Blog, Modely chování

Třaskavý duben

Duben jde v mnohých situacích až na dřeň. Pro ostré slovo nejde daleko a ač bychom rádi, můžeme hledat laskavé slovo mnohem náročněji než jindy. Když se to stane, buďme k sobě laskaví, i když nám to ujelo a tnuli jsme. Kdybychom to totiž uměli jinak a lépe, udělali bychom to jinak a lépe. A slovo se dá léčit opět slovem. Jedno prosté a upřímné „omlouvám se“ umí divy. Je to léčivé sérum na jed, který jsme možná vypustili. Obzvláště v komunitách, tedy vztazích mimo rodinu můžeme ztrácet nervičky. Mezi sousedy, kolegy, v posilovně… všude tam, kde se známe, přesto si nejsme důvěrní tak, jako s nejbližšími. I když i tam to bude jiskřit a mohou lítat hromy a blesky. Pojďmě se opřít o moudrost přírody, která přesně takto v dubnu komunikuje. Konfrontuje nás prudkými změnami a zvenku viděno ji můžeme vnímat jako nestabilní, nelítostnou a nelaskavou. Ale právě chvilková nestabilita dává ten největší prostor pro posílení stability tam, kde zatím není… je to rádce, který říká, kde máme v bezpečnostním systému díry. Nikoliv zrádce… Takže nádech, výdech, všichni jsme v souladu s matkou přírodou a tepeme ve stejném rytmu. Jen naše hlavy nám do toho sypou všechny ty modely chování a pocity, od pocitů selhání, viny, zrady aj. Popovídejme si vždy v takových situacích s hlavou a požádejme ji, ať chvíli vyčká, že si o tom pokecáme, až se vyčasí. P. S. A jestli chcete o dubnu vědět ještě více, mrkněte na pickey.cz/eliskalukonchik

Cesta zvědomění, Férová výchova, Mezigenerační komunikace, Modely chování, Sebeintegrace, Upgradované děti

Manuál na rodičovské „přežití“

Možná si říkáte, jak by bylo jednoduché a super mít po ruce manuál na naše teens… na to, jak řešit výzvy přicházející ve vlnách s někým, kdo je pro vás najednou napůl někým neznámým a novým. S někým, na koho jsme se dříve mohli spolehnout, platily naše dohody, vztah byl postaven na spolupráci přiměřeně věku, otevřené a důvěrné komunikaci a vše fungovalo celkem spolehlivě. Tedy tak, že jsme se na mnohé mohli spolehnout. Vztah, který měl aspekty, jenž s teenagerem najednou neplatí… Chtěli byste takový manuál? Byl by pro vás k nezaplacení? 😇 Ač sama jako terapeutka, průvodkyně a mentorka nabízím konzultace na tato témata, přesto jako máma náctiletého se občas dostanu do pasti sklíčenosti a čirého zoufalství, jak mám vlastně tuto „nově rodící se bytost“ uchopit. Za slovem uchopit je také pochopit a chopit se své rodičovské role. No, co si budeme, situací, kdy je to více #challenge než #chill je podstatně více! 🙈😂 Takže, protože jsme na jedné lodi (a fakt jsme, bez ohledu na ročník narození, pohlaví, profesní zařazení či víru nebo lokaci), tak si ho budeme tvořit spolu, ju? Vy se budete ptát a já budu odpovídat, protože u jiných to člověk vidí daleko lépe, než u toho svého vlastního „kousku“. 😃 Proto to bude v tuto chvíli má služba zdarma, jelikož z toho budu čerpat v konečném důsledku (jen z druhé strany) stejně jako vy… 😊🙏 Berete? 👍 Jestli ano, budu se těšit na vaše otázky, které můžete pokládat formou komentáře k tomuto článku nebo klidně i do emailu… Otázky budou vždy publikovány pouze pod iniciály, takže důvěrnost zaručena. Odpovědi pak budu vkládat jako samostatné články, takže pokud si to chcete pojistit, přihlaste se k odběru newsletteru, ať vám to přistane rovnou do emailu. 😊 Tak se držme, rodičové! Eliška

Blog, Férová výchova, Mezigenerační komunikace, Modely chování, Upgradované děti, Vzdělávání hravě

Hlavně, ať se mně nezablokuje…

Je dost možné, že se jako rodiče cítíte být neustále bombardováni články, jak  mohou být kvůli nám naše děti traumatizovány, protože nás traumatizovali naši rodiče a my to nyní za pomoci psychologů, psychiatrů, koučů a terapeutů složitě narovnáváme.  Nepříjemné pocity matky v prentálu? Trauma hodné terapie… Nedokonalý porod? Trauma hodné terapie… Špatná školka? Trauma hodné terapie… Špatná škola? Trauma hodné terapie… Špatný sourozenec? Trauma hodné terapie…  Špatná zpětná vazba od dospělého? Trauma hodné terapie… A tak bychom mohli jít krok po kroku životem našeho dítěte. Takže, já teď k tomu už potřebuji něco napsat. Chca, nechca, s vědomím, že se to možná nebude líbit… ale už je čas. 😉😃 Jsem sama terapeutkou v systému One Brain (kineziologie) více jak deset let. V rámci studia této techniky a metody jsme se učili pracovat s regresivním časem, tedy „narovnávat“ věci tam, kde se nějak „pokazily“…. Dlouho jsem s ní na sezeních s klienty pracovala, ala pak přišel zlom, někdy v roce 2018 a já ji přestala používat. Došla jsem totiž k hlubokému přesvědčení, že jedna věc je uvědomění si, co tam pro mě bylo špatně a druhá je opakované se „šťourání“ v žumpičce, kterou jsme prošli. Ano, každý z nás má žumpičku, kterou potřeboval projít a zkusit, co mu to přinese, aby z toho mohly vzniknout zkušenosti, díky kterým se pak posouváme a vyvíjíme ku prospěchu svému i druhých. Od té doby aktivně pozoruji, jak se v mnohých případech neustále a dokola živí vlci s pocity frustrace, bolesti, zrady, odmítání, necitlivosti, aj. Ano, potřebujeme bezesporu vědět, co se nám děje, co cítíme, jak smýšlíme. Nepotřebujeme ale pořád dokola tuto spirálu roztáčet, protože se v ní pak zasekáváme a točíme s ní dalších X dekád… 🙈 Proto mě obavy dnešní rodičovské generace z možných výchovných chyb mnohdy až děsí. Na základě vlastních zkušeností na cestě sebepoznání, kdy se objevují právě v těchto „žumpičkách“ všechny možné bolístky, jsme se jako rodiče často překlopili do stavu, kdy se bojíme cokoliv udělat, abychom náhodou naše dítě nezablokovali či netraumatizovali. Souhlasím, že vědomá práce se svými modely chování dává smysl. Vědomá laskavost v komunikaci ještě více. Návrat k hodnotám, které v mnohém kopírují „Desatero“ nebo klidně i „Védy“ (jak kdo chce) je rozhodně cestou k lepšímu lidství. Leč, sami si stěžujíc na okurky balené v plastu, děláme s našimi potomky mnohdy totéž… balíme je do obalů, aby byli vždy a za každých okolností chráněni. Kolikrát i sami před sebou.  A kde je ta hranice? Téměř Hamletovská otázka, na kterou si potřebuje odpovědět každý rodič sám… proč každý sám za sebe? Proč není univerzální? Protože jednou budou naše děti dospělými, a jelikož mládež a dospívání se děje stejně bez ohledu na letopočet, pohlaví, orientaci, náboženství či lokaci, budou dříve či později i ony v rodičovské roli, která je možná úplně rozbije. Jejich emocionální odolnost se bude velmi otřásat, protože procházeli životem s trvalým “ opatrným našlapováním kolem“  jejich vlastních rodičů. A jen my, každý sám za sebe v sobě nese obraz a pocit toho, co si pro ně v jejich rodičovské roli přejeme a kde sami vlastníme v souvislosti s tímto obrazem největší obavy a strachy. A ty jediné jsou paralytické a traumatické.  Vytváříme často bezpečný prostor našim dětem, který ale atakuje bezpečný prostor nás, rodičů. Děláme vše proto, abychom je nazblokovali a téměř bez mrknutí oka dovolujeme, aby tyto situace v konečném důsledku blokovali nás. Toto energetické přepětí pak samozřejmě děti „skenují“ a psychosomatizují. Vytvořili jsme si téměř dokonalý terapeutický kruh. Věci nejsou černé a bílé a v každém nádechu i výdechu je něco jinak. Co kdybychom si dovolili pustit se strachu, který nás rodiče mnohdy v našich konáních až paralyzuje, že naše děti zablokujeme či traumatizujeme a daleko více se opřeli o vlastní vnitřní pocit s důvěrou, že bychom podvědomě a už vůbec ne vědomě neudělali nic, co by naše děti mělo jakkoliv poškodit. S důvěrou, že zkušenosti, kterými mají projít (tedy i těmi méně komfortními) jsou pro ně v daný okamžik ty nejlepší. A že v jiný čas příjdou jiné, které to posunou. Protože ve slově okamžik je mžik, mžik oka… a víte jak dlouho trvá? Ani ne vteřinu… proč bychom tedy měli trávit čas delší než okamžik tím, že budeme vyčerpávat naši mentální, emocionální a konec konců i fyzickou úroveň permanentním špekulováním nad tím, co jsme kdy udělali, děláme nebo uděláme špatně? Když se za jeden pouhý okamžik můžeme ihned nacítit na náš vnitřní prostor a pocity. Je tam klid? Prima, správná cesta. Je tam bouře? Ok, něco je třeba udělat jinak. Tak jednoduché to může být… Je těžké do jednoho článku rozepsat všechny aspekty vědomého rozhodnutí, proč je prospěšné se přestat bát, že své dítě traumatizuji či blokuji, ale věřím, že i několik těchto výše napsaných vět vám nabídne chvilkové zamyšlení i inspiraci nad tím, jestli naše „okurčičky v plastu“ jednou ustojí rodičovskou roli? Jestli budou díky své „emocionální izolovanosti“ vlastně schopni reálně ustát vztahové trable či profesní výzvy? Když se nyní od nás naučí náš model chování, vyplývající z našeho vlastního, citelného strachu z konání směrem k ním, kvůli možnosti teoretické traumatizace či zablokování. Jestli by neměla být rovnováha „emocionální ochrany“ (tedy cítím se chráněn(a)) na obou dvou stranách? Tedy jak na straně dítěte, tak i rodiče… Protože dětství je vlastně jen velmi krátká životní fáze…  😇 A ony budou velmi brzy sami v naší roli.  Tak, a je to venku… 😍 Můžete souznit, můžete se kvůli tomu klidně na mě i rozhněvat. Každopádně každá reakce je dobrá reakce. Protože pouze v takovém případě máme okamžité potvrzení o tom, že se nás to osobně týká. Buďme tedy vědomí nejen směrem k dětem, ale i k sobě. Pak se nebudeme totiž blokovat navzájem, a to je win-win situace, ke které můžeme kráčet vědoměji. 👍 Mějte se pohodově! Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Březen 2023 – pojďme se bavit vlastním životem

A je tady vaše oblíbená měsíční kuchařka modelů chování na březen…. Bude to jízda! 😍🎭🥳🙈 Od března již v nové podobě. Buď formou předplatného, které vám nabízí různé podoby a množství informací na různých platformách nebo jako jednorázové odemčení článku (kuchařky), podle toho, co vám vyhovuje více. 😊 Výhodou tohoto řešení je i to, že vám nový obsah ihned přistane ve vašich schránkách a nejste tedy závislí na sítích, co vám jejich algoritmus zrovna podstrčí… 🙈 A na co vás nalákám? Co přinese březen? 😇 Tak jo, něco málo vám povím už teď a tady… 💖 „Kuchařka modelů chování – březen 2023 – pomalu začít konat, ale nepřepálit start…“ Vítám vás u březnové kuchařky modelů chování, která vás i tentokrát provede nejen modely chování tohoto měsíce, ale i emočním spektrem, které bude v kolektivním poli a bude se ukazovat v každém dni. Pojďme se podívat na to, o co se budeme moci opřít, co nás bude nejspíš zraňovat a dostávat do mlčenlivosti a jak si pomůžeme, abychom to vše zvládli bez fyzických, emocionálních či mentálních dopadů. 😇 Měsíc březen nám přinese novou energii pro akční konání. Bude se nám chtít se pustit do akce i v situacích, ve kterých ještě hlava bude hibernovat v zimním nastavení. Prostě se nám může a bude dít, že budeme reagovat a konat rychleji, než myslet. A nejen my, ale i všichni kolem nás. Někdo to pojmenovává jako zbrklost někdo jako neřízená střela. Tak jako tak nás to bude velmi motivovat k tvorbě v podobě akce. 😊 Více najdete na platformě Pickey. Takže, nuda nebude! Ani v Brně, ani kdekoliv jinde! 😍 Dokážeme se životem i přesto bavit? 🎭 Mějte krásné dny a pořádně si oslavte dnešní MDŽ večer, milé ženy! 🥂💃🥰

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Únor – nelpět na lpěném…

Měsíc únor je ve své polovině a my jsme si už měli možnost odžít jeho kvality… něco málo jsem už nechala prosakovat skrze výroky, krátké posty i namluvený podcast, abych nastínila s čím si budeme v únoru nejvíce „hrát“… myslím, že i včerejší svátek zamilovaných dal mnoho možností, jak nahlédnout pod povrch. Tak jdeme kouknout na únor, tentokráte v psané podobě pro ty, kteří mají raději písmenka… 💖 Únor letošního roku nám nabídne rozladění v našich vztazích k někomu či něčemu (protože i vztah k zaměstnání či nějaké věci je vztahem), které se bude nejvíce demonstrovat přes nespokojenost, hněv, zuřivost nebo pocit, že v tom vztahu jsme daleko více v roli služky, než princezny. Nebo poskoka více než krále. Nástup těchto pocitů bud nejspíš dost rychlý, což může způsobovat ztrátu kontroly nad našimi myšlenkami a výroky a můžeme se dostávat do situací, že vystřelíme dříve, než stihneme kriticky situaci posoudit. Můžeme se na sebe zlobit nebo takové situace přijmout jako informaci toho, v jaké roli a pozici se v daném vztahu cítíme. Jsme více tím, kdo je v situaci ve své síle, vědomě a v sebedůvěře? Nebo jsme spíše v ostražitosti s pocitem, že nebezpečí číhá na každém kroku, a tak střílíme preventivně už předem? Pokud si dovolíme vzít si, po odpadnutí emocí, čas pro sebe a podívat se hlouběji, do úrovně citů a pocitů, mimo dosah mysli, dostaneme rozhodně na tyto otázky své odpovědi. V ten okamžik je dobré zapojit mysl, ať navrhne nějaké řešení, jak tuto pozici změnit. Co můžeme a především chceme udělat, abychom se dostali do rovnováhy sami se sebou, sjednocení a naladění na sebe i druhé? Co bude další krok, který uděláme, abychom to narovnali a dostali do rovnováhy dávání a příjmání (tedy službu, kterou poskytuji a ocenění, které za to získávám)? A dovolíme si to i za cenu, že to může vyvolat konflikt nebo hněv? Že můžeme přijít i přízeň, sympatie nebo dokonce o byznys? Pod hněvem se vždy schovávají strach, pochybnosti či obavy. Ať už naše nebo toho druhého. Pakliže toto uvědomění přijmeme do svých životů, uvidíme za chováním druhého jeho strach, a to nás může dostat z hlavy více do srdce. Naše ego přestává bojovat, pokud jde o pomoc bližnímu. A myslím, že tohle nás vesmír poslední tři roky učí docela slušně… 🙈 Opustit své systémy přesvědčení, paradigmata a vzorce chování ve jménu pomoci druhé bytosti, což je nejvyšší projev lásky a lidství. To je laskavost… 💖 A tím měníme svět… 🙏 Únor nám bude také připomínat, kde lpíme. Budeme mnohé ztrácet a nacházet, abychom si uvědomili, kde jde naše lpění na člověku, vztahu či věci ze srdce, a kde z hlavy. Kde lpíme z principu a kde z lásky. Toto ztrácení se může týkat i nás samotných. Můžeme se cítit více ztraceni proto, abychom si připomněli, kde jsme kdysi dávno a z bezesporu dobrých důvodů ztratili sami sebe. Své autentické JÁ. 💖 První indicií, že se nám to děje je opět nezařaditelný pocit nespokojenosti nebo vzteku. Bez vnější zjevné příčiny to vystřelí ven jak sopečná erupce. Jako zemětřesení, o kterém sice všichni tušili, ale nikomu se moc nechtělo s tím něco udělat… tak nebuďme vzteklí dlouho a nehledejme příčiny v druhých, protože ten, kdo se rozhodl být k vlastním pocitům a vnitřním informacím lhostejní jsme nakonec stejně jen my. 🙈 Jelikož plyneme v citlivém roce, kdy disharmonie mysli či srdce přenese informace velmi rychle do těla, bude naše fyzická úroveň velmi rychle demonstrovat tuto nerovnováhu v podobě nějaké paralýzy či imobilizace. V lidském slovníku se tomu říká nemoc… pocit, že nemám moc v tom daném vztahu, tématu, situaci cokoliv změnit. A opravdu nemám moc to změnit nebo na to jenom nemám „koule“? Ups, to je otázka vážně dost na tělo, ale kdy jindy si ji položit, než když jde o tělo? 😉 Tudíž, pokud jsme hozeni do zdravotních problémů, je tou nejlepší cestou za zdravím právě tato otázka… a mějme „koule“ na to si poslechnout naše vnitřní odpovědi. Protože skrze tento diskomfort se můžeme rychleji dostat do komfortu. Skrze toto rozladění se můžeme o to rychleji dostat do naladění… 💖 Jsme také v roce, kdy máme riskovat ve jménu poznání a přestávat stavět a bát se kvůli poznaným zkušenostem a bolestem. Co tedy bude plán B v daném tématu, vztahu či situaci? Co je to, co chci? To pořád nemusí znamenat, že to musím hned udělat (máme na to celý rok), ale mít plán B je jediná cesta, jak přestat lpět na plánu A, který prostě už selhává a nepřináší do života spokojenost, s kterou přitékají kvality jako je zdraví, radost, smysl a důvěra. Kolečko se uzavírá… tady najdeme odpověď na to, jak přestat lpět, což je přetěžující energie, vedoucí k nespokojenosti a hněvu a ten nás dříve či později nejspíš hodí do nějakého zánětu… Pojďme využít energii emocionálně nestabilního února pro to, co je potřeba, aby padlo a mohlo se postavit znovu. Jinak a lépe. Pojďme uvolnit přetlak a přetížení, aby těla mohla zůstat zdravá a následně pracovat na plánu B, v daném vztahu k někomu či něčemu. Pojďme najít svoji vnitřní ochotu, konat ve své autenticitě a dovolit si být věrnější sami sobě. Nastolit rovnováhu v tom, co dáváme a v tom, co za to dostáváme. A každý důvod je ten správný, proc to tak chceme…. Protože pokud si teď v únoru ten svůj důvod nepojmenujeme, bude o to náročnější v následujících měsících najít ochotu se za něj i postavit a v souladu s ním konat. Abychom mohli být na konci tohoto roku součástí lidského společenství, a přesto v souladu sami se sebou. A to vše v harmonii… 💝 Mějte krásný únor, plný také i sebe-lásky, moji milí! 💖

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Leden 2023 – čas sebeobjevování

Leden už kouzlí svými kouzly a my se na něj můžeme společně podívat, ať nejsme zbytečně „rozstřelení“ z toho, co nám přináší, protože to není potřeba. 😇 Má svá krásná tajemství… tak jdeme na něj. 🥰 Měsíc leden nás bude chtít pozvat opět do našich vnitřních jeskyní, do kterých jsme nakoukli a vlezli už s podzimními časy. Tentokráte ale proto, abychom se podívali na to, co se nám za poslední krátkou dobu změnilo, transformovalo, integrovalo a pootočilo. Bude nás zvát do zvnitřnění, které sice působí možná kontrastně s téměř jarním počasím, ale nic naplat, pořád ještě vládne paní Zima a máme ji v každé buňce našich fyzických těl. ❄ Opětovné sebepoznávání a ladění se na naše „nové Já“ bude nejspíš přinášet více tichých okamžiků, při kterých se nám nebude chtít mluvit, sdílet nebo diskutovat. Budeme mít pravděpodobně daleko více potřebu být s tím vším sami, bez vnějších názorů, výroků nebo energetických vlivů. Čím méně vnějších vlivů nás bude ovlivňovat, tím více budeme pozorně vnímat naše nové nastavení pro tento celý rok… 😊 Pokud budeme z této své „spící fáze“ někým či něčím rušeni, může to v nás vyvolat velké nepohodlí, které může jít až na samé hranice naší trpělivosti. 🙈 A jelikož oplýváme v letošním roce zvýšenou citlivostí, je dost možné, že už to nebudeme chtít dále trpět a vystřelíme jak čertík z krabičky. Jak velká exploze při vzniku nové planety. Je dobré to vědět předem, protože pak nebudeme mít potřebu se za to na sebe ihned zlobit, ale naopak si pravděpodobně zvědomíme, daleko více a srozumitelněji, kde jsou naše hranice a ty pak dokážeme v laskavosti v dalších měsících nově nastavit, prezentovat či vyjádřit. A to se nám bude letos obzvláště hodit… 🙏 Leden nás kromě zvaní do samoty a zvědomování si svých nových kvalit i hranic bude také vyzývat k opravdovosti. Právě díky interakci a narážení na naše možnosti, limity a stopky… To proto, abychom se v následujících měsících ještě více začali, díky výše uvedenému, milovat právě takovými, jakými opravdu v roce 2023 jsme. 💖 Bez ohledu na to, co kdy dříve bylo a kým jsme byli. Abychom se vnímali dokonalými skrze své vlastní (a možná nové) nedokonalosti, protože jen tak budeme letos připraveni v našich životech, v našich volbách i krocích konat, i když nebude vše „vytuněné“ podle všech pravidel, norem či očekávání. Ať už našich nebo těch druhých. Zatím ale nekonejme, jen to nechejme ve vnitřním prostoru se ukazovat, zvědomovat, ladit. Jako bychom teprve poznávali, jakým hudebním nástrojem vlastně jsme. 😊 Letošní leden nám bude skrze různé obrazy a rozladění také zvědomovat, v jakých tématech, situacích či vztazích nemáme otěže pevně a vědomě ve svých rukou. Kdy jsme vedeni někým nebo něčím jiným… kde nejsme vlastní paní či pánem. Současně nám ale také poskytne dostatek prostoru popřemýšlet nad tím, kde můžu tuto kontrolu pustit a nechat se v důvěře vést, nechat svítit své vnitřní vědomé světlo a kde naopak potřebuji něco změnit, abych pod kontrolou měla přesně to, co potřebuji mít. I za cenu rozladění těch druhých… 😨 Leden nám bude připomínat, za kterými vzestupy a pády si stojíme sami, a za kterými někdo jiný. Tedy zdánlivě někdo jiný, protože nakonec jsme to jen a jen my, kdo souhlasí, rozhodne se, koná nebo naopak nesouhlasí, nerozhodne se či nekoná. 😊 Bude možná až nepříjemně vytahovat, kdy jsme komu odevzdali sami sebe, a to může vyvolávat pocity smutku, deprese…. vyplakejme to, odevzdejme to a zvědomme si, že už nemusíme. 💖 Můžeme se kvůli tomu klidně vztekat nebo můžeme poděkovat za to, že už to víme. Protože když víme, víme také jak to změnit… ne možná celou cestu, možná nevidíme cíl, ale určitě uvidíme první krok. Jako je první měsíc letošního roku… protože i cesta je cíl. Jen na nás tedy je, na co chceme letos cílit? Je to soulad s námi samotnými nebo lhostejnost ke své citlivosti a citům? První krok, první měsíc, první zvědomování… V tichosti, uvnitř, ve spojení, v lásce, vděku a pokoře… to je leden 2023. A že to občas vytryskne, jako Slunce za poslední dva týdny? I to je v pořádku. 🙏 Něco se ovlivní, něco ne a jede se dál… 😍 Tak nám přeji, milí a milé, ať si v lednu svítíme i (hlavně) pro sebe, schovaní v bezpečí svého pelíšku, skryti před velkými očekáváními nebo hodnoceními druhých a sledujícími náš vlastní, nový zrod. 💖❄💖 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Rok 2023 – čas princezen a princů

Je rok 2023… poté, co jsme absolvovali rok loňský se u mnohých objevovalo napětí, pochybnosti, ale zároveň i naděje, že ten letošní přinese více klidu a laskavosti. Pojďme se na něj společně podívat, abychom věděli, na co se lze těšit a také, jak s výzvami letošního roku pracovat… protože bez práce nejsou koláče, ani ty vesmírné. Rok 2023, tedy rok 7, je připravený velmi podpořit a povzbudit všechny ty, kteří již nalezli rovnováhu mezi svoji myslí a srdcem a obě kvality mají vědomě zapojené. Co to znamená? Že k hlasu ani jednoho, ani druhého nejsou lhostejní, ale naopak vnímaví ve vlídnosti a s plnou pozorností. Vědomi si toho, že ani jedno, ani druhé, není více… že je mezi nimi rovnováha, která činí život na této planetě spokojeným a šťastným. Minulý rok nám přinesl spoustu výzev v nastavení našich pravidel, abychom právě dokázali zapojit jak naše pocity, tak i naše myšlenky. A to ve vědomé rovnováze… Abychom dokázali kriticky myslet a zároveň nekriticky milovat. Že to nelze? To říká jen ten, kdo tuto rovnováhu ještě neobjevil… takže pokud máme v některých tématech pocit, že to nelze, máme celý letošní rok na to, abychom to v sobě ladili. Ladili tak dlouho, dokud naše vlastní serenáda, v tom kterém vztahu, nebude pro nás zcela souladná a v harmonii…. Letošní rok přinese zvýšenou citlivost. Naši vlastní i těch druhých… dokonce i předmětů a věcí. Takže něco rozbít bude letos dost jednoduché… to, co je nám obzvláště milé, je dobré opečovat, ošetřit, zabezpečit a hýčkat daleko více, než kdy jindy. S touto citlivostí bude přicházet i hlasitější hudba z našich hlubokých vrstev v podobě intenzivních citů a pocitů. To, co bylo dlouhé roky ztišováno, aby to nebylo slyšet, aby to nebolelo, nezraňovalo a neubližovalo, se v letošním roce „vyvalí ven“ v plné hlasitosti. Můžeme být k tomu lhostejní nebo se na to naladit. Naladit proto, abychom to mohli zpracovat, propustit, poléčit, ošetřit a dosytit…. Pakliže si to dovolíme, čeká nás odměna v podobě velké vlastní laskavosti, něžnosti sami k sobě, sebeúctě i sebehodnotě. Pokud ne, a to je taky ok, tak nejspíš budeme padat ještě do větších hlubin, ve kterých nás budou vítat pocity kapitulace a rezignace. Letošní rok přinese velkou podporu v podobě silné vizualizace… budou nás čekat a provázet aktivní a živé sny, které nám budou nápovědou, s čím a jak máme pracovat, kam máme kráčet a kde máme ukryty naše nejhlubší strachy a „kostlivečky“. Můžeme je opět zavřít do skříně, tam kde už léta jsou nebo konečně posbírat svoji odvahu a vědomou zodpovědnost a i přes krátké rozladění dovolit, aby se ukázaly a sdělily nám, co vlastně od nás žádají… A i přesto, že to není úplně ezoterické vyjádření, tak nejlepší cesta jak se zbavit dlouhodobě bolavého „beďara“ je ho vymáčknout, ošetřit a opečovat pleť. Tudíž tato cesta bude letos velmi moudrým krokem, abychom pro ten příští byli ještě lépe připraveni. Až se bude „lámat chleba“. Vesmír nás bude v letošním roce velmi testovat v tom, jestli jsme lhostejnými vědomě či z pozice role oběti. Že tomu nerozumíte? Chápu… trvalo mně roky, než jsem sama pochopila. Takže, co tím chci říci? Bude nám vytvářet situace, které nás velmi rychle rozladí na všech úrovních. A my se buď do toho necháme vtáhnout nebo k tomu zůstaneme vědomě lhostejní, jinými slovy s odstupem. Pak pro nás bude úplně v pořádku, co ten druhý dělá, říká nebo nedělá či neříká. Budeme se na situaci koukat jako na příběh v TV a přitom se postaráme, aby nám u toho bylo dobře. Popcorn? Proč ne… Deka a svařák? Proč ne… Pomilování? Proč ne… Budeme se o sebe starat s citlivostí, něžností a vědomím, že si zasloužíme péči o sebe bez ohledu na to, co si pro sebe vybrali druzí. Tato vědomá volba citlivosti, vnímavosti, laskavosti, něžnosti a propojení na své tělo z nás udělá princezny a prince. Princezny a prince, kteří jsou si vědomi toho, že největší souboje se neodvíjí na bojišti plném krve, ale v pozadí a jsou vždy propojeny na lásku… Proto můžeme mít v letošním roce pocit, že nás svetr víc kouše, polštář najednou podivně tlačí a matrace neposkytuje komfort, který bychom si pro sebe přáli. Změní se nám pravděpodobně vnímání našeho těla a budeme ochotni ho vnímat daleko více v „jemnohmotě“. Tedy i za hranicí naší kůže… Díky těmto kvalitám budeme umět vnímat jinak i informaci z „vesmírného wifi prostoru“. Trošku jako delfíni…. nebudeme mít potřebu se tak opírat o slova, které nám druhý říká, jako spíš o pocit, který to v nás bude vyvolávat. Pro lháře to bude fakt peklíčko… už nic neokecají, protože to z nich prostě bude cítit. Jako, když se člověk potí při detoxikaci… prostě to cítíme. Smolík, pacholík, odzvonilo… Rok 2023 nám také přinese velkou odvahu zariskovat ve jménu poznání a experimentovat, abychom konečně přepsali staré dluhy, závazky, zkušenosti i bolístky. Nebo také, pokud nedovolíme této energii se projevit, abychom se ještě více zakopali do bolestných zkušeností, které nás na fyzické úrovni budou chtít imobilizovat a paralyzovat… co si vybereme? Riskneme držkopád nebo se budeme držet až do posledního výdechu ve sklepě, který smrdí? Volba je naše… V letošním roce už nebude příliš prostoru pro obviňování ostatních. Všeobecné vědomí, že bez ohledu na to, co se děje kolem nás, jsou naše kroky jen naše a my sami za ně neseme odpovědnost, bude natolik zřejmé, že věčné rýpaly už nebude nikdo brát moc vážně a může se jím stát, že zůstanou buď osamoceni nebo se budou shlukovat s lidmi stejné vlnové délky alá kafrále kafrále.. ale i to je v pořádku. Každé království je něčím vyjímečné. Jen je dobré se rozhodnout, ve kterém chceme bydlet. Nevím, proč mě právě skočila do hlavy prezidenstká volba…. vlastně vím, ale sdílet to nebudu. Zkrátka a dobře, letošní rok bude velmi přát všem vysloveným přáním, touhám, představám a snům, které budou vysloveny v laskavosti a v souladu se srdcem. Ty se budou realizovat rychle, bez komplikací resp. nejlépe, jak to bude pro něj prospěšné… pozor, to nemusí být nutně kompatibilní s našim… Read More Rok 2023 – čas princezen a princů

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Očistný čas Kouřových nocí…

Poslední dny nám možná ukazují „stará“ zranění letošního roku, ale v daleko větší citlivosti, než jsme zvyklí a možná než bychom chtěli. 12 měsíců, 12 Kouřových nocí… každý den „novostará“ vychytávka… 😇 Můžeme s tím bojovat a jit v duchu prosince hlavou proti zdi nebo můžeme být k našim citům a pocitům laskaví, vítat je jako očistu a postarat se s něžností sami k sobě o své blaho… Co uděláme? Opravdu je to způsob léčení? A je v tom už energie příštího roku? 😇 Vše se dozvíte v podcastu a já se budu těšit na vaše sdílení, pokud budete chtít. Klidné a očistné dny, milé a milí! Eliška Kouřové noci – Eliška Lukonchik – Souvislosti života | Acast

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Prosinec 2022… možná přijde i nový plán.

Máme za sebou první třetinu emotivního prosince… asi se shodneme, že úplná nuda není. Každý den nám může vyskočit z krabičky čertík, který se už letos ukázal. To proto, abychom se mohli ujistit, jak jsme ho nakonec pošéfovali… 😍 Mrkneme na to, co ještě dalšího nám tento měsíc přináší? Ano? Tak pojďme, show začíná. 🥰 Prosinec letošního roku bude chtít odehrát všechna představení, na které jsme si už v rámci našich rodin, partnerských vztahů či přátelství zakoupili v průběhu roku lístky. Možná v těchto představeních neuvidíme nic nového, ale rozhodně budeme na fyzické a emotivní úrovni vědět, jestli se vyvíjí směrem, kterým si přejeme, potřebujeme, představujeme nebo po něm toužíme. 😇 A taky budeme vědět, jestli nám to už dává smysl nebo ne… jako kdyby mysl měla potvrdit naše nová pravidla hry, nový scénář. Jako by měla dojít souladu s vývojem, změnami a transformací, kterou jsme v rámci letošního roku prošli. A abychom si byli opravdu jisti, jak to tedy nakonec máme, zapojí se v prosinci všechny naše úrovně bytí a jindy skromné výroky (nejen naše) mohou být nahrazeny emotivními výstupy ve stylu one man/woman show. 🙈 Dýchat, dívat se a emotivní tlak převrátit do zvídavosti, co to přinese, kam se to pootočí a co se ještě ukáže nám může pomoci celou situaci ustát. Možná nás to v prvním dějství „odstřelí“ do mlčenlivosti a mrzutosti, ale po malé pauze, ve které doporučuji si skočit na záchod, dát si něco dobrého na jídlo a něco dobrého k pití (jako na divadle), se můžeme s druhým dějstvím otevřít novým obrazům, zkušenostem i směřováním, které nás do té doby vůbec nenapadly. 🥰 A tam, kde se otevře zvídavost, se otevírá i větší lehkost, energie pro změny a i radost z maličkostí, kterých máme každý kolem sebe denně desítky… jen je možná nevidíme. 😊 Prosinec bude velmi propojen s našimi esenciálními kvalitami, otázkami a odpověďmi: Jsem ve svém životě autentická/ý? Jsem ve svém životě věrná/ý své cestě? Jsem ve svém životě konající podle svého scénáře a v radosti? Tak jednoduché otázky, ale tak hluboko uložené odpovědi a ještě hlouběji uložené pocity… pokud se tyto pocity v prosinci objeví, vezměme je do náruče jako čerstvě narozené miminko a seznamme se s nimi, vnímejme je a nechme je, ať se dotknou našeho těla. 💖 V tomto měsíci se můžeme potkávat i s velikou urputností, ať už naši vlastní nebo těch druhých, kteří nás potřebují dostrkat do branky, kterou nám vybrali. Můžeme se na ně hněvat, vzdorovat, oponovat, argumentovat, ale nejspíš nás to bude stát příliš mnoho fyzických a mentálních sil a taky pocitů, což nás může „uklidit“ do postele. Do bezpečného pelíšku, ve kterém nemusíme o nic bojovat a jsme obvykle opečováváni. Abychom ale do nemoci padat nemuseli, máme možnost nechat tlaky druhých druhým, ať dělají co potřebují a umí a my se sami vědomě a svobodně můžeme vydat tam, kam chceme my. Nikdo nám „s devítkou“ u hlavy nestojí… a že budou naštvaní, zklamaní, zrazení, odmítnutí? Ano, to všechno mohou cítit. A je to v pořádku… Přesto, pokud jsme s nimi vědomě v tomto životě nepodepsali smlouvu, nic jim nedlužíme. Jen sobě… 🥰 A je jen na nich, jestli svůj neúspěch s námi přetransformují v úspěch a najdou sílu a energii v tom řešení, pro které jsme se vědomě rozhodli my. S respektem, úctou i podporou. 💖 Dovolme si v prosinci vnímat svoje emoce i emoce druhých jako příběhy. Nikoliv jako normy a okovy… protože v prosinci může každému vylézat spoustu bolestí a zranění (čertíků), které s námi vůbec nesouvisí. A pokud budeme vědět, že jde o cestu léčení, nebudeme hned startovat do útoku, ale počkáme na druhé dějství. 😇 Prosinec bude nejspíš jedním velkým jevištěm, plným spontánních akcí a nečekaných zvratů. Budeme v něm vidět explozivní reakce, ohnivé emoce i spoustu poker face obličejů. Necháme se strhnout a přidáme se na jeviště do hry nebo budeme vnímat z hlediště, co to s námi dělá? Jaké naše vlastní emoce nám to zrcadlí? Jaké naše systémy přesvědčení to konfrontuje? Jak se přitom cítí tělo? Necháme se pozvat k putování za Betlémskou hvězdou, s důvěrou v lepší zítřky nebo budeme troubit do boje, proti změnám, které mají přijít a jsou už dávno vepsané ve hvězdách? 🌟 Radost, lehkost, tvořivost, zvídavost, zábava… to jsou kvality, které můžeme na cestě za novým prožívat, a to i přesto, že na ni můžeme potkat nějaký ten diskomfort, změny a nečekané zvraty. Je to jen a jen na nás. Pojďme dál putovat prosincem ve své originalitě a autenticitě, ve své věrnosti svým hodnotám a zásadám a lásce k sobě i k druhým, ve svém spontánním konání podle toho, jak nás to zrovna zavolá. Tady a teď. 💖 Pojďme v sobě probudit zvídavost, radost a těšení malého dítěte. Co bude a co nebude. Co přijde a co odejde. V plynutí řeky života… protože naše lodička potřebuje plout vpřed. Jinak se potopí… Přeji vám, nám všem, aby prosinec přinesl spoustu krásných představení, ať už půjde o komedie, satiry, romance nebo dramata. A aby, pokud přinese i nějaké tragédie, protože i ty patří k životu, abychom je ustáli v lásce a míru, s důvěrou, že vše má své tempo a vývoj. Abychom si dovolili prožít vše tak, jak cítíme… s otevřeným srdcem a klidnou myslí. 💖 Krásný prosinec a klidný, adventní čas! 🎄 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování, Psychosomatika a její tajemství

Klid v mlze… listopad 2022

Listopadové mlhy…. a s nimi mnoho pocitů, které se vynořují z našich vlastních mlhavých úrovní. Všude tam, kde cítíme, že je čas na změnu. Kde z mlhy vystupuje naše pravé Já a my se snažíme se v tom všem lépe zorientovat. Pojďme se na to spolu podívat, abychom to uměli lépe rozpoznat, pochopit a uchopit. Abychom lépe věděli, kde máme hledat náš opravdový maják, poskytující nám pocit bezpečí a ochrany… 😇 Letošní listopad nám velmi konfrontačně může nabízet situace a vztahy, ve kterých se v rámci našich rodinných systémů, partnerských vazeb, přátelských skupin cítíme být zneužíváni a přetěžováni. Obvykle jsou to přesně ty, ve kterých cítíme nejvíce vnitřního napětí, hraničícího s hněvem či vztekem. Těch, ve kterých se nám právě v listopadu vůbec nemusí dařit umět se svým hněvem zacházet přiměřeně. 🙄 Jako kdyby najednou vyplula z hloubi na povrch ochota se konečně postavit sami za sebe, jasně vyjádřit, kde leží v daném tématu či vztahu naše hranice, kde se nachází naše sny a jak vypadají naše přání. Jak v tom, kterém momentu vypadá naše „tohle a takhle to chci“. 🙏 A Vesmír nám to nabízí v listopadu s neuvěřitelnou originalitou. Jestli jsme před daným tématem celý letošní rok kličkovali, tak v tomto pomyslném zkouškovém období nám Vesmír vytvoří takové podmínky, aby už nebylo kam uhnout. 🙈 A můžeme se vztekat jak chceme… ba naopak celá škála hněvu je vítána, protože právě tato energie a emoce jsou těmi nejefektivnějšími, co se týče námi prokrastinovaných změn. 😇 V listopadu se ani nevyhneme vlastní zodpovědnosti, protože většinu věcí, které se nám a kolem nás bude dít už budeme vědět. Intuice bude „na značkách“ a bude nám dostatečně dopředu dávat jasné informace o tom, co se bude dít. Jestli ji uslyšíme? Každý dle vlastní volby… ať už vědomé či podvědomé. 😉 Jako by jsme se právě nyní, v tomto měsíci potkávali tváří v tvář sami se sebou. Někdy je to plné bolesti, někdy plné hlubokého žalu, někdy svíravé sebelítosti, někdy nahněvání na to, co všechno jsme ve svém životě dovolili. Ne sobě, ale těm druhým… 😔 Dovolili jsme, aby nás nebylo slyšet. Dovolili jsme, aby nás nebylo vidět. Dovolili jsme, abychom nekonali, stejně jako jsme dovolili, aby konali ti druzí i v situacích, kdy jsme to ale nechtěli… 😢 Všechny tyto otázky a myšlenky propojené na naše city a pocity se nyní v listopadu mohou vyplavovat a zjevovat se nenadále z naší osobní mlhy. Najednou je vidíme zřetelně a zřejmě… je to ale velmi léčivé. 🙏 Díky tomu je můžeme nechat vystoupit z těla a poléčit naše srdce, mysl a právě i tělo. Můžeme vše díky tomu vykřičet, vyplakat, vybouchat bez ohledu na to, kde to vzniklo, proč to vzniklo a kdo byl v situaci zapojený. Je čas léčit bez ohledu na původ. Léčit, aby bylo lépe. Abychom plni zdraví na všech úrovních mohli jít dál a tvořit naše životy v souladu s proudem řeky života. V pozitivním očekávání, plni životní síly a zdraví. 💖 Protože uvnitř bolavé tělo bývá nemocné tělo… 😢 Ale nyní to máme díky listopadu a jeho kvalitám ve svých rukou a jediné výmluvy jsou ty naše. Jenom my víme, proč je pro nás důležité si některé dluhy a zranění nechat. A je to v pořádku, ale pak to nehažme na ty druhé. 1 + 1 = 2. Já nyní a Já v minulosti tvoří cestu vpřed. Krok za krokem. Nádech a výdech. Příjímání a dávání. Přitažlivost a odpudivost. Souhlas a nesouhlas. Moje pravda a tvoje pravda…. to vše tvoří cestu vpřed v rovnováze. 😇 Využijme nyní energii nespokojenosti a mlhavé naladění v listopadu pro objevení sebe samých a pro změny, které si pro své životy přejeme. Bude se to hodit v příštím roce, ve kterém se bude právě na jasném a zřejmém pozitivním záměru tvořit. Kdo bude vědět, co chce, bude ušetřen mnohého hledání, které může přinášet rozladění… Nemusíme nyní převrátit vše vzhůru nohama. Stačí, když bouchneme do pomyslného stolu a rozhodneme se, že takhle už ne. Stačilo… a slovem pro sebe vyjádříme jak tedy ano. Tam to má začít… I za cenu, že ostatní nemusí mým záměrům, přáním a touhám rozumět. Přesto ale, pakliže je ve vztahu úcta, je možné, aby to bylo respektováno. A pokud není, je potřeba si položit otázku, jestli pro sebe takový vztah (k člověku, skupině, roli, věci, vztahu) opravdu chci? Chtěla bych toto pro své dítě? Chtěla bych toto pro své bližní, které miluji? Chtěla? Jestli ne, cesta je jasná… 🙏 Pokračovat v důvěře a vnitřní mlze směrem, který cítím jako pravý. A v jeden okamžik vysvitne slunce a já přesně uvidím, jestli byl můj směr správný. A pokud ne? Postarám se o sebe a vykročím jinam… protože to nejhorší, co se může stát je, že dojdu do bodu, kdy si řeknu, že takhle to nechci a změním opět směr. 😇 Vždyť dneska už všichni víme, že cesta je cíl! 💖 Přeji vám milí, abyste našli v listopadu svůj klid uvnitř své „mlhy“. Našli v ní pocit bezpečí, míru a důvěry. Pocit sebejistoty i síly se o sebe postarat, když se něco zvrtne. I za cenu eruptivní ohnivé energie, která v letošním roce vystřeluje do nebe vše, co se v nitru nahromadilo. 🔥 A abyste z ní, jakmile se rozjasní, pak vykročili a vnímali svoji krásu bez ohledu na dřívější programy, nálepky a soudy. Připraveni vidět i sami sebe. Slyšet i sami sebe. A cítit i sami sebe… 💖 Objímám. 💖 Eliška Foto: Andrej Lukonchik