Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Rok 2023 – čas princezen a princů

Je rok 2023… poté, co jsme absolvovali rok loňský se u mnohých objevovalo napětí, pochybnosti, ale zároveň i naděje, že ten letošní přinese více klidu a laskavosti. Pojďme se na něj společně podívat, abychom věděli, na co se lze těšit a také, jak s výzvami letošního roku pracovat… protože bez práce nejsou koláče, ani ty vesmírné. Rok 2023, tedy rok 7, je připravený velmi podpořit a povzbudit všechny ty, kteří již nalezli rovnováhu mezi svoji myslí a srdcem a obě kvality mají vědomě zapojené. Co to znamená? Že k hlasu ani jednoho, ani druhého nejsou lhostejní, ale naopak vnímaví ve vlídnosti a s plnou pozorností. Vědomi si toho, že ani jedno, ani druhé, není více… že je mezi nimi rovnováha, která činí život na této planetě spokojeným a šťastným. Minulý rok nám přinesl spoustu výzev v nastavení našich pravidel, abychom právě dokázali zapojit jak naše pocity, tak i naše myšlenky. A to ve vědomé rovnováze… Abychom dokázali kriticky myslet a zároveň nekriticky milovat. Že to nelze? To říká jen ten, kdo tuto rovnováhu ještě neobjevil… takže pokud máme v některých tématech pocit, že to nelze, máme celý letošní rok na to, abychom to v sobě ladili. Ladili tak dlouho, dokud naše vlastní serenáda, v tom kterém vztahu, nebude pro nás zcela souladná a v harmonii…. Letošní rok přinese zvýšenou citlivost. Naši vlastní i těch druhých… dokonce i předmětů a věcí. Takže něco rozbít bude letos dost jednoduché… to, co je nám obzvláště milé, je dobré opečovat, ošetřit, zabezpečit a hýčkat daleko více, než kdy jindy. S touto citlivostí bude přicházet i hlasitější hudba z našich hlubokých vrstev v podobě intenzivních citů a pocitů. To, co bylo dlouhé roky ztišováno, aby to nebylo slyšet, aby to nebolelo, nezraňovalo a neubližovalo, se v letošním roce „vyvalí ven“ v plné hlasitosti. Můžeme být k tomu lhostejní nebo se na to naladit. Naladit proto, abychom to mohli zpracovat, propustit, poléčit, ošetřit a dosytit…. Pakliže si to dovolíme, čeká nás odměna v podobě velké vlastní laskavosti, něžnosti sami k sobě, sebeúctě i sebehodnotě. Pokud ne, a to je taky ok, tak nejspíš budeme padat ještě do větších hlubin, ve kterých nás budou vítat pocity kapitulace a rezignace. Letošní rok přinese velkou podporu v podobě silné vizualizace… budou nás čekat a provázet aktivní a živé sny, které nám budou nápovědou, s čím a jak máme pracovat, kam máme kráčet a kde máme ukryty naše nejhlubší strachy a „kostlivečky“. Můžeme je opět zavřít do skříně, tam kde už léta jsou nebo konečně posbírat svoji odvahu a vědomou zodpovědnost a i přes krátké rozladění dovolit, aby se ukázaly a sdělily nám, co vlastně od nás žádají… A i přesto, že to není úplně ezoterické vyjádření, tak nejlepší cesta jak se zbavit dlouhodobě bolavého „beďara“ je ho vymáčknout, ošetřit a opečovat pleť. Tudíž tato cesta bude letos velmi moudrým krokem, abychom pro ten příští byli ještě lépe připraveni. Až se bude „lámat chleba“. Vesmír nás bude v letošním roce velmi testovat v tom, jestli jsme lhostejnými vědomě či z pozice role oběti. Že tomu nerozumíte? Chápu… trvalo mně roky, než jsem sama pochopila. Takže, co tím chci říci? Bude nám vytvářet situace, které nás velmi rychle rozladí na všech úrovních. A my se buď do toho necháme vtáhnout nebo k tomu zůstaneme vědomě lhostejní, jinými slovy s odstupem. Pak pro nás bude úplně v pořádku, co ten druhý dělá, říká nebo nedělá či neříká. Budeme se na situaci koukat jako na příběh v TV a přitom se postaráme, aby nám u toho bylo dobře. Popcorn? Proč ne… Deka a svařák? Proč ne… Pomilování? Proč ne… Budeme se o sebe starat s citlivostí, něžností a vědomím, že si zasloužíme péči o sebe bez ohledu na to, co si pro sebe vybrali druzí. Tato vědomá volba citlivosti, vnímavosti, laskavosti, něžnosti a propojení na své tělo z nás udělá princezny a prince. Princezny a prince, kteří jsou si vědomi toho, že největší souboje se neodvíjí na bojišti plném krve, ale v pozadí a jsou vždy propojeny na lásku… Proto můžeme mít v letošním roce pocit, že nás svetr víc kouše, polštář najednou podivně tlačí a matrace neposkytuje komfort, který bychom si pro sebe přáli. Změní se nám pravděpodobně vnímání našeho těla a budeme ochotni ho vnímat daleko více v „jemnohmotě“. Tedy i za hranicí naší kůže… Díky těmto kvalitám budeme umět vnímat jinak i informaci z „vesmírného wifi prostoru“. Trošku jako delfíni…. nebudeme mít potřebu se tak opírat o slova, které nám druhý říká, jako spíš o pocit, který to v nás bude vyvolávat. Pro lháře to bude fakt peklíčko… už nic neokecají, protože to z nich prostě bude cítit. Jako, když se člověk potí při detoxikaci… prostě to cítíme. Smolík, pacholík, odzvonilo… Rok 2023 nám také přinese velkou odvahu zariskovat ve jménu poznání a experimentovat, abychom konečně přepsali staré dluhy, závazky, zkušenosti i bolístky. Nebo také, pokud nedovolíme této energii se projevit, abychom se ještě více zakopali do bolestných zkušeností, které nás na fyzické úrovni budou chtít imobilizovat a paralyzovat… co si vybereme? Riskneme držkopád nebo se budeme držet až do posledního výdechu ve sklepě, který smrdí? Volba je naše… V letošním roce už nebude příliš prostoru pro obviňování ostatních. Všeobecné vědomí, že bez ohledu na to, co se děje kolem nás, jsou naše kroky jen naše a my sami za ně neseme odpovědnost, bude natolik zřejmé, že věčné rýpaly už nebude nikdo brát moc vážně a může se jím stát, že zůstanou buď osamoceni nebo se budou shlukovat s lidmi stejné vlnové délky alá kafrále kafrále.. ale i to je v pořádku. Každé království je něčím vyjímečné. Jen je dobré se rozhodnout, ve kterém chceme bydlet. Nevím, proč mě právě skočila do hlavy prezidenstká volba…. vlastně vím, ale sdílet to nebudu. Zkrátka a dobře, letošní rok bude velmi přát všem vysloveným přáním, touhám, představám a snům, které budou vysloveny v laskavosti a v souladu se srdcem. Ty se budou realizovat rychle, bez komplikací resp. nejlépe, jak to bude pro něj prospěšné… pozor, to nemusí být nutně kompatibilní s našim… Read More Rok 2023 – čas princezen a princů

Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie, Modely chování

Otevřme své srdce – svoji sílu i křehkost.

Máme za sebou první třetinu měsíce srpna a Lví bránu. Pomalu směřujeme k uklidnění náročných vrcholů a energií, které nám daly leckdy zabrat. Prostě bylo chvilkami „dusno“… 🙈 A co nám vlastně srpen přinese a čím nás bude inspirovat a k čemu motivovat? Pojďme se na srpnovou „kuchařku“ podívat spolu, ať víme, co se nám bude v té vesmírné restauraci vařit. 😉 Srpen je měsíc velké síly a úspěšnosti. To je něco, co se nám dozajista bude líbit a můžeme vnímat velké vnitřní odhodlání dojít kýženého cíle. Ať už má jakoukoliv podobu. Někdy nás ale mohou po cestě přepadnout emoce, které s touto cestou souvisí, protože každá cesta přináší mnohé úhly pohledu, prožitky i zkušenosti. A tak je v pořádku těsně před cílem věnovat chvíli času tomu, co se nám dělo a přijmout všechny emoce i uvědomění, které se na ni objevily. Proto si v tom spěchu vpřed udělejme prostor a čas na malé review. V tom zdánlivém „nic“ totiž můžeme objevit ten největší úspěch. 🥰 Určitě najdeme při pohledu zpět mnoho emocí spojených s radostí, s naplněním, s hrdostí, ale také můžeme objevit emoce smutku, zranění, bolesti a zklamání. Obě tyto protipolarity jsou velkým darem, protože nic není černo-bílé a každá emoce nás má posunout vpřed. Proto emoce = emotion = motion = pohyb. 😇 Pakliže nás při zpětném pohledu na naše zkušenosti a prožitky přepadne naučený model chování, který nás nutí vyhnout se emocím, co by slabosti, máme skvělou příležitost se s tím právě v srpnu popasovat a trošku si ho „přenaučit“. 💪 Protože, opravdu chceme mít své emoce pod kontrolou tím, že si je nedovolíme pojmenovat a prožívat? A cítíme se tím vnitřním tlakem přetížení a odpojení od reality? Nebo je chceme mít pod kontrolou naopak tím, že známe jejich projevy a umíme je přiměřeně a autenticky prožívat? Ona totiž není kontrola jako kontrola… 😊 Chceme nést zodpovědnost za to, co to udělá s ostatními, když naše emoce uvidí? Nebo můžeme racionálně přijmout, že jejich odpovědi na to, proč je zraňuje nebo způsobuje jiný diskomfort, když se na naše emoce dívají, je pouze a jenom v jejich mentálním prostoru? A jestli je jejich odpověď v jejich tělech, nemůžeme za to nést odpovědnost. 🙈 Srpen si velmi přeje, abychom vědomě propojili kvality muže a ženy. Opět se dotýkáme mysli a srdce, ale půjdeme na úroveň těla a také modelů chování. Muž je demonstrován silou, žena křehkostí. Ale každý máme v sobě matku i otce, pravou a levou hemisféru, takže bez ohledu na naše „pipinky a pindíky“ v sobě neseme všechny kvality. Muž silný ven a křehký uvnitř a žena křehká ven a silná uvnitř. A tohle vše máme v jednom balení, v jednom těle. Dovolíme si to už konečně přijmout a zbavit se starých nastavení o tom, kdo má (tedy spíš musí) jaký být? 🙏 Pakliže toto nové zvědomění přeneseme do našich životů, přijmeme své síly i křehkosti v různých situacích. Už nebudou našimi slabostmi, ale kvalitami! Přijímanými v plném respektu a lásce. V lásce sami k sobě… 💖 Už nebude důvod se stydět ani za svoji sílu, ani za svoji křehkost. Ani za svoji zdánlivou chladnost, ani za svoji prožívanou zranitelnost. 💖 Srpen bude nabízet velikou laskavost, bude aktivovat naši srdeční čakru a ta může reagovat různými pocity a stavy. Starejme se proto o naše srdíčko s velikou péčí. Je to proto, že se blížíme k září, které je měsícem mnohého dokončení, a tak je v zájmu všech a všeho vykašlat se na všechny dřívější „žabomyší války“ a v lásce vše připravit na uzavření. Přestat věci i dřívější situace vidět černobíle, ale připustit, že mezi černou a bílou je tisíce odstínů. A že každý zúčastněný opravdu mohl vidět ve své pravdě jiný odlesk téže barvy než jsme viděli my… 🥰 Odpuštění, které s tím souvisí, není výrok, který nás spasí, když si to třikrát za sebou řeknu… je to stav, kdy potřebuji nejdříve věci uchopit (pochopit), abych je mohla pustit (odpustit). A pokud nemůžeme pochopit druhého v jeho jednání, můžeme alespoň pochopit to, že jednal nejlépe jak uměl. A i když jednal podle nás „blbě“, kdyby to uměl jinak a lépe, tak by to přece udělal jinak a lépe. Pakliže si u tohoto zvědomění dovolíme spojit se se svými emocemi, ať už to je hněv, pocity zrady, nedocenění, zneužití nebo cokoliv jiného, máme velmi dobrou šanci, že z toho „všechno špatně“ zbyde jen vědomí, že „nic není špatně“. Že vše je cesta… A navíc uvolníme, vyčistíme a poléčíme všechno… mysl, tělo i srdce. A v tomhle „všechno nebo nic“ je srpen opravdu velký štramák. Takže, kdy jindy, než teď v srpnu. 🥰 Pojďme si dovolit v letošním srpnu jít za všechny ty černobíle situace a vztahy v hlavním ročním tématu, kterým je rodina, partnerství a blízcí přátelé. Pojďme si představit, jaké by bylo, kdyby místo tohoto vztahu nebyl žádný. Kdyby místo toho, jak je v té situaci všechno špatně, nebylo nic, protože bychom nebyli my nebo oni. A pozorujme emoce, které se nás dotknou… Neznamená to, že máme jít proti sobě, zakopat válečné sekery i tam, kde se cítíme tím druhým jakkoliv „převálcovaní a nerespektovaní“, ale že můžeme otevřít své srdce novým řešením, pohledům a vnitřním motivacím. A možná zjistíme, že mezi tím všechno nebo nic leží pomerně velký prostor pro změny, které jsou plné respektu, úcty a laskavosti, aniž by musel někdo kapitulovat. A že to s námi může být dokonce v jednotě. 💖 A o tom letošní srpen je a bude. Skrze ven tryskající emoce (pokud jim to tedy dovolíme) bude posouvat nastavená pravidla v rodinách, partnerstvích a blízkých komunitách, aby mohlo dojít k pozitivním změnám, které nakonec ocení všichni. I ti, co to na začátku viděli černobíle… 😉 Stačí tedy využít pořekadlo: „co na srdci, to na jazyku“, které trošku poválíme v ústech a okořeníme láskou, než to naservírujeme tomu druhému. 😍 A pak už vlastně stačí jen otevřená náruč… 💖 Mějte krásný srpen, milí a milé! 💖

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Červenec – zariskovat ve jménu poznání

Polovina července je za námi a prožili jsme si jak deště, tak i tropická vedra. Každý se s tím pere po svém, každý je jinak citlivý a každý je veden k tomu, aby se o své potřeby postaral v souladu se svým tělem. A červenec se bude velmi snažit, abychom svoji citlivost opět odhalili a znovunalezli… pojďme se podívat, jaká „kuchařka“ na červenec nás provází a jak nás inspiruje. 😊 Červenec je měsícem, který vytahuje již poznané strachy, zklamání a bolesti v úrovni našich vztahů. Obvzláště pak vztahů partnerských, rodinných a komunitních. Protože to je téma celého letošního roku.A červenec v tomto tématu pouze otevírá další z pomyslných Pandořiných skříněk. 🙈 Nejen, že s námi tyto pocity pracují na úrovni vnitřního vnímání a projevují se daleko intenzivněji než kdy jindy, což se projevuje jako zvýšená citlivost, která se následně vyplavuje smutkem, pláčem a dalšími projevybolesti. Je to velmi léčivé a je moudré a prospěšné tyto projevy přijmout nejen u sebe, ale i u druhých. Skrze pláč (vodu) se vyplavuje mnohé z buněčné paměti, cokdy bolelo a zraňovalo. 💔 A není vůbec důležité kdy, kde a proč se to stalo… Důležité je přijmout a zvědomit, že to zanechalo šrám, který je nyní na čase zahojit a opečovat. Sejít „z hlavy“ a jejich věčných otázek a hodnocení do srdce a dovolitsi spojit se se svými pocity a na základě nich pak udělat vše proto, abych srdce zahojila. Odpustit, vyplakat, omluvit se, vyznat se…. cokoliv, co v daný okamžik ucítíme jako léčivé. A že tomu hlava nerozumí? No, i to je v pořádku… v životě lidské je tolik pocitů, které jsou nezměřitelné a hlava je neumí mnohdy uchopit. Bolest, láska, strach… a přitom jsoutak zřejmé a patrné. 😇 Červenec nám pomůže se svoji kvalitou, kterou je velká podprahová touha experimentovat ve jménu poznání.Zkusit, abychom udělali zkušenost. Protože myslet si žádnou zkušenost „nevyrobí“. A bez zkušenosti nedochází k poznání. K rozšíření vědomí ani moudrosti. Je to jenom „jedna paní povídala“. A ono se toho napovídá… 😏 Takže je jenom na nás, jestli se necháme lapit do vlastní mentální propagandy nebo se zhluboka nadýchneme a zariskujeme ve jménu poznání a skočíme. A že máme strach z již poznané bolesti a šrámů? Kdo by neměl… ale i s tím umíme krásně pracovat. 👍 Červenec má totiž velikou podporu ve vizualizaci, kterou opravdu velmi rozvíjí a nabízí, takže jestli máte pocit, že vidíte své sny v obrazech, vidíte přesně, co si přejete nebo i obavy chodí jako obrazy, tak vězte, že za to „může“ právě tento měsíc. Je navíc ochutnávkou příštího roku, ve kterém mnohé naše přání i vize budou tak jasné jako fotografie, na kterou se právě koukáme. A o tuto vizualizaci se můžeme opřít. Pokud se nám cokoliv bolestného stalo, můžeme se v obraze vrátit do toho okamžiku a postarat se o sebe. Ne, není možné popřít naši zkušenost, ale je možné následně změnit to, jak přijmeme svoji bolest, jak se o sebe postaráme, co uděláme pro to, abychom dopady této zkušenosti zmírnili. Abychom se ve vlídnosti, laskavosti a něžnosti postarali sami o sebe… to ve své vizualizaci změnit umíme. 🙏 A pokud si k tomu dovolíme hovořit nahlas sami se sebou tím, že budeme vyslovovat, co v ten okamžik cítíme (což jsme si nejspíš v minulé situaci nedovolili), propojíme všechny tři úrovně bytí (tedy mysl, tělo i emoce) a může tak dojít k plnému léčení a tzv. „přepisu“ této zkušenosti. To nás může velmi rychle odblokovat a dovolit nám, abychom opět nalezli naši ztracenou odvahu zariskovat, aby se něco mohlo dít jinak. Více v souladu s našími city a pocity. 💖 Měsíc červenec je rovněž velmi empatickým měsícem a každá kvalita by měla být moudře využívána jak směrem ven, tak i dovnitř. A tak se táži, milí moji, jsme dostatečně empatičtí i sami k sobě? 💖 Vnímáme rozladění jen těch druhých, které se snažíme co nejdříve naladit a k vlastnímu rozladění jsme lhostejní nebo umíme i přijmout, že máme právo být rozladění, bez pocitů viny směrem k ostatním? 💖 Umíme být vlídní a otevření ke svým pocitům, dokonce i v situacích, kdy to s ostatními nic nedělá nebo si je zakážeme a strnule plujeme s proudem? 💖 Jestli už při čtení těchto řádků hlásí slzy svůj nástup, nechejme je téct. Voda je léčení. Voda (slzy) je způsob, jak vyčistit buněčnou paměť… a hlava tomu nemusí rozumět. Stačí, když nebude bránit… 🙏 Ostatně právě její spolupráce je důležitá nejen v rámci celého letošního roku, kdy je od ní vyžadován partnerský dialog, ale i v rámci července, kdy je od ní vyžadován respekt bez otázek v laskavosti a vlídnosti. 🥰 A to se naše hlava teprve učí. Že přenechat otěže srdci neznamená ohrožení ani nebezpečí. Že nedržet pod kontrolou je v pořádku. Proto se teď v červenci tolik motá a ztrácíme rovnováhu… hledáme novou pevnou půdu pod nohama.Je to zcela nové vnímání systémů přesvědčení, normalit, zvyklostí, modelů chování. Je to cesta k důvěře, víře, lásce.Samé kvality, které nelze uchopit, a přesto existují… můžeme si říct, že se posouváme trošku od hmoty směrem k ctnostem. Zní to trošku pohádkově, ale proč ne… 😇 I o tom bude příští rok. Můžeme si také hrát s představou 7. čakry. Už je mimo tělo a přitom v sobě spojuje celý čakrový systém na těle… i proto se ji říká korunní. 😇 Máme červenec. Hlava lítá trochu ve větru a hledá stabilitu a srdce volá po nových zkušenostech se zapojením všech citů a pocitů. Zariskovat ve jménu poznání, i když to bude znamenat, že někde budu vyčnívat… pojďme převádět své sny do skutečnosti. Protože skutečné je to, co jsme ochotni skutečně žít! 🥰 Krásný červenec, milí! 💖 Eliška

Blog, Cesta zvědomění

Prosinec 2020 – Užijme si to, co máme. Bez ohledu na to, co nemáme…

Polovina prosince je za námi… jestli byl letošní rok jízda, tak prosinec tomu kraluje. A nejen tím, že je posledním měsícem roku a zároveň má nejvyšší číslo. Tak se na něj pojďme podívat z jiného úhlu, ať se nám mnohé zvědomí. Ať rozum dostane informační podporu, kterou pro to, co se kolem nás děje, bezesporu vítá a potřebuje a také ať umíme následně propustit to, co už v našich životech nemá místo. Ať už nefunkční vztah k někomu či něčemu, nebo strachy, které už nás nepodporují, nýbrž naopak stahují k zemi nebo zvyklosti či rutiny, které nás brzdí v rozletu. Tak jako tak, je vždy prima dívat se na náš život v souvislostech… Prosinec je měsícem, který do určité míry kopíruje první kvartál letošního roku. Jen, zatímco první čtvrt rok to byla základní škola, tak teď je to vysoká…. Na začátku roku jsme dostali od života indicie, inspirace a úkoly, které se nyní, v prosinci objevily v závěrečném testu. Využili jsme ten půlrok mezi prvním a posledním kvartálem ke všem změnám? Stačila zkušenost z prvního čtvrtroku k tomu, abychom udělali to, co nám nevyhovuje, jinak? Vylepšili, co je třeba? Narovnali, co je třeba? No, ruku na srdce, nejen vláda ten půlrok prokaučovala… každý máme ve své „tajné skříňce“ téma, které jsme možná zametali celý rok opakovaně pod koberec a ono se nyní, v daleko větší intenzitě, objevilo… Můžeme se zlobit, hledat viníka, prožívat frustrace a na všechny emoce máme právo. Přesto je vítejme jako ukazatel pravdy. Protože pravdou zůstane, že každý máme jen jednoho jediného soudce. A tím jsme my sami. Takže, pokud nám v prosinci ještě „vylezlo“ něco, co nás trápí, zlobí, zraňuje, jsme to jen my sami, kdo to může buď změnit nebo k tomu zaujmout jiný postoj. A není důležité, že se naše volba bude realizovat až někdy. Volba, vnitřní volba, je to, co se počítá TEĎ… Prosinec nám opět připomíná naši jedinečnost, i to, že je v pořádku vnímat věci po svém, ve své originalitě. Že cesta jednoho nemusí být a není cestou druhého. Že skrze osobní spokojenost dokážeme šířit pozitivní energii. Vlny, které naladí ostatní. Takové rádio „JÁ“. A je úplně v pořádku, že si nás naladí jen někdo, A jiný si vybere jinou stanici. Protože to, co je na tom super , je uvědomění, že když budeme s někým ladit stejné vlny, stejnou hudbu naší duše, bude prostor a témata ke sdílení, k podpoře bez soudů a hodnocení, k respektu bez podmínek. A to přináší klid a mír. To přináší lásku. Co více si přát? Snad jen, ať těch, co jsou ochotni ladit svoji vlastní stanici je čím dál více. Protože pak bude ve společnosti o to méně toho, co se nám nelíbí. a více lásky Prosinec nám bude skrze emoci hněvu, v jakkoli podobě (tedy od nespokojenosti až po zuřivost) ukazovat, kde jsme zůstali ve službě či pracovním poměru i přesto, že se v tom cítíme zneužíváni. V roli služebného či služky. Kde jsme naše „pracovní“ vztahy nenarovnali. Kde jsme neměli ochotu být k sobě loajálnějšími a změnit scénáře našich životů. Kde je spokojenost druhého důležitější než naše vlastní… Co s tím? Na lámání už není moc času, ale zvědomění si toho, co už nechci a pojmenování dalšího, zcela konkrétního kroku se vždycky počítá! A Vesmír není hluchý… takže nahlas, prosím! Prosinec nám také velmi spontánně a neplánovaně vyzrcadlí, kde nekráčíme ve stopách vlastního zájmu. Jiskra, která zažíná oheň radosti, vnitřní motivace a zábavy. Kde není zábavy, protože nás to či ono nebaví…. co s tím? Kdo jiný by to měl lépe vědět, než my sami??? Můžeme zkusit rozhovor: „kdyby mně bylo pět, udělal/a bych tohle, tak a takhle….“ a bavme se myšlenkami, které nás přepadnou. Že se v nich objeví létající koberce? Růžoví sloni? Světelné meče? No a co? Fantazie nemá hranice… nikdo nám ji nemůže sebrat! Nikdo nám ji nemůže zakázat! Ani nařídit otvírací dobu… A není nic horšího, než nicota! Pamatujete na Nekonečný příběh? Takže, pokud nás přepadne smutek, hněv či mlčenlivost, pojďme v prosinci popustit uzdu své fantazii. Použijme na jejich transformaci tvořivost, hravost, tanec, pohyb, akci, bez plánu a očekávání. Pojďme mít plán neplánovat… Pojďme třeba opustit komfort, na který jsme si zvykli a udělat něco jinak, bez ohledu na to, jak to zvenku vypadá a co si budou myslet ostatní. Ostatně, Ježíšek své narození na seně asi taky úplně neplánoval… A jsem si jistá, že Mariin porodní plán taky vypadal zcela jinak. Prosinec nás inspiruje, abychom přivítali do života opět hravost. Dětský svět, který má více prostoru pro radost, než pro stížnosti. A když ne úplně, tak alespoň trošku. Každý úsměv se počítá. Abychom přivítali pestrost. Protože nejkrásnější na vánočních stromečcích je to, že je každý jiný! Pojďme si do závěru roku slíbit, že budeme věnovat našim vnitřním barevným světýlkům alespoň trošku pozornosti a péče. Že se zastavíme, abychom se podívali, jak krásně v nás svítí. Abychom si zvědomili, která z těch žároviček potřebuje opravit, která vyměnit a nebo kterou chceme nechat zhasnutou. Vše je v pořádku. Jsou to jen a jen naše světýlka. A já vám slibuji, že pokaždé, když si v sobě představíte barevná svítící světýlka, rozsvítíte nejen svůj vnitřní svět, ale i úsměv, který rozsvítí svět kolem vás… Krásný závěr roku, moji milí! Požehnané Vánoce, plné radosti a lásky. Ať si užijeme to, co máme, bez ohledu na to, co nemáme…