opět kořit životu samému, našim nádherným lidským geniálním tělům, nepřekonatelné kráse matky Země i nekonečné inteligenci toho „něčeho“ nahoře. 🙏


Dostáváme teď jako lidstvo slušné lekce, abychom to pochopili a vyhnuli se tak případným vyšším levelům… 🙄
Takže pojďme se v březnu klanět životu skrze naše spontánní prožívání, skrze naše vlny radosti i smutku, skrze zapojení těla a jeho potřeb do každodennosti… a nezapomeňme, prvním konání je dotek! 💖


Dotýkám se vás tedy na dálku, objímám vás a spontánně jdu vybrat obrázek, který bude s mojí kuchařkou nejvíce rezonovat… 😀

.

.

.

.

o pár minut později: nalezen! 🥳


Užijte si poslední týden a pojďme tančit životem! Na mantru, na techno, na dechovku, na metal, cokoliv… vše je ok! 💃🥰

Eliška

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.