Blog, Cesta zvědomění, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Leden 2023 – čas sebeobjevování

Leden už kouzlí svými kouzly a my se na něj můžeme společně podívat, ať nejsme zbytečně „rozstřelení“ z toho, co nám přináší, protože to není potřeba. 😇 Má svá krásná tajemství… tak jdeme na něj. 🥰 Měsíc leden nás bude chtít pozvat opět do našich vnitřních jeskyní, do kterých jsme nakoukli a vlezli už s podzimními časy. Tentokráte ale proto, abychom se podívali na to, co se nám za poslední krátkou dobu změnilo, transformovalo, integrovalo a pootočilo. Bude nás zvát do zvnitřnění, které sice působí možná kontrastně s téměř jarním počasím, ale nic naplat, pořád ještě vládne paní Zima a máme ji v každé buňce našich fyzických těl. ❄ Opětovné sebepoznávání a ladění se na naše „nové Já“ bude nejspíš přinášet více tichých okamžiků, při kterých se nám nebude chtít mluvit, sdílet nebo diskutovat. Budeme mít pravděpodobně daleko více potřebu být s tím vším sami, bez vnějších názorů, výroků nebo energetických vlivů. Čím méně vnějších vlivů nás bude ovlivňovat, tím více budeme pozorně vnímat naše nové nastavení pro tento celý rok… 😊 Pokud budeme z této své „spící fáze“ někým či něčím rušeni, může to v nás vyvolat velké nepohodlí, které může jít až na samé hranice naší trpělivosti. 🙈 A jelikož oplýváme v letošním roce zvýšenou citlivostí, je dost možné, že už to nebudeme chtít dále trpět a vystřelíme jak čertík z krabičky. Jak velká exploze při vzniku nové planety. Je dobré to vědět předem, protože pak nebudeme mít potřebu se za to na sebe ihned zlobit, ale naopak si pravděpodobně zvědomíme, daleko více a srozumitelněji, kde jsou naše hranice a ty pak dokážeme v laskavosti v dalších měsících nově nastavit, prezentovat či vyjádřit. A to se nám bude letos obzvláště hodit… 🙏 Leden nás kromě zvaní do samoty a zvědomování si svých nových kvalit i hranic bude také vyzývat k opravdovosti. Právě díky interakci a narážení na naše možnosti, limity a stopky… To proto, abychom se v následujících měsících ještě více začali, díky výše uvedenému, milovat právě takovými, jakými opravdu v roce 2023 jsme. 💖 Bez ohledu na to, co kdy dříve bylo a kým jsme byli. Abychom se vnímali dokonalými skrze své vlastní (a možná nové) nedokonalosti, protože jen tak budeme letos připraveni v našich životech, v našich volbách i krocích konat, i když nebude vše „vytuněné“ podle všech pravidel, norem či očekávání. Ať už našich nebo těch druhých. Zatím ale nekonejme, jen to nechejme ve vnitřním prostoru se ukazovat, zvědomovat, ladit. Jako bychom teprve poznávali, jakým hudebním nástrojem vlastně jsme. 😊 Letošní leden nám bude skrze různé obrazy a rozladění také zvědomovat, v jakých tématech, situacích či vztazích nemáme otěže pevně a vědomě ve svých rukou. Kdy jsme vedeni někým nebo něčím jiným… kde nejsme vlastní paní či pánem. Současně nám ale také poskytne dostatek prostoru popřemýšlet nad tím, kde můžu tuto kontrolu pustit a nechat se v důvěře vést, nechat svítit své vnitřní vědomé světlo a kde naopak potřebuji něco změnit, abych pod kontrolou měla přesně to, co potřebuji mít. I za cenu rozladění těch druhých… 😨 Leden nám bude připomínat, za kterými vzestupy a pády si stojíme sami, a za kterými někdo jiný. Tedy zdánlivě někdo jiný, protože nakonec jsme to jen a jen my, kdo souhlasí, rozhodne se, koná nebo naopak nesouhlasí, nerozhodne se či nekoná. 😊 Bude možná až nepříjemně vytahovat, kdy jsme komu odevzdali sami sebe, a to může vyvolávat pocity smutku, deprese…. vyplakejme to, odevzdejme to a zvědomme si, že už nemusíme. 💖 Můžeme se kvůli tomu klidně vztekat nebo můžeme poděkovat za to, že už to víme. Protože když víme, víme také jak to změnit… ne možná celou cestu, možná nevidíme cíl, ale určitě uvidíme první krok. Jako je první měsíc letošního roku… protože i cesta je cíl. Jen na nás tedy je, na co chceme letos cílit? Je to soulad s námi samotnými nebo lhostejnost ke své citlivosti a citům? První krok, první měsíc, první zvědomování… V tichosti, uvnitř, ve spojení, v lásce, vděku a pokoře… to je leden 2023. A že to občas vytryskne, jako Slunce za poslední dva týdny? I to je v pořádku. 🙏 Něco se ovlivní, něco ne a jede se dál… 😍 Tak nám přeji, milí a milé, ať si v lednu svítíme i (hlavně) pro sebe, schovaní v bezpečí svého pelíšku, skryti před velkými očekáváními nebo hodnoceními druhých a sledujícími náš vlastní, nový zrod. 💖❄💖 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Rok 2023 – čas princezen a princů

Je rok 2023… poté, co jsme absolvovali rok loňský se u mnohých objevovalo napětí, pochybnosti, ale zároveň i naděje, že ten letošní přinese více klidu a laskavosti. Pojďme se na něj společně podívat, abychom věděli, na co se lze těšit a také, jak s výzvami letošního roku pracovat… protože bez práce nejsou koláče, ani ty vesmírné. Rok 2023, tedy rok 7, je připravený velmi podpořit a povzbudit všechny ty, kteří již nalezli rovnováhu mezi svoji myslí a srdcem a obě kvality mají vědomě zapojené. Co to znamená? Že k hlasu ani jednoho, ani druhého nejsou lhostejní, ale naopak vnímaví ve vlídnosti a s plnou pozorností. Vědomi si toho, že ani jedno, ani druhé, není více… že je mezi nimi rovnováha, která činí život na této planetě spokojeným a šťastným. Minulý rok nám přinesl spoustu výzev v nastavení našich pravidel, abychom právě dokázali zapojit jak naše pocity, tak i naše myšlenky. A to ve vědomé rovnováze… Abychom dokázali kriticky myslet a zároveň nekriticky milovat. Že to nelze? To říká jen ten, kdo tuto rovnováhu ještě neobjevil… takže pokud máme v některých tématech pocit, že to nelze, máme celý letošní rok na to, abychom to v sobě ladili. Ladili tak dlouho, dokud naše vlastní serenáda, v tom kterém vztahu, nebude pro nás zcela souladná a v harmonii…. Letošní rok přinese zvýšenou citlivost. Naši vlastní i těch druhých… dokonce i předmětů a věcí. Takže něco rozbít bude letos dost jednoduché… to, co je nám obzvláště milé, je dobré opečovat, ošetřit, zabezpečit a hýčkat daleko více, než kdy jindy. S touto citlivostí bude přicházet i hlasitější hudba z našich hlubokých vrstev v podobě intenzivních citů a pocitů. To, co bylo dlouhé roky ztišováno, aby to nebylo slyšet, aby to nebolelo, nezraňovalo a neubližovalo, se v letošním roce „vyvalí ven“ v plné hlasitosti. Můžeme být k tomu lhostejní nebo se na to naladit. Naladit proto, abychom to mohli zpracovat, propustit, poléčit, ošetřit a dosytit…. Pakliže si to dovolíme, čeká nás odměna v podobě velké vlastní laskavosti, něžnosti sami k sobě, sebeúctě i sebehodnotě. Pokud ne, a to je taky ok, tak nejspíš budeme padat ještě do větších hlubin, ve kterých nás budou vítat pocity kapitulace a rezignace. Letošní rok přinese velkou podporu v podobě silné vizualizace… budou nás čekat a provázet aktivní a živé sny, které nám budou nápovědou, s čím a jak máme pracovat, kam máme kráčet a kde máme ukryty naše nejhlubší strachy a „kostlivečky“. Můžeme je opět zavřít do skříně, tam kde už léta jsou nebo konečně posbírat svoji odvahu a vědomou zodpovědnost a i přes krátké rozladění dovolit, aby se ukázaly a sdělily nám, co vlastně od nás žádají… A i přesto, že to není úplně ezoterické vyjádření, tak nejlepší cesta jak se zbavit dlouhodobě bolavého „beďara“ je ho vymáčknout, ošetřit a opečovat pleť. Tudíž tato cesta bude letos velmi moudrým krokem, abychom pro ten příští byli ještě lépe připraveni. Až se bude „lámat chleba“. Vesmír nás bude v letošním roce velmi testovat v tom, jestli jsme lhostejnými vědomě či z pozice role oběti. Že tomu nerozumíte? Chápu… trvalo mně roky, než jsem sama pochopila. Takže, co tím chci říci? Bude nám vytvářet situace, které nás velmi rychle rozladí na všech úrovních. A my se buď do toho necháme vtáhnout nebo k tomu zůstaneme vědomě lhostejní, jinými slovy s odstupem. Pak pro nás bude úplně v pořádku, co ten druhý dělá, říká nebo nedělá či neříká. Budeme se na situaci koukat jako na příběh v TV a přitom se postaráme, aby nám u toho bylo dobře. Popcorn? Proč ne… Deka a svařák? Proč ne… Pomilování? Proč ne… Budeme se o sebe starat s citlivostí, něžností a vědomím, že si zasloužíme péči o sebe bez ohledu na to, co si pro sebe vybrali druzí. Tato vědomá volba citlivosti, vnímavosti, laskavosti, něžnosti a propojení na své tělo z nás udělá princezny a prince. Princezny a prince, kteří jsou si vědomi toho, že největší souboje se neodvíjí na bojišti plném krve, ale v pozadí a jsou vždy propojeny na lásku… Proto můžeme mít v letošním roce pocit, že nás svetr víc kouše, polštář najednou podivně tlačí a matrace neposkytuje komfort, který bychom si pro sebe přáli. Změní se nám pravděpodobně vnímání našeho těla a budeme ochotni ho vnímat daleko více v „jemnohmotě“. Tedy i za hranicí naší kůže… Díky těmto kvalitám budeme umět vnímat jinak i informaci z „vesmírného wifi prostoru“. Trošku jako delfíni…. nebudeme mít potřebu se tak opírat o slova, které nám druhý říká, jako spíš o pocit, který to v nás bude vyvolávat. Pro lháře to bude fakt peklíčko… už nic neokecají, protože to z nich prostě bude cítit. Jako, když se člověk potí při detoxikaci… prostě to cítíme. Smolík, pacholík, odzvonilo… Rok 2023 nám také přinese velkou odvahu zariskovat ve jménu poznání a experimentovat, abychom konečně přepsali staré dluhy, závazky, zkušenosti i bolístky. Nebo také, pokud nedovolíme této energii se projevit, abychom se ještě více zakopali do bolestných zkušeností, které nás na fyzické úrovni budou chtít imobilizovat a paralyzovat… co si vybereme? Riskneme držkopád nebo se budeme držet až do posledního výdechu ve sklepě, který smrdí? Volba je naše… V letošním roce už nebude příliš prostoru pro obviňování ostatních. Všeobecné vědomí, že bez ohledu na to, co se děje kolem nás, jsou naše kroky jen naše a my sami za ně neseme odpovědnost, bude natolik zřejmé, že věčné rýpaly už nebude nikdo brát moc vážně a může se jím stát, že zůstanou buď osamoceni nebo se budou shlukovat s lidmi stejné vlnové délky alá kafrále kafrále.. ale i to je v pořádku. Každé království je něčím vyjímečné. Jen je dobré se rozhodnout, ve kterém chceme bydlet. Nevím, proč mě právě skočila do hlavy prezidenstká volba…. vlastně vím, ale sdílet to nebudu. Zkrátka a dobře, letošní rok bude velmi přát všem vysloveným přáním, touhám, představám a snům, které budou vysloveny v laskavosti a v souladu se srdcem. Ty se budou realizovat rychle, bez komplikací resp. nejlépe, jak to bude pro něj prospěšné… pozor, to nemusí být nutně kompatibilní s našim… Read More Rok 2023 – čas princezen a princů

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Očistný čas Kouřových nocí…

Poslední dny nám možná ukazují „stará“ zranění letošního roku, ale v daleko větší citlivosti, než jsme zvyklí a možná než bychom chtěli. 12 měsíců, 12 Kouřových nocí… každý den „novostará“ vychytávka… 😇 Můžeme s tím bojovat a jit v duchu prosince hlavou proti zdi nebo můžeme být k našim citům a pocitům laskaví, vítat je jako očistu a postarat se s něžností sami k sobě o své blaho… Co uděláme? Opravdu je to způsob léčení? A je v tom už energie příštího roku? 😇 Vše se dozvíte v podcastu a já se budu těšit na vaše sdílení, pokud budete chtít. Klidné a očistné dny, milé a milí! Eliška Kouřové noci – Eliška Lukonchik – Souvislosti života | Acast

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Prosinec 2022… možná přijde i nový plán.

Máme za sebou první třetinu emotivního prosince… asi se shodneme, že úplná nuda není. Každý den nám může vyskočit z krabičky čertík, který se už letos ukázal. To proto, abychom se mohli ujistit, jak jsme ho nakonec pošéfovali… 😍 Mrkneme na to, co ještě dalšího nám tento měsíc přináší? Ano? Tak pojďme, show začíná. 🥰 Prosinec letošního roku bude chtít odehrát všechna představení, na které jsme si už v rámci našich rodin, partnerských vztahů či přátelství zakoupili v průběhu roku lístky. Možná v těchto představeních neuvidíme nic nového, ale rozhodně budeme na fyzické a emotivní úrovni vědět, jestli se vyvíjí směrem, kterým si přejeme, potřebujeme, představujeme nebo po něm toužíme. 😇 A taky budeme vědět, jestli nám to už dává smysl nebo ne… jako kdyby mysl měla potvrdit naše nová pravidla hry, nový scénář. Jako by měla dojít souladu s vývojem, změnami a transformací, kterou jsme v rámci letošního roku prošli. A abychom si byli opravdu jisti, jak to tedy nakonec máme, zapojí se v prosinci všechny naše úrovně bytí a jindy skromné výroky (nejen naše) mohou být nahrazeny emotivními výstupy ve stylu one man/woman show. 🙈 Dýchat, dívat se a emotivní tlak převrátit do zvídavosti, co to přinese, kam se to pootočí a co se ještě ukáže nám může pomoci celou situaci ustát. Možná nás to v prvním dějství „odstřelí“ do mlčenlivosti a mrzutosti, ale po malé pauze, ve které doporučuji si skočit na záchod, dát si něco dobrého na jídlo a něco dobrého k pití (jako na divadle), se můžeme s druhým dějstvím otevřít novým obrazům, zkušenostem i směřováním, které nás do té doby vůbec nenapadly. 🥰 A tam, kde se otevře zvídavost, se otevírá i větší lehkost, energie pro změny a i radost z maličkostí, kterých máme každý kolem sebe denně desítky… jen je možná nevidíme. 😊 Prosinec bude velmi propojen s našimi esenciálními kvalitami, otázkami a odpověďmi: Jsem ve svém životě autentická/ý? Jsem ve svém životě věrná/ý své cestě? Jsem ve svém životě konající podle svého scénáře a v radosti? Tak jednoduché otázky, ale tak hluboko uložené odpovědi a ještě hlouběji uložené pocity… pokud se tyto pocity v prosinci objeví, vezměme je do náruče jako čerstvě narozené miminko a seznamme se s nimi, vnímejme je a nechme je, ať se dotknou našeho těla. 💖 V tomto měsíci se můžeme potkávat i s velikou urputností, ať už naši vlastní nebo těch druhých, kteří nás potřebují dostrkat do branky, kterou nám vybrali. Můžeme se na ně hněvat, vzdorovat, oponovat, argumentovat, ale nejspíš nás to bude stát příliš mnoho fyzických a mentálních sil a taky pocitů, což nás může „uklidit“ do postele. Do bezpečného pelíšku, ve kterém nemusíme o nic bojovat a jsme obvykle opečováváni. Abychom ale do nemoci padat nemuseli, máme možnost nechat tlaky druhých druhým, ať dělají co potřebují a umí a my se sami vědomě a svobodně můžeme vydat tam, kam chceme my. Nikdo nám „s devítkou“ u hlavy nestojí… a že budou naštvaní, zklamaní, zrazení, odmítnutí? Ano, to všechno mohou cítit. A je to v pořádku… Přesto, pokud jsme s nimi vědomě v tomto životě nepodepsali smlouvu, nic jim nedlužíme. Jen sobě… 🥰 A je jen na nich, jestli svůj neúspěch s námi přetransformují v úspěch a najdou sílu a energii v tom řešení, pro které jsme se vědomě rozhodli my. S respektem, úctou i podporou. 💖 Dovolme si v prosinci vnímat svoje emoce i emoce druhých jako příběhy. Nikoliv jako normy a okovy… protože v prosinci může každému vylézat spoustu bolestí a zranění (čertíků), které s námi vůbec nesouvisí. A pokud budeme vědět, že jde o cestu léčení, nebudeme hned startovat do útoku, ale počkáme na druhé dějství. 😇 Prosinec bude nejspíš jedním velkým jevištěm, plným spontánních akcí a nečekaných zvratů. Budeme v něm vidět explozivní reakce, ohnivé emoce i spoustu poker face obličejů. Necháme se strhnout a přidáme se na jeviště do hry nebo budeme vnímat z hlediště, co to s námi dělá? Jaké naše vlastní emoce nám to zrcadlí? Jaké naše systémy přesvědčení to konfrontuje? Jak se přitom cítí tělo? Necháme se pozvat k putování za Betlémskou hvězdou, s důvěrou v lepší zítřky nebo budeme troubit do boje, proti změnám, které mají přijít a jsou už dávno vepsané ve hvězdách? 🌟 Radost, lehkost, tvořivost, zvídavost, zábava… to jsou kvality, které můžeme na cestě za novým prožívat, a to i přesto, že na ni můžeme potkat nějaký ten diskomfort, změny a nečekané zvraty. Je to jen a jen na nás. Pojďme dál putovat prosincem ve své originalitě a autenticitě, ve své věrnosti svým hodnotám a zásadám a lásce k sobě i k druhým, ve svém spontánním konání podle toho, jak nás to zrovna zavolá. Tady a teď. 💖 Pojďme v sobě probudit zvídavost, radost a těšení malého dítěte. Co bude a co nebude. Co přijde a co odejde. V plynutí řeky života… protože naše lodička potřebuje plout vpřed. Jinak se potopí… Přeji vám, nám všem, aby prosinec přinesl spoustu krásných představení, ať už půjde o komedie, satiry, romance nebo dramata. A aby, pokud přinese i nějaké tragédie, protože i ty patří k životu, abychom je ustáli v lásce a míru, s důvěrou, že vše má své tempo a vývoj. Abychom si dovolili prožít vše tak, jak cítíme… s otevřeným srdcem a klidnou myslí. 💖 Krásný prosinec a klidný, adventní čas! 🎄 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Klid v mlze… listopad 2022

Listopadové mlhy…. a s nimi mnoho pocitů, které se vynořují z našich vlastních mlhavých úrovní. Všude tam, kde cítíme, že je čas na změnu. Kde z mlhy vystupuje naše pravé Já a my se snažíme se v tom všem lépe zorientovat. Pojďme se na to spolu podívat, abychom to uměli lépe rozpoznat, pochopit a uchopit. Abychom lépe věděli, kde máme hledat náš opravdový maják, poskytující nám pocit bezpečí a ochrany… 😇 Letošní listopad nám velmi konfrontačně může nabízet situace a vztahy, ve kterých se v rámci našich rodinných systémů, partnerských vazeb, přátelských skupin cítíme být zneužíváni a přetěžováni. Obvykle jsou to přesně ty, ve kterých cítíme nejvíce vnitřního napětí, hraničícího s hněvem či vztekem. Těch, ve kterých se nám právě v listopadu vůbec nemusí dařit umět se svým hněvem zacházet přiměřeně. 🙄 Jako kdyby najednou vyplula z hloubi na povrch ochota se konečně postavit sami za sebe, jasně vyjádřit, kde leží v daném tématu či vztahu naše hranice, kde se nachází naše sny a jak vypadají naše přání. Jak v tom, kterém momentu vypadá naše „tohle a takhle to chci“. 🙏 A Vesmír nám to nabízí v listopadu s neuvěřitelnou originalitou. Jestli jsme před daným tématem celý letošní rok kličkovali, tak v tomto pomyslném zkouškovém období nám Vesmír vytvoří takové podmínky, aby už nebylo kam uhnout. 🙈 A můžeme se vztekat jak chceme… ba naopak celá škála hněvu je vítána, protože právě tato energie a emoce jsou těmi nejefektivnějšími, co se týče námi prokrastinovaných změn. 😇 V listopadu se ani nevyhneme vlastní zodpovědnosti, protože většinu věcí, které se nám a kolem nás bude dít už budeme vědět. Intuice bude „na značkách“ a bude nám dostatečně dopředu dávat jasné informace o tom, co se bude dít. Jestli ji uslyšíme? Každý dle vlastní volby… ať už vědomé či podvědomé. 😉 Jako by jsme se právě nyní, v tomto měsíci potkávali tváří v tvář sami se sebou. Někdy je to plné bolesti, někdy plné hlubokého žalu, někdy svíravé sebelítosti, někdy nahněvání na to, co všechno jsme ve svém životě dovolili. Ne sobě, ale těm druhým… 😔 Dovolili jsme, aby nás nebylo slyšet. Dovolili jsme, aby nás nebylo vidět. Dovolili jsme, abychom nekonali, stejně jako jsme dovolili, aby konali ti druzí i v situacích, kdy jsme to ale nechtěli… 😢 Všechny tyto otázky a myšlenky propojené na naše city a pocity se nyní v listopadu mohou vyplavovat a zjevovat se nenadále z naší osobní mlhy. Najednou je vidíme zřetelně a zřejmě… je to ale velmi léčivé. 🙏 Díky tomu je můžeme nechat vystoupit z těla a poléčit naše srdce, mysl a právě i tělo. Můžeme vše díky tomu vykřičet, vyplakat, vybouchat bez ohledu na to, kde to vzniklo, proč to vzniklo a kdo byl v situaci zapojený. Je čas léčit bez ohledu na původ. Léčit, aby bylo lépe. Abychom plni zdraví na všech úrovních mohli jít dál a tvořit naše životy v souladu s proudem řeky života. V pozitivním očekávání, plni životní síly a zdraví. 💖 Protože uvnitř bolavé tělo bývá nemocné tělo… 😢 Ale nyní to máme díky listopadu a jeho kvalitám ve svých rukou a jediné výmluvy jsou ty naše. Jenom my víme, proč je pro nás důležité si některé dluhy a zranění nechat. A je to v pořádku, ale pak to nehažme na ty druhé. 1 + 1 = 2. Já nyní a Já v minulosti tvoří cestu vpřed. Krok za krokem. Nádech a výdech. Příjímání a dávání. Přitažlivost a odpudivost. Souhlas a nesouhlas. Moje pravda a tvoje pravda…. to vše tvoří cestu vpřed v rovnováze. 😇 Využijme nyní energii nespokojenosti a mlhavé naladění v listopadu pro objevení sebe samých a pro změny, které si pro své životy přejeme. Bude se to hodit v příštím roce, ve kterém se bude právě na jasném a zřejmém pozitivním záměru tvořit. Kdo bude vědět, co chce, bude ušetřen mnohého hledání, které může přinášet rozladění… Nemusíme nyní převrátit vše vzhůru nohama. Stačí, když bouchneme do pomyslného stolu a rozhodneme se, že takhle už ne. Stačilo… a slovem pro sebe vyjádříme jak tedy ano. Tam to má začít… I za cenu, že ostatní nemusí mým záměrům, přáním a touhám rozumět. Přesto ale, pakliže je ve vztahu úcta, je možné, aby to bylo respektováno. A pokud není, je potřeba si položit otázku, jestli pro sebe takový vztah (k člověku, skupině, roli, věci, vztahu) opravdu chci? Chtěla bych toto pro své dítě? Chtěla bych toto pro své bližní, které miluji? Chtěla? Jestli ne, cesta je jasná… 🙏 Pokračovat v důvěře a vnitřní mlze směrem, který cítím jako pravý. A v jeden okamžik vysvitne slunce a já přesně uvidím, jestli byl můj směr správný. A pokud ne? Postarám se o sebe a vykročím jinam… protože to nejhorší, co se může stát je, že dojdu do bodu, kdy si řeknu, že takhle to nechci a změním opět směr. 😇 Vždyť dneska už všichni víme, že cesta je cíl! 💖 Přeji vám milí, abyste našli v listopadu svůj klid uvnitř své „mlhy“. Našli v ní pocit bezpečí, míru a důvěry. Pocit sebejistoty i síly se o sebe postarat, když se něco zvrtne. I za cenu eruptivní ohnivé energie, která v letošním roce vystřeluje do nebe vše, co se v nitru nahromadilo. 🔥 A abyste z ní, jakmile se rozjasní, pak vykročili a vnímali svoji krásu bez ohledu na dřívější programy, nálepky a soudy. Připraveni vidět i sami sebe. Slyšet i sami sebe. A cítit i sami sebe… 💖 Objímám. 💖 Eliška Foto: Andrej Lukonchik

Blog, Cesta zvědomění, Očista vykuřováním

Dušičkový čas…

Mlhy posledních dnů nám připomínají, že podzim vládne v plné síle a v laskavosti nám tím připomíná, že je načase začít zpomalovat a tvořit si pohodlný zimní „brloh“…. 😊 Ne vždy se to v „moderním světě“ daří, přesto už samotné vědomí, že jsme či nejsme v souladu s biorytmem přírody nám dává minimálně pocit, že máme alespoň něco pod kontrolou. A to i v případě, že kolem sebe nemůžeme kontrolovat jinak vůbec nic. 🙈 To, jak ale trávíme čas po setmění je v mnoha ohledech jen náš „byznys“. Jestli mně hraje TV na plné kecky a bliká jak na diskotéce nebo mně hraje tichá hudba při tlumeném osvětlení, může naprosto odlišným způsobem tvořit naši realitu i při tak banální a nudné činnosti jako je například mytí nádobí. 😇 Stejně tak, jaké vůně kolem sebe máme. Jestli citrusové, které aktivují nebo vůně, které zpomalují a vedou nás k vnitřnímu rozjímání jako třeba myrha, kadidlo nebo třeba santalové dřevo. A tak jako se chystá a zpomaluje příroda, můžeme tak vědomě činit i my. Uděláme dobře nejen našemu tělu, ale i mysli a duši. 💖 To vše tím spíš, že se nachýlil avizovaný čas Dušiček a z mnoha úhlů pohledu, kultur i tradic je to čas, ve kterém se prolíná prostor živých a zesnulých. 🖤 🕯 Pro někoho čas, ve kterém se potřebuje dorozloučit s někým, kdo mu odešel. Vyslovit to, co nebylo vysloveno a ukončit vše v lásce a odpuštění. 🕯 Pro někoho je to čas, ve kterém ho to vede do vlastních stínů a strachů nejen z nemoci, nedostatku, ale i třeba ze smrti a ukončení, které si nepřeje. 🕯 Pro někoho je to čas ochrany obydlí a očisty od všeho, co je potřeba nechat naopak už umřít. Od konfliktu, vztahu či modelu chování… Každý máme svá témata a každý s nimi pracujeme po svém. A to je moc dobře. Neexistuje žádné univerzálně dokonalé řešení. Kromě jednoho, a to je to naše vlastní, se kterým jsme v souladu. 💕 Pro které se rozhodneme, ač mu druzí nemusí rozumět. a snaží se nás z ní odradit. 💕 Pro které se rozhodneme i s vědomím, že podstupujeme riziko, ale i přesto je pro nás toto poznání důležitější než nekonání. 💕 Pro které se rozhodneme právě proto, že za tímto vystoupením z komfortní zóny cítíme v té nejhlubší úrovni právě tu nejlepší novou cestu. A u všech těchto okamžiků se velmi můžeme podpořit technikou vykuřování. Ať už pro posílení odvahy či pro laskavější průběh v bolesti. Nemusíme nutně čadit, až se spustí hlásiče. Můžeme rozvonět trochu směsi nebo i jedno druhové pryskyřice či bylinky v pícce nebo klidně i na plotně na alobalu… cokoliv, co uděláme je více, než o tom jen přemýšlet. 😊 A pokud si chceme na svátek Svatých ochránit dům, dejme si záměr o co nám v prvé řadě jde (vyslovení nahlas je prvním velmi dobrým předpokladem), povolejme si pomocníky z jakýchkoliv úrovní, pokud nás to tam vede, zapalme klidně i usušenou šalvěj ze zahrádky (pozor jen na padající popílek, takže je dobré pod ní něco podržet) a obejděme si dům od vchodových dveří po obvodu každé místnosti. Zaměřme se vědomě i na rohy, kde se drží nejen pavouci, ale i největší „energetické nečistoty“. Nezapomeňme na sklep i půdu, pokud je máme. Na závěr řádně vyvětrejme s přáním, aby dovnitř vstoupilo jen to laskavé. Důkladně se poté uzemněme nějakým jídlem nebo pitím. Poděkujme sobě, prostoru, vykuřovadlu, andělům (pakliže jsme si je k práci přizvali) nebo jiným bytostem… je to jen a jen naše a není žádný dokonalý postup. Jen dobrá praxe zahrnující tyto důležité body: záměr, ochranu, vyvětrání, uzemnění a poděkování. 💖 A pokud byste pořád měli pocit, že vám něco v této skládačce chybí, tak se ozvěte. 💖 A po čem v rámci ochrany sáhnout? Za mě jsou to například: šalvěj (naše nebo bílá), pelyněk, styrax, kadidlo, myrha, santalové dřevo, palo santo, tymián, aj. Ze směsí Očistných vůní pak směsi Bezpečí, Odevzdání, Požehnání domu, Uzemnění, Styrax a Stesk. Je ale úplně v pořádku, když si vás zavolá něco jiného… jen vaše podvědomí ví, co se hodí nejlépe. Přece jen dostává informace o chvíli dříve. 😇 Přeji nám všem laskavý přechod přes tento energeticky silný okamžik. Nechť v lásce a laskavosti dojde k odstranění všech dluhů, křivd a pocitů zrady. Nechť tma kolem nás je tmou ochrannou, přinášející klid, úlevu, odpočinek a bezpečí, nikoliv děsící., plnou zloby, despektu a odsouzení.. 💖 Mějte klidný „dušičkový čas“, milé a milí. 🙏 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování

Stůjme při sobě ve své autenticitě a originalitě… říjen 2022

Na dveře nám ťuká polovina října… no, řekla bych, že v září jsme si mysleli, že gradace kulminuje. A říjen nám předkládá první část „zkouškového“, ve kterém teprve zříme, jak jsme v předchozím letošním studiu uspěli a jak naše „těhotenství“ v rámci změny pravidel s našimi blízkými vlastně proběhlo… a co tím chci říct? Tak pojďme na to. 😇 Říjen má neuvěřitelné napojení na naše intuitivní vnímání a vyšší „inštance“. Říkejme tomu každý jak chceme a potřebujeme. Jsme jak pouťová autíčka s drátkem nahoru, která jsou pořád napojená, ale stačí, aby vypadl proud a zůstávájí stát. A to se nám nyní v říjnu může dít. 🙈 Jsme vlastně pořád on-line, ale pokud si nehlídáme své baterky, spadneme do spořícího režimu, ve kterém jsme sami sebou vypnuti. Nebo nás ve své moudrosti odepne samotný zdroj (vesmír, Bůh, vyšší Já, …). To proto, abychom si neublížili. 😢 Abychom, když nemáme sílu na ochranu, nepřibrali na svá bedra i jiné síly, energie, které ale nemají v úmyslu nás podporovat, ba naopak si spíš chtějí vzít. A jelikož jde o předdušičkový čas, čas kdy nastupuje dříve temná noc, není vážně o co stát a v prostoru se to jen hemží… 🙄 Proto máme takové fyzické a mentální zkraty. Proto teď ulítáváme a motáme se jak ovocné mušky na burčáku… takže, nádech a výdech, vše je v pořádku, jen potřebujeme zpomalit a dostat se do klidu. Jak? Venku se setmí, stmívám mentální i fyzickou aktivitu. Balím se do pohodlí a relaxuju. Jakkoliv… u knížky, v teplé vaně, při milování, jakákoliv aktivita, která je pro mě uvolňující a relaxační. Prostě známé a čím dál známější „hygge“. Neznáte? Nejvyšší čas na to mrknout! 🥰 V dalších postech vám pošlu pár pěkných tipů, kde informace nasát… 😊 Říjen nás bude velmi intenzivně volat do naší autenticity, opravdovosti a do situací, ve kterých skrze rozporuplnost stavu věci budeme postaveni před to, jestli se opravdu a zcela přijímáme ve své odlišnosti, a nebo jestli ve strachu z konfliktu „uhneme“, ohneme záda a podvolíme se potřebám, snům, očekáváním a soudům jiných. Uf, není to jednoduché, ale vlastně jasné jak kapka ranní rosy. 💧 Abychom mohli zjistit, jak to doopravdy máme, můžeme mít velkou touhu být sami. Zcela sami… bez názorů, bez pohledů, bez pocitů jiných. Nejlépe v přírodě. A pokud už jste ve fázi, kdy jste propojeni na bytosti matky Země (tedy ptáci, stromy, vítr, aj.) vězte, že budete dostávat spoustu znamení, když budete sami sobě (ideálně nahlas, aby uši slyšely) pokládat otevřené otázky. Protože jen ty se vyhnout limitům, které má na nás připravené naše mysl. Ta to myslí dobře, což o to, ale většinu z jejich systému přesvědčení jsme přijali v dětství. A teď ruku na srdce, přátelé, to bylo v minulém tisíciletí! 🙈🙈🙈 Dovolme si tedy vytvořit si takový prostor, abychom mohli do samoty odejít. Do samoty, která nás léčí, blaží a osvobozuje. Já potřebuji být teď chvíli sama. Já potřebuji teď na chvíli v samotě zjistit jak to mám. Já potřebuji prostor pro integraci a potřebuji být na to sám. Toto jsou všechno výroky, kterými můžeme vyjádřit druhým svoji potřebu být chvíli sám/sama se sebou. Stačí opravdu několik minut. Ale je třeba, aby to bylo vědomé… tedy, že to chci a postavím se za to. 💖 A jestli to má někoho pohoršit, tak je to taky ok. Asi to má ještě o trochu horší. Ale důvěřujme mu, že to nakonec taky zvládne a bude vládnout stejnou sebeláskou, jakou projevujeme v daný okamžik my sami sobě. 😇 Říjen může skrze rozporuplnosti našich potřeb s ostatními dávat prostor k explozivním situacím. Jestli se má něco posunout, postavit znovu, znovuzrodit, tak to bez této energie nejspíš nepůjde. Je to energie nového vzniku, nové tvorby. Stejně jako vznik nové hvězdy, start spalovacího motoru nebo ejakulace. I ta vypadá pod mikroskopem jako veliká exploze. A jaký je to dar… 💖 Dovolme si tedy v říjnu být originální, jedineční a intuitivně konající, abychom mohli v letošním roce dokonat (pak je to totiž dokonalé bez ohledu na to, jak to zvenku vypadá) všechny naše evoluční změny pravidel, které vyplavaly na povrch v partnerských vztazích, v rodinných systémech, v komunitách, které jako rodinu vnímáme i ve smyslu planetární rodiny (což je lidstvo, ať se nám to líbí nebo ne). Měli se v těchto vztazích naučit ctít, respektovat a milovat i ty, se kterými nesouhlasíme. Ctít, respektovat a milovat i ty, kteří nás svými názory vytáčí. Ctít, respektovat a milovat i ty, kteří s námi neumí hovořit a jednat v laskavosti, s jakou s nimi jednáme my. Kdyby to uměli jinak a lépe, udělali by to. 🙏 Přeji nám všem, milovaní, abychom si v říjnu dopřáli dostatek samoty pro zvědomování, uvolňování, léčení a nabrání sil. Abychom si dovolili být jedineční tak, jak hluboce uvnitř sebe víme a cítíme, i přesto, že občas někoho píchneme… 🙈 Abychom konflikty, které přijdou vnímali jako cestu k vyléčení nejen sebe, ale nás všech. 💖💖💖 Být sám/sama sebou a přesto součástí všeho a všech! 💖 Opatrujte se! 💕 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování

Září – Čas dokončení na základě vlastní volby.

Tentokráte mám potřebu vám poslat svoji měsíční kuchařku dříve… ještě předtím, než se měsíc překlopí do své druhé poloviny. A proč? Protože září může být a nejspíš i bude o něco náročnější. 🙈 Tak ať máte podporu a ujištění, že jsme na této lodi všichni stejně, a že se i zářijové bouře přeženou. 💖 Jdeme na to… Září půjde bezesporu až na samý okraj našich osobních propastí. Bude chtít tlačit zkušenosti v tématu letošního roku (tedy rodina, partnerství a blízká komunita) až na dřeň, abychom udělali volbu, jak s tím naložíme dál. Protože evoluce chce konání, změnu. Nikoliv přemýšlení o tom, co by kdyby… Na samotnou realizaci volby budeme mít prostor v příštím roce, ale dokončení v podobě vyjádření své nové volby je něco, co nám může pomoci shodit ze svých beder obrovské přetížení (právě v těchto tématech, které letos řešíme). Což je něco, co nám pomůže zůstat fyzicky i mentálně v plném zdraví. Právě pocity přetížení a neobvyklá únava může provázet celý měsíc září. A to bez ohledu na to, jak budeme nebo nebudeme spát, jak budeme či nebudeme odpočívat a pracovat. V září můžeme být unaveni už jen tím, že jsme… 🙈 Je to jako žena v devátém měsíci, těšně před porodem. Namáhavé je úplně vše a do toho směs emocí a myšlenek. Obavy mísící se se zvídavostí a těšením se, že už to skončí a začne něco nového… tak tahle se můžeme v září cítit. A to i přesto, že to hlavě vůbec nedává smysl… nemusí. Podstatné je, jestli se i přesto o tělo postaráme. Poskytneme mu dostatek péče, odpočinku, uvolnění a relaxace. 🥰 Září bude mít touhu dokončovat rozdělané a neukončené situace, vztahy, nesrovnalosti. A tato touha může být tak velká, že budeme připraveni vše dokončit i za cenu konfliktu, destruktivním způsobem, spálit mosty. Vyjádřit své hranice, ze kterých už z úcty sami k sobě neustoupíme… 🙏 Nejsou správné a špatné volby, modely chování a kroky. Jsou jen kroky, ve kterých je nám buď dobře nebo nedobře. Ve vlastním zájmu bychom měli v září dokončovat takovými kroky, ve kterých nám je dobře, bez ohledu na to, jak to vnímají druzí a jak to vypadá zvenku. Protože náš život je to, co cítíme uvnitř. S čím se budíme a usínáme. A pokud to takto budeme ochotni řešit, vyhneme se jak poruchám spánku, tak i úzkostem a fyzickým starostem se zdravím. Na základě vlastní vědomé volby dovolíme, aby už skončilo období nalhávání si, kličkování, upravování či uhýbání. Aby to, co to přinese, bylo s námi v souladu a my mohli začít jinak, znovu a lépe. Jestli jsme až doteď své vztahy před sebou nějak „ukecali“, tak v září tu pravdu „porodíme“, chca nechca… 🙈 A lepší je vědomě a „chca“, než se nechat potrhat… Pokud máme nějaké velmi náročné vztahové téma na úrovni „být či nebýt“, může nám pomoci tato technika: Začneme si pojmenovávat jednotlivé volby, které v té situaci máme. A to i takové, které se nám samotným zdají zcela absurdní. Můžeme si je psát na papírek a pokládat na stůl. Poté začneme vyřazovat ty volby, které udělat nechceme (klidně i tím, že papírek zmačkáme, spálíme, apod.). Pokračujeme tak dlouho, dokud na stole nezůstanou dvě. A z nich si vybereme jednu, kterou z těch dvou chceme raději. To nemusí nutně znamenat, že je to naše vysněné řešení. Ale je to bezesporu to, kterého jsme v danou chvíli schopni a vybrali jsme si ho ze všech ostatních možných. Výrok: „v tuto chvíli je mojí volbou ……. “ je přesně to vyjádření, které po nás září bude chtít. Protože jinak se může stát, že to dokončí za nás, ale úplně jinak, než bychom si to sami vybrali. 🙈 Září nám může retrospektivně připomínat události letošního roku, od ledna až doposud. Jako ve zrychleném filmu. V určité cykličnosti se můžou odehrávat minipříběhy toho, co jsme letos už řešili. To proto, abychom se mohli rozhodnout vědoměji, abychom si mohli tyto příběhy propojit a dokončit je v souladu se sebou. 😇 K tomu nám dává září velikou sílu. Je to síla ohnivá, třeskutá a výbušná. Dostatečná na to, aby mohlo k dokončení dojít. Je na nás, jestli s ní budeme zacházet pro naši prospěšnost. Tam, kde to bude s námi v souladu, můžeme tuto energii použít „pouze“ jako aktivátor a dokončit vše v laskavosti a jemnosti. Tam, kde bude s námi v souladu destruktivnější ukončení, můžeme tuto sílu použít právě v okamžiku „oddělení se“. A pro dokončování (oddělování někoho nebo něčeho) můžeme s velkou důvěrou požádat archanděla Michaela. Ten v tom opravdu moc šikovný… 😇 Co dodat závěrem? Jsme připraveni si upřímně a autenticky pojmenovat vztahy, které je načase ukončit? Bez ohledu na to, jaký dočasný diskomfort přinesou? Proto, abychom mohli žít ve své opravdovosti a v lásce nejen k druhým, ale i sobě? Ukončování není jednoduché a mnohdy ani příjemné, ale vždy je tady proto, aby přišlo něco lepšího. Něco, co více rezonuje s našim tady a teď. A tak vám/nám všem přeji, abychom v září disponovali dostatkem ochoty odpočívat a pečovat o svá těla a dovolili si odevzdat se do nových a pozitivních začátků, které ale nemohou přijít bez vědomé volby, že je načase ukončit to, co nám neprospívá. 💖 Abychom použili moudře své „meče“ k ukončení, které bude ve prospěch všech, ač to může na chvíli vypadat jinak… Protože pokud volba vychází z laskavého srdce, je vždy prospěšná. 💖 Krásné září a mnoho sil, milí a milé! 🍂🍁 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování

Otevřme své srdce – svoji sílu i křehkost.

Máme za sebou první třetinu měsíce srpna a Lví bránu. Pomalu směřujeme k uklidnění náročných vrcholů a energií, které nám daly leckdy zabrat. Prostě bylo chvilkami „dusno“… 🙈 A co nám vlastně srpen přinese a čím nás bude inspirovat a k čemu motivovat? Pojďme se na srpnovou „kuchařku“ podívat spolu, ať víme, co se nám bude v té vesmírné restauraci vařit. 😉 Srpen je měsíc velké síly a úspěšnosti. To je něco, co se nám dozajista bude líbit a můžeme vnímat velké vnitřní odhodlání dojít kýženého cíle. Ať už má jakoukoliv podobu. Někdy nás ale mohou po cestě přepadnout emoce, které s touto cestou souvisí, protože každá cesta přináší mnohé úhly pohledu, prožitky i zkušenosti. A tak je v pořádku těsně před cílem věnovat chvíli času tomu, co se nám dělo a přijmout všechny emoce i uvědomění, které se na ni objevily. Proto si v tom spěchu vpřed udělejme prostor a čas na malé review. V tom zdánlivém „nic“ totiž můžeme objevit ten největší úspěch. 🥰 Určitě najdeme při pohledu zpět mnoho emocí spojených s radostí, s naplněním, s hrdostí, ale také můžeme objevit emoce smutku, zranění, bolesti a zklamání. Obě tyto protipolarity jsou velkým darem, protože nic není černo-bílé a každá emoce nás má posunout vpřed. Proto emoce = emotion = motion = pohyb. 😇 Pakliže nás při zpětném pohledu na naše zkušenosti a prožitky přepadne naučený model chování, který nás nutí vyhnout se emocím, co by slabosti, máme skvělou příležitost se s tím právě v srpnu popasovat a trošku si ho „přenaučit“. 💪 Protože, opravdu chceme mít své emoce pod kontrolou tím, že si je nedovolíme pojmenovat a prožívat? A cítíme se tím vnitřním tlakem přetížení a odpojení od reality? Nebo je chceme mít pod kontrolou naopak tím, že známe jejich projevy a umíme je přiměřeně a autenticky prožívat? Ona totiž není kontrola jako kontrola… 😊 Chceme nést zodpovědnost za to, co to udělá s ostatními, když naše emoce uvidí? Nebo můžeme racionálně přijmout, že jejich odpovědi na to, proč je zraňuje nebo způsobuje jiný diskomfort, když se na naše emoce dívají, je pouze a jenom v jejich mentálním prostoru? A jestli je jejich odpověď v jejich tělech, nemůžeme za to nést odpovědnost. 🙈 Srpen si velmi přeje, abychom vědomě propojili kvality muže a ženy. Opět se dotýkáme mysli a srdce, ale půjdeme na úroveň těla a také modelů chování. Muž je demonstrován silou, žena křehkostí. Ale každý máme v sobě matku i otce, pravou a levou hemisféru, takže bez ohledu na naše „pipinky a pindíky“ v sobě neseme všechny kvality. Muž silný ven a křehký uvnitř a žena křehká ven a silná uvnitř. A tohle vše máme v jednom balení, v jednom těle. Dovolíme si to už konečně přijmout a zbavit se starých nastavení o tom, kdo má (tedy spíš musí) jaký být? 🙏 Pakliže toto nové zvědomění přeneseme do našich životů, přijmeme své síly i křehkosti v různých situacích. Už nebudou našimi slabostmi, ale kvalitami! Přijímanými v plném respektu a lásce. V lásce sami k sobě… 💖 Už nebude důvod se stydět ani za svoji sílu, ani za svoji křehkost. Ani za svoji zdánlivou chladnost, ani za svoji prožívanou zranitelnost. 💖 Srpen bude nabízet velikou laskavost, bude aktivovat naši srdeční čakru a ta může reagovat různými pocity a stavy. Starejme se proto o naše srdíčko s velikou péčí. Je to proto, že se blížíme k září, které je měsícem mnohého dokončení, a tak je v zájmu všech a všeho vykašlat se na všechny dřívější „žabomyší války“ a v lásce vše připravit na uzavření. Přestat věci i dřívější situace vidět černobíle, ale připustit, že mezi černou a bílou je tisíce odstínů. A že každý zúčastněný opravdu mohl vidět ve své pravdě jiný odlesk téže barvy než jsme viděli my… 🥰 Odpuštění, které s tím souvisí, není výrok, který nás spasí, když si to třikrát za sebou řeknu… je to stav, kdy potřebuji nejdříve věci uchopit (pochopit), abych je mohla pustit (odpustit). A pokud nemůžeme pochopit druhého v jeho jednání, můžeme alespoň pochopit to, že jednal nejlépe jak uměl. A i když jednal podle nás „blbě“, kdyby to uměl jinak a lépe, tak by to přece udělal jinak a lépe. Pakliže si u tohoto zvědomění dovolíme spojit se se svými emocemi, ať už to je hněv, pocity zrady, nedocenění, zneužití nebo cokoliv jiného, máme velmi dobrou šanci, že z toho „všechno špatně“ zbyde jen vědomí, že „nic není špatně“. Že vše je cesta… A navíc uvolníme, vyčistíme a poléčíme všechno… mysl, tělo i srdce. A v tomhle „všechno nebo nic“ je srpen opravdu velký štramák. Takže, kdy jindy, než teď v srpnu. 🥰 Pojďme si dovolit v letošním srpnu jít za všechny ty černobíle situace a vztahy v hlavním ročním tématu, kterým je rodina, partnerství a blízcí přátelé. Pojďme si představit, jaké by bylo, kdyby místo tohoto vztahu nebyl žádný. Kdyby místo toho, jak je v té situaci všechno špatně, nebylo nic, protože bychom nebyli my nebo oni. A pozorujme emoce, které se nás dotknou… Neznamená to, že máme jít proti sobě, zakopat válečné sekery i tam, kde se cítíme tím druhým jakkoliv „převálcovaní a nerespektovaní“, ale že můžeme otevřít své srdce novým řešením, pohledům a vnitřním motivacím. A možná zjistíme, že mezi tím všechno nebo nic leží pomerně velký prostor pro změny, které jsou plné respektu, úcty a laskavosti, aniž by musel někdo kapitulovat. A že to s námi může být dokonce v jednotě. 💖 A o tom letošní srpen je a bude. Skrze ven tryskající emoce (pokud jim to tedy dovolíme) bude posouvat nastavená pravidla v rodinách, partnerstvích a blízkých komunitách, aby mohlo dojít k pozitivním změnám, které nakonec ocení všichni. I ti, co to na začátku viděli černobíle… 😉 Stačí tedy využít pořekadlo: „co na srdci, to na jazyku“, které trošku poválíme v ústech a okořeníme láskou, než to naservírujeme tomu druhému. 😍 A pak už vlastně stačí jen otevřená náruč… 💖 Mějte krásný srpen, milí a milé! 💖

Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Vyceňme svoji cenu…. aneb psychosomatika zubů

Moje milé a milí, tak jsem vyslyšela vaše volání a otevřeme spolu téma zuby… protože ty se teď taky „nenudí“ a jejich citlivost se bude s následujícím obdobím a hlavně příštím rokem zvyšovat. Respektive, už se to od začátku července děje… Zuby jsou pro nás z podstaty informací, že jsme v nějaké situaci, vztahu či tématu ve lhostejnosti ke svým pocitům. Že se snažíme „zkousnout“ něco, co ale není úplně s námi v souladu a přehlížíme svoji citlivost a city i pocity, které v souvislosti s tím cítíme. Že nejsme ochotni vyjádřit svoji cenu a popíráme svoji sebehodnotu tím, že popíráme sami sebe. 🙄 Vnímavost sama k sobě i ochota se naladit na své potřeby, sny a představy je drcena systémem přesvědčení, že si to dovolit prostě nemůžeme. Z mnoha důvodů. Každý máme svůj „dobrý“ důvod, proč to nemůžeme vyjádřit, podle toho, v čem jsme vyrůstali. Zde je velmi prospěšné přijmout výchovné prostředí jako nedílnou součást naší unikátní životní / duševní / duchovní cesty a přestat vyčítat zúčastněným, co vše pokazili… ještě jednou pro zvědomění poKAZili… ok? 😇 Tedy pracujme hodně s emocí hněvu, nespokojenosti, otrávenosti, apod. Pokud něco nemůžeme zkousnout, ale pustit to taky nechceme, tak to držíme pomyslně v zubech, jak kočka koťata. Tím to téma paralyzujeme a ono se nemůže nikam posunout. A nezmizí… fakt nikam nezmizí. Paralyzujeme tím ale především sami sebe, protože my se nemůžeme v životě hnout dál. Mentálně nás to blokuje v nových poznáních. A to, co neroste, to začíná stagnovat a po nějaké době atrofovat… Paralýza a atroface…. že by PARAdontóza? Pracujme tedy s emocí strachu, pocity nedocenění, nemilovatelnosti. Ani sami mnohdy neznáme nebo si neuvědomujeme vlastní cenu. Jak by mohli ti ostatní? Důležitým poznáním je také strana, na které se nám bolístka děje. Je-li to vpravo, můžeme hledat propojení se svojí myslí, plány, mužskými osobami nebo vzory, profesním životem, zkrátka a dobře všude tam, kde to stojí na pragmatických argumentech, systému a výkonu. I tam, kde nevyužívám či přetěžuji mužskou polaritu sám/sama v sobě a jedu přes sílu s výrokem: „když to nejde silou, půjde to ještě s větší silou!“ 💪 Pokud se nachází bolístka vlevo, hledejme v naší schopnosti tvořit, spontánně konat, inovovat bez ohledu na to, jestli to dává smysl, propojení na domov, ať už původní či nový, ochotu nenést na sobě břemeno existenčních starostí a taképropojení na ženskou energii či osobu. Stejně tak na schopnost být ženou, pokud jí jsem nebo schopnost využívat ženskou polaritu, která je prospěšná bez ohledu na pohlaví, tedy v rytmu výroku: „nechej to koňovi, ten má větší hlavu“. 😀 Pakliže nás trápí spodní polovina zubů, hledejme propojení více s našimi strachy z toho, co bylo nebo se stalo. Pokud horní polovina, hledejme propojení na obavy či pochybnosti z toho, co bude… pakliže spodní, hledejme způsob, jak se rozpohybovat. Pokud horní, hledejme způsob kde a jak se více ukotvit. Tím se dostaneme do větší rovnováhy a zuby to ocení. 😇 Důležité je i zvědomění, že jakmile dospějeme, často padáme do pocitů, že jsou věci už neměnné. Tím ale popíráme na mentální úrovni princip růstu, protože rosteme a měníme se pořád. A jak přestaneme, začneme odcházet, abychom se zrodili znovu. Jako pampeliška. To, že je chvíli žlutá, chvíli bílá a pak odumře neznamená, že to není zdravý proces, který dává smysl… A zuby nám i toto velmi zrcadlí. Dětské zoubky jsou roztančené a vypadají každý rok jinak. Koho téma dětských zoubků zajímá, mrkněte na článek na mém webu s názvem „Roztančená ústa“. Stejně to ale můžeme mít i v dospělosti, byť to tak není vidět. Poznáme to ale při práci s dentálním kartáčkem. Že někdy nám vložit do mezizubního prostoru jde a někdy prostě nejde. Panika? Nikoliv, je čas na klídek! 😃 Chrup totiž reaguje na vše, co se nám děje a je to schované… nejsou to věci, které hned „vyceníme“, ale primárně ty, které žvýkáme delší dobu. Takže nějaký návod na sebediagnostiku? Ano, stručně a výstižně: ✅ identifikace strany (muž / žena resp. práce / domov resp. systém / tvořivost)✅ identifikace poloviny (spodní – kde jsem zůstal(a) stát / horní – kam se bojím vyvíjet)✅ identifikace problému (kaz – pocity viny / zánět – hněv / paradontóza – ponížení / ….)✅ změna stavu! Pozor, tato část je netěžší, ale bez změny postojů nelze změnit stav zoubkových bolístek… Pakliže vás tématika psychosomatiky zubů zajímá, nebojte se použít strejdu Googla. Najdete tam na toto téma spoustu článků i specialistů, kteří jsou v tom opravdu dobří. Ode mne máte jen první seznámení, ale experta na zuby a jejich psychosomatickou odezvu najdete jinde… 😇 A když přijde moment, že změna nejde a vy byste přesto rádi, tak se ozvěte. Dá se s tím celkem pohnout. Ať už při osobním sezení nebo on-line, takže lokace „svět“ není problém. 😍 Tak úsměv, přátelé! 😁 Eliška