Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Červen – dejme si prostor dozrát…

Jo, třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a jak to bylo dál? Výborná otázka, milí přátelé… polovina června nám ukázala, že najít soulad mezi hlavou a srdcem, mužem a ženou, prací a soukromím a také mezi pravidly, která vyhovují nám i těm druhým není vůbec jednoduché…. 🙈 Budiž nám však útěchou, že to všechno, co se kolem nás děje dává z pohledu modelů chování smysl. A chcete vědět jaký? Pokud ano, tak jdeme na to. Kuchařka modelů chování pro červen je tady! 🍒 Červen bude mít tendenci někdy až eruptivním způsobem vytahovat na světlo vztahové disharmonie a nastavené normy, o kterých však všichni ví, že je na nich něco špatně. Jen byly dlouho přehlíženy, zametány pod koberec nebo úmyslně ignorovány. V partnerství, rodinách, rodech… Mnohdy je to vědění vědomé, někdy nevědomé a běží jenom v pocitech, že nám v tom či ono vztahu či nastavení prostě není dobře. 🙄 Mohou nás v něm přepadat pocity sklíčenosti, bezmoci, smutku až žalu. Obzvláště tam, kde víme, že nás „ten druhý“ (a je jedno, jestli je to člověk, rodina, skupina či systém) neslyší nebo slyšet nechce. Nebo slyší, ale nic s tím dělat nechce. 😢 Naopak tam, kde víme, že je nastavení pro nás výhodné a využíváme neznalosti druhého nebo jeho nedostatku odvahy s tím něco udělat, nás mohou přepadat pocity viny… Pokud je cítíme, vězme, že sedíme na aktivní sopce a je jen otázka času (velmi krátkého času), kdy to pod námi eruptuje. Pak můžeme být překvapení upřímností toho druhého a jeho konání se nám nemusí vůbec líbit, protože se může vydat ve svém životě zcela odlišným směrem, než od něj nadále očekáváme. ☝ A jelikož je celý tento rok (a obzvláště pak červen) velmi evoluční, je fajn vzít na vědomí, že evoluce nezná cestu zpět, ale pouze vpřed. A má povolené ztráty… 💔 Proto buďme v rovnosti s těmi, na kterých nám záleží a vnímejme je nejen myslí, ale i srdcem. Přivítejme do života vědomě a rovnocenně kvality nejen mužského principu, ale i toho ženského a naopak. Dovolme si přijmout, že nejcennější změna je změna směrem k zájmu a zapojení všech, protože se můžeme obohatit. A to právě pro názorovou a postojovou různorodost… 😊 Určitě můžeme dál trvat na své pravdě, i za cenu razance, agrese, dehonestace druhého či nerespektování jeho názorů. Ale pak bychom měli být připraveni na to, že se naše společná „smlouva“ může velmi rychle ze smlouvy na dobu neurčitou změnit na smlouvu s dobou určitou nebo přímo na dobu výpověďní. A měli bychom v tom být vědomě, tedy že přijmeme zodpovědnost za to, co bude následovat. Protože jen my budeme znát odpověď na to, proč jsme to udělali právě takto… 😇 Staré (ne)dobré hledání viníka totiž přestává platit. A nejen proto, že k informacím dnes mají přístup úplně všichni a stejnou měrou. Právě proto více na povrch vylézají právě naše osobní volby. Už není na koho to hodit… Červen bude chtít, abychom toto vše zvědomili. Vedli dialog mezi myslí (egem) a srdcem (pocity) a našli mezi nimi rovnost. Není to o tom, kolik čeho je (viděno lidským okem), ale co má pro nás jakou váhu. Jen my sami známe naše osobní principy vyvažování. A je nádherné, že je máme každý úplně jiný… pro jednoho je vyvážením ranní polibek, pro jiného úsměv, pro dalšiho finanční jistota, pro dalšího pocit bezpečí… pokud najdeme naše vlastní pravidla pro pocit vyváženosti v našich vztazích, objevíme velmi úlevný pocit rovnosti s tím, co k nám přichází. To neznamená, že nás nic nevykopne z komfortní zóny, ale to, že když se tak stane, že budeme vědět, že je to jen fáze procesu změny, transformace, vývoje… a pakliže zůstaneme uvnitř v důvěře, dovolíme si dopřát si pro tento proces trochu času a zůstat na chvíli pozorovatelem, čeká nás velká odměna v podobě pochopení toho, co se právě odehrálo.Najednou dají věci smysl. Mysl bude všemu rozumět a srdce bude prožívat spokojenost a štěstí. Budeme v rovnosti s událostmi i děním kolem nás i v nás. 🙏 Měsíc zrajících třešní nám také bude připomínat odkaz moudrého pane Wericha, že když nejde o život, tak jde o… 💩 Tvořme a konejme jen tam, kde nás zpětná vazba neraní nebo víme, že jsme v síle a ustojíme to. V ostatních případech můžeme své konání trasnformovat takovým způsobem a směrem, aby nás zpětná reakce obohatila, vyživila, polaskala.Stejně jako moudrá příroda. Nefunguje v rámci evoluce jedna změna? Ok, nechá to být a projekt poupraví… je jako designér, který nám nabízí různé možnosti a je jen na nás, co z toho vědomě přijmeme a co s díky odmítneme. Dovolme si proto v červnu vše, co se nám naskytne, vnímat jako investor, který ví, že chce něco jinak, ale nechává se inspirovat, překvapit a vést fundovaným projektantem. Jen zúčastněně potvrzuje či odmítá to, co chce nebo naopak nechce. Neřeší, že je ten který nápad projektanta úplně hloupý. Stačí vědět, že ne…. není třeba vědět proč. Srdce v souladu odmítne, hlava dá pocit bezpečí, že se to vymyslí jinak… no, není to krása? 💖 V souvislosti s těmito procesy se mohou „vytahovat“ i pocity z dob, kdy jsme z dětského věku vplouvali do dospívání a chtěli jsme to být my, kdo tvoří v souladu se svými pravidly, tužbami… chtěli jsme být my sami sobě projektantem.Ať už nás v tomto vývoji „zabrzdili“ rodiče či škola (nebo možná cokoliv jiného) a my máme pocit, že jsme své životní směřování a poslání tam někde ztratili, je jen na nás, jestli budeme právě teď naši energii věnovat vytoužené změně (teď už můžeme) nebo hledáním toho viníka a pitváním starých exkrementů… teď už jsou pravidla našeho života naší vědomou volbou. Pojďme tedy v červnu tvořit svým způsobem, po svém. Klidně zatím jen „na papíře“, pozorujme to a čekejme na správný pokyn Kairose… řeckého Boha času, jenž přebírá po mnohých staletích opět čas do svých rukou. Čas dokonalého dozrání! Stejně jako ty třešně! 😍 Mějte klidné dny, milí a milé! 💖 Eliška

Blog, Cesta zvědomění

Prosinec 2020 – Užijme si to, co máme. Bez ohledu na to, co nemáme…

Polovina prosince je za námi… jestli byl letošní rok jízda, tak prosinec tomu kraluje. A nejen tím, že je posledním měsícem roku a zároveň má nejvyšší číslo. Tak se na něj pojďme podívat z jiného úhlu, ať se nám mnohé zvědomí. Ať rozum dostane informační podporu, kterou pro to, co se kolem nás děje, bezesporu vítá a potřebuje a také ať umíme následně propustit to, co už v našich životech nemá místo. Ať už nefunkční vztah k někomu či něčemu, nebo strachy, které už nás nepodporují, nýbrž naopak stahují k zemi nebo zvyklosti či rutiny, které nás brzdí v rozletu. Tak jako tak, je vždy prima dívat se na náš život v souvislostech… Prosinec je měsícem, který do určité míry kopíruje první kvartál letošního roku. Jen, zatímco první čtvrt rok to byla základní škola, tak teď je to vysoká…. Na začátku roku jsme dostali od života indicie, inspirace a úkoly, které se nyní, v prosinci objevily v závěrečném testu. Využili jsme ten půlrok mezi prvním a posledním kvartálem ke všem změnám? Stačila zkušenost z prvního čtvrtroku k tomu, abychom udělali to, co nám nevyhovuje, jinak? Vylepšili, co je třeba? Narovnali, co je třeba? No, ruku na srdce, nejen vláda ten půlrok prokaučovala… každý máme ve své „tajné skříňce“ téma, které jsme možná zametali celý rok opakovaně pod koberec a ono se nyní, v daleko větší intenzitě, objevilo… Můžeme se zlobit, hledat viníka, prožívat frustrace a na všechny emoce máme právo. Přesto je vítejme jako ukazatel pravdy. Protože pravdou zůstane, že každý máme jen jednoho jediného soudce. A tím jsme my sami. Takže, pokud nám v prosinci ještě „vylezlo“ něco, co nás trápí, zlobí, zraňuje, jsme to jen my sami, kdo to může buď změnit nebo k tomu zaujmout jiný postoj. A není důležité, že se naše volba bude realizovat až někdy. Volba, vnitřní volba, je to, co se počítá TEĎ… Prosinec nám opět připomíná naši jedinečnost, i to, že je v pořádku vnímat věci po svém, ve své originalitě. Že cesta jednoho nemusí být a není cestou druhého. Že skrze osobní spokojenost dokážeme šířit pozitivní energii. Vlny, které naladí ostatní. Takové rádio „JÁ“. A je úplně v pořádku, že si nás naladí jen někdo, A jiný si vybere jinou stanici. Protože to, co je na tom super , je uvědomění, že když budeme s někým ladit stejné vlny, stejnou hudbu naší duše, bude prostor a témata ke sdílení, k podpoře bez soudů a hodnocení, k respektu bez podmínek. A to přináší klid a mír. To přináší lásku. Co více si přát? Snad jen, ať těch, co jsou ochotni ladit svoji vlastní stanici je čím dál více. Protože pak bude ve společnosti o to méně toho, co se nám nelíbí. a více lásky Prosinec nám bude skrze emoci hněvu, v jakkoli podobě (tedy od nespokojenosti až po zuřivost) ukazovat, kde jsme zůstali ve službě či pracovním poměru i přesto, že se v tom cítíme zneužíváni. V roli služebného či služky. Kde jsme naše „pracovní“ vztahy nenarovnali. Kde jsme neměli ochotu být k sobě loajálnějšími a změnit scénáře našich životů. Kde je spokojenost druhého důležitější než naše vlastní… Co s tím? Na lámání už není moc času, ale zvědomění si toho, co už nechci a pojmenování dalšího, zcela konkrétního kroku se vždycky počítá! A Vesmír není hluchý… takže nahlas, prosím! Prosinec nám také velmi spontánně a neplánovaně vyzrcadlí, kde nekráčíme ve stopách vlastního zájmu. Jiskra, která zažíná oheň radosti, vnitřní motivace a zábavy. Kde není zábavy, protože nás to či ono nebaví…. co s tím? Kdo jiný by to měl lépe vědět, než my sami??? Můžeme zkusit rozhovor: „kdyby mně bylo pět, udělal/a bych tohle, tak a takhle….“ a bavme se myšlenkami, které nás přepadnou. Že se v nich objeví létající koberce? Růžoví sloni? Světelné meče? No a co? Fantazie nemá hranice… nikdo nám ji nemůže sebrat! Nikdo nám ji nemůže zakázat! Ani nařídit otvírací dobu… A není nic horšího, než nicota! Pamatujete na Nekonečný příběh? Takže, pokud nás přepadne smutek, hněv či mlčenlivost, pojďme v prosinci popustit uzdu své fantazii. Použijme na jejich transformaci tvořivost, hravost, tanec, pohyb, akci, bez plánu a očekávání. Pojďme mít plán neplánovat… Pojďme třeba opustit komfort, na který jsme si zvykli a udělat něco jinak, bez ohledu na to, jak to zvenku vypadá a co si budou myslet ostatní. Ostatně, Ježíšek své narození na seně asi taky úplně neplánoval… A jsem si jistá, že Mariin porodní plán taky vypadal zcela jinak. Prosinec nás inspiruje, abychom přivítali do života opět hravost. Dětský svět, který má více prostoru pro radost, než pro stížnosti. A když ne úplně, tak alespoň trošku. Každý úsměv se počítá. Abychom přivítali pestrost. Protože nejkrásnější na vánočních stromečcích je to, že je každý jiný! Pojďme si do závěru roku slíbit, že budeme věnovat našim vnitřním barevným světýlkům alespoň trošku pozornosti a péče. Že se zastavíme, abychom se podívali, jak krásně v nás svítí. Abychom si zvědomili, která z těch žároviček potřebuje opravit, která vyměnit a nebo kterou chceme nechat zhasnutou. Vše je v pořádku. Jsou to jen a jen naše světýlka. A já vám slibuji, že pokaždé, když si v sobě představíte barevná svítící světýlka, rozsvítíte nejen svůj vnitřní svět, ale i úsměv, který rozsvítí svět kolem vás… Krásný závěr roku, moji milí! Požehnané Vánoce, plné radosti a lásky. Ať si užijeme to, co máme, bez ohledu na to, co nemáme…

Blog, Cesta zvědomění, Kineziologie

Červen – čas na nová pravidla…

Červen je ve své polovině a v každodennosti ukazuje, že je rozhodně tvořivým měsícem… 😍 Tak si dovolím malé propojení indicií a zvědomění toho, co kolem sebe můžeme vidět. Třeba vás to bude inspirovat k novým vhledům či odvážnému konání, ale ještě více doufám, že naleznete v některých uvedených myšlenkách svoji podporu, která vám dodá sílu, být sám se sebou v souladu a v rovnosti. 💖 Červen je měsícem, ve kterém budeme moci potvrzovat naši „tvorbu“ prvních měsíců… bude ve své originalitě zhmotňovat vše, co už dávno v našich srdcích křičí, že chce ven. I za cenu, že budou porušena pravidla, která nám byla od malička vštěpována, a ve jménu kterých jsme spoustu let byli k sobě necitliví, přehlíželi jsme své potřeby, cítili se sami sebou nevyslyšení a zrazení. Často ve velkém smutku a bezmoci… 😔 Je to velmi evoluční měsíc… nikoli revoluční. EVOLUČNÍ! Už nechceme bojovat s větrnými mlýny, už nechceme bojovat s názory a postoji druhých. Už nechceme bojovat a padat únavou, vyčerpaní ve sklíčenosti marným bojem… Chceme měnit věci na základě nových poznatků a informací z vnějšího světa. Informací už máme v tuto chvíli dost. Už také víme, že změna musí přijít zevnitř. V našem postoji. Tím, že budu stát za sebou, ne za někým jiným. Už víme, že spoléhat se na to, až se změní věci kolem nás, znamená i nadále zůstat ve smutku a v pocitech viny, že jsme sami sebe nechali na holičkách… 😔 Základním pravidlem evoluce je, že se něco pravidlům vymkne. Jsme tedy konečně ochotni porušit pravidla nastavená společností, rodinou, různými ústavy či systémem? Jsme ochotni tvořit s vědomím, že právě tyto změny nás činí na svém životě zainteresovanými? Jsme ochotni nastavit svoje vlastní pravidla v dávno rozehrané hře nebo alespoň vyjádřit, že ta stávající nám nevyhovují, nebudeme v nich pokračovat a jsme připraveni hledat společně nová, která nás všechny budou bavit? Jsme ochotní být k sobě upřímní a konající, nikoli jen remcající si pod vousy? Jsme ochotni být tím průkopníkem, který přijde s novým nekonvenčním řešením? Jsme ochotni se bavit sami se sebou, nikoli jen a pouze s těmi ostatními a cítit se sami sebou vyslyšení? Jsme? 💪 Červen nám dává pro všechny tyto kroky obrovskou podporu, abychom si byli vědomi svého cíle a cítili se na svém životě účastni. Vědomě zúčastnění… v rovnosti k sobě i ostatním. Důvěřující, že odvážnému štěstí přeje a vědomi si, že se na sebe můžeme spolehnout. Protože my sami se sebou každý večer uleháme do společného lože a ráno z něj vstáváme. Nikomu jinému nejsme za ty roky toliko dlužni jako sami sobě… A v dluhu se nežije nikomu dobře. Ani tomu, kdo dluží, ani tomu, komu je dluženo… vždycky je to nerovnováha, disharmonie, špatná hra. A život by neměl být špatnou hrou. Měl by nás bavit a přinášet spolupráci s ostatními. Spolupráci, nikoli nějakou formu otroctví či vztahu, ve kterém se cítíme být poražení, ale spolupráci plnou tvořivosti, inovace a pozitivních změn. Protože změna je život! Evoluce je život! 💖 Možná cítíme, že je načase vykročit z role oběti, ve které jsme se ve strachu z toho, že nebudeme milováni a přijímáni takoví, jakými jsme, zasekli a sebetrestáme se v pocitu, že jsme nepřijatelnými. A výsledkem může být hořkost a znechucení nad životem samotným… Jaká zábava? Jaké změny? Život, svět, Vesmír nás zradil a nechal na holičkách! Znáte tuhle bezmocnou bolest plnou sklíčenosti? Vězte, že klíč ke dveřím, které máme ve svém srdci, vlastníme jen a jen my! Nikdo jiný je nemá právo odemknout! Může vám je ukázat, posvítit, umést cestičku, ale nikdo nemá právo je za nás odemknout! Co s touhle informací uděláme? 💪 Budeme před nimi dál stát s pocitem totálního žalu a pocitu viny, se ztuhlými nohami v křeči (křečové žíly) nebo se rozhodneme udělat něco odvážného, evolučního s vědomou akceptací sami sebe a otevřeme je, rozkopneme, vyrazíme? Abychom se konečně dozvěděli, jestli jsme milováni bez podmínek? Milováni, když jdeme vlastní cestou? Blízkými, rodinou nebo dokonce sami sebou? Jsme ochotni se vidět, slyšet i vnímat takoví, jací jsme? Bez masek, převleků a společenských klišé? Autenticky, v přirozenosti a sebelásce? 💖 Harmonie, kterou červen podporuje, je o rovnováze. Možná máme pocit, že má červen do rovnováhy opravdu daleko… 😍Ale, už jste někdy viděli váhu, která by při vážení nerozkmitala své misky? Která by nebyla nejprve v pohybu, aby se zastavila na vyváženosti obou stran? Ano, i my a svět kolem nás, je pomyslná váha… pokud má být vše vyvážené, potřebujeme obě polarity našich kvalit, modelů chování i emocí. Jen jedna strana je neúplným řešením… Bez protikladných sil by nefungoval ani Vesmír. Buď by se Země spálila o Slunce nebo odletěla do hlubokého vesmíru…. A i každý z nás máme tuto vnitřní vyváženost trošku někde jinde. Žádná universální není! Zkusme uplatnit pravidla oběžné dráhy planety Země na Jupiter a bude průšvih… Proto nežijme rovnováhy druhých, ale stoupněme si do vlastních oběžných drah. Prospějeme tím sobě, ale i druhým… 😇 Evoluční měsíc… nechme se inspirovat a vytvořme nová, zábavná, radostná a inovativní pravidla našeho „Člověče, nezlob se“ s vědomím, že naše konání může v druhém vyvolat emoce. Emoce, které ho mohou inspirovat v jeho změnách, bude-li moudrým. Protože emoce jsou pohyb. A pohyb je změna… A změna je evoluce. 👍 Blížíme se k letnímu Slunovratu. Nádherný čas k tomu si posvítit na nové verze našich starých, zažitých her… 😇Nádherný čas vnést světlo do temných koutů našich duší. 😇Nádherný čas, posvítit si sami na sebe a přiznat si, co nám v naší hře vadí… a pak? Hodit kostkou… protože to, nejhorší, co se může stát je, že někoho pošleme zpátky „do domečku“. Ale s tím rizikem přece začal hru jménem „život“ hrát… Stejně jako každý z nás. Ale naštěstí máme náruč, objetí, podporu a ta se dá vždycky skvěle uplatnit. Ta platí pořád! 🙏 Tak krásnou červnovou, novou, upřímnou a evoluční hru, moji milí! 💖