Štítek: spontánnost

— Blog, Cesta zvědomění, Modely chování —

Březen – fyzický měsíc, aneb tělo v akci

14.3.2024

Březen je fyzickým měsícem, ve kterém hraje naše tělo prim. Připomíná, vytahuje a aktivuje mnohé, co jsme jako děti zažily v tom nepříliš laskavém módu. Buněčná paměť je chytrá a není kámoška s hodinkami, tudíž je ji úplně jedno, jaký letopočet se píše. Jestli jsme ještě dětmi nebo už dospělými či dokonce seniory. Jakmile se určitý pocit dostaví, aktivuje se reakce těla. Při bolestných pocitech samozřejmě ta ochranná. A pakliže nevíme co s tím, jak to změnit a prožíváme v tom daném kontextu pocity bezmoci, je další obrannou reakcí našeho těla nemoc. Protože, kde není moc, je nemoc. To už není v dnešní době nic nového. Těch emocí, které s námi umí zacloumat a jsou celoživotně aktivní, tedy bez ohledu na aktuální vnější „kulisy“, není až tak mnoho. Ty nejvíce obvyklé bolestné jsou: 😳 pocit přehlížení 😳 pocit zrady 😳 pocit ponížení 😳 pocit nevyslyšení 😳 pocit nepřijetí 😳 pocit nedocenění Každý z nich lze ale využít a přetavit v pocity, které nás povedou k prospěšným změnám. Možná to tak nevypadá, ale lze. A opět, bez ohledu na to, co se aktuálně kolem nás děje, tedy na vnější kulisy. Znát cesty přetavení je návod pro každodennost. Je to S.O.S kuchařka pro každý vztah, situaci a téma. Program a na to nasedající digitální kurz PŘETAVENÍ POCITŮ bude k dispozici přibližně začátkem června. Pokud by vás zajímal, napište si o více informací. 😊 Než ale tento praktický kurz pro každý den vyběhne, můžete se alespoň nechat inspirovat textem či podcastem tím, co právě v březnu vibruje v našem společném prostoru. Jaké modely chování rozpohybovávají konání naše i těch druhých. Rozumět tomu, co se děje, je samo o sobě uvolňující. A pokud by toho bylo moc a potřebovali byste s uvolněním ještě pomoci, nechejte se inspirovat. Protože neumíme změnit to, co se kolem nás děje. Umíme ale rozhodně změnit to, co se děje uvnitř nás. 💖 Mějte tedy krásný březen a ať je vám hezky a radostně! 😘 Eliška

— Blog, Cesta zvědomění, Modely chování —

Březen – do radosti vlezem…

24.3.2022

Máme za sebou 3 čtvrtiny měsíce března. Je velkým fyzickým měsícem, který okamžitě všechno zhmotňuje v těle, a to tak, že téměř okamžitě… mé tělo nevyjímaje. Možná proto mě to dříve ke „kuchařce“ nepustilo, ač jsem mnohokrát chtěla podlehnout tlaku své mysli, že už bych „sakra fakt měla“… nepodlehla jsem. A proč? O tom níže…. 😇 Jdeme na to kouknout? Protože zvědomění se počítá vždycky, bez ohledu na to, kdy přichází. Je to okamžik přijetí, odevzdání vzdoru a rozporuplnosti. Vše se slije do jednoty a i kdyby to mělo být v poslední vteřině, pořád to za to stojí! 🙏 Jak jsme napsala, březen byl, je a ještě bude velmi fyzickým měsícem. Naše těla reagují na každou situaci, ve které nevyslyšíme své spontánní potřeby a ve jménu zdvořilého postoje se staneme raději mlčenlivými a naše „teatrální“ kvality použijeme pro roli, ve které jsme byli v daných situacích vychováni. Jakmile se tedy nedovolíme konat úplně spontánně, s využitím všech smyslů, které jsme pro tělo dostali, bude nám zamrzat. Ztuhne a uvnitř se můžeme cítit mrzutí. Hlava to bude chtít rozchodit, bude hledat kličky, jak z toho ven…. ale my už víme, že ta má skluz několik týdnů. A to víme už z prenatálu, kdy nám už tluče srdíčko a mozek je zatím jen „v plánu“. 😀 Od třetí čakry nahoru může tělo pak demonstrovat ztuhlost, kterou jsme ve svém chování projevili a nedovolili si konat ve vlastním zájmu, resp. v zájmu vlastního těla, a se zájmem, co nového to přinese… Jaký posun? Jaký nový úhel pohledu? Pokud chceme kráčet vpřed, potřebujeme udělat, fyzicky udělat, první krok… a to je březen. Přemýšlet nad prvním krokem bez zapojení těla je nekonečná past…. migrény, zatuhlá krční páteř, dutiny, to vše se může v těle vyzrcadlit. A co že je to, to konání ve vlastním zájmu? Není to trošku sobecké? To rozhodně není, protože to neznamená myslet intrikářsky na sebe, jak to pro mě dobře dopadne a co z toho budu mít, ale být vnímavým k tomu, co cítím a co je fyzicky zrovna v mém zájmu, třeba postavit se, otevřít okno, napít se, rozhodit rukama, vypláznout jazyk (ano, i to se počítá), obejmout, vyplakat se, pomilovat… cokoliv, co je fyzické, nikoliv mentální! 💖 Všechno to, po čem zrovna v ten okamžik volá naše srdce, i když má z toho hlava totální chaos. Ať má, je to její právo na chvíli něčemu nerozumět… však víme, má právo na skluz. 😉 Pakliže si to z jakéhokoliv důvodu nedovolíme, naše srdeční čakra a s ní i hrudní páteř mohou mít pocit, že se bortí pod nánosem emocí, které nemohou ven. Je to jako „zaražený“ pláč… to známe všichni. Nebo jako „zaražený“ orgasmus…. to asi známe také mnozí! 🙈 Když babička rozrazí dveře s dotazem, kdo si dá bábovku? 😂 Tak jak tak musí pak tenhle přetlak někudy ven. Hlava to mnohdy nepustí, protože přece odstavec nahoře, chceme být korektní. A pak tedy zůstává jediné. Přepis do hmoty v podobě fyzického diskomfortu, omezení či nemoci… 🙄 Do toho se nám v březnu ještě motá námi naučený tlak, který jsme si pěkně nainstalovali ve školních ústavech. Zaber, zatlač, pojď do toho, hlava nehlava… Když se něco nedaří, naučili jsme se vyhnout se neúspěchu tím, že zatlačíme více! Jsme jak beranidla, které nevnímají nic kolem, jen tlačí… a přitom by stačilo v pokoře připustit, že mnohé (pro nás různě věřící všechno) je řízeno úplně z jiného řídícího střediska, a že pokud se něco nedaří, má to své velmi dobré důvody. Že je ale nezná naše mysl? Ajaj… no, nezná a znát bude, až přijde čas. Pro ty, kteří jsou hodně orientovaní v levé hemisféře, ve struktuře mysli, v mužském principu i energii je to výzva. Výzva s názvem „pusť to“! Prostě důvěřuj, pomož si fyzickým konáním ve vlastním zájmu (tanči, modli se nahlas – jinak není zapojené tělo!, zpívej, rozhazuj rukama, hádej se s vesmírem,… cokoliv). Protože pokud nebudeme ochotni se na to … 💩… zapojí se nám i tlusté střevo. Někdy je ten největší neúspěch totiž tím největším úspěchem! Vždycky je ten největší neúspěch tím největším úspěchem! 🙏😇 A protože máme rok spolupráce mysli a srdce, tak březen nám celkem natvrdo ukazuje, jak na tom v mezičase doopravdy jsme, právě skrze fyzické tělo a jeho komfort či diskomfort v tomto měsíci.Není ale třeba tlačit na pilu, máme za sebou sotva první trimestr našeho nového nastavení, znovuzrození, tak netlačme na pilu a dovolme si chvilku jenom plynout. Alespoň ten poslední týden… Na hlavu budeme mít velikou podporu v dubnu, takže teď se postarejme o chrám… konejme v souladu s ním, spontánně, tak jak nás zrovna v daný okamžik zavolá s vědomím, že ač může něco právě teď vypadat jako hroutící se domeček z karet, může to být jen stav daného okamžiku, ale nemusí to být definitivum. Kdyby neznalý viděl rodící ženu, křičíčí v bolestech a od krve, taky by těžko viděl krásu zrození, kterou vidí duly, tatínkové a další zúčastnění. Je to jen o našem úhlu pohledu. A když nám daný pohled zrovna nevyhovuje, tak se prostě otočme a dívejme se tam, kde nám to fyzicky dělá dobře! 💖 Je to jenom NAŠE VOLBA!!! Taky tak často slyšíte kolem sebe: „z toho, co vidím, kolem sebe je mně…..“. Ano, musím koukat na semafor, pokud chci jezdit autem. Ano, musím koukat do monitoru, pokud chci psát příspěvěk. Ano, musím koukat na slzy svých příbuzných, kteří sem přijeli s mikrotaškou a zbytek rodiny museli nechat tam, protože by cestu nezvládli.A ano, a mám právo konat ve vlastním zájmu, se zájmem, co se stane… nepřemýšlím, otevřu náruč a fyzicky splynu s bolestí druhého, vypláčeme se a ulevíme tělům… to je moje volba. To je volba každého. 💖 Jdu na louku, kde si lehnu a koukám na mraky prosvícené jarním sluncem, které aktivuje třetí oko, aby vidělo víc a dál, než mé fyzické oči. Prožívám blažené splynutí s přírodou a mé srdce je opět naplňováno důvěrou. .. to je moje volba. To je volba každého. 🧡Březen chce tlačit na pilu, ale abychom se naučili,… Read More Březen – do radosti vlezem…

— Blog, Cesta zvědomění, Modely chování —

Březen – pojďme se bavit

22.3.2021

Máme za sebou polovinu března… máme částečně ochutnáno, tak si jej pojďme zvědomit, ať víme, co si tento měsíc „vaříme“… 🥰 Březen je měsícem plným nečekaných změn a zvratů. Jako by si z ničeho nedělal těžkou hlavu a spontánně nás dostává do situací, ve kterých se můžeme cítit být zcela nepřipravení… 🙈 Je to velký showman, a tak můžeme zažívat mnoho velkých teatrálních situací. To, co se dá říci v klidu nebo jen v úrovni faktů, v březnu probíhá ve velkém emocionálním stylu. Nikoho nevyjímaje… 🙉 Nejen, že nestíháme sledovat, co nám „odehrávají“ druzí, ale i my jsme vlastními emocemi vhazování do neobvykle dramatických poloh.Pokud jsme zrovna v roli diváka, který „nestíhá“ výstup druhého (řekněme herce), můžeme najednou padnout do mlčenlivosti a mrzutosti a může se nám stát, že ve vteřině nemáme zájem cokoliv dál řešit. Opona spadne a můžeme mít chuť jít co nejdříve pryč… 🥺 Herec může mít naopak pocit, že jsme uraženi, ovšem my se mezitím můžeme cítit zranění, odmítnutí a nedocenění. V rozpacích můžeme stát a naše teč těla se vypne tak, že nejsme schopni ani vyjádřit se skrze gesto či mimický výraz. Stojíme tam mlčky a zneužitě. 😞 Co s tím? Prásknou dveřmi, vrátit vstupenku a napsat někam děsnou recenzi? Už tam nikdy nejít? Už s ní/ním nikdy nemluvit? Dělat, že nás nezajímá? 🙄 Ale co když je hercem někdo, s kým dál chceme jít společným divadelním kouskem zvaným život? Co když za tím dramatickým výstupem volá vnitřní touha, zájem o druhého, starost či vědomí, že je pro nás nepostradatelný/nepostradatelná?Možná můžeme jít v „pauze“ ven na sklenku vína, na chlebíček, skočit si na záchod, nadýchnout se čerstvého vzduchu a pak se vrátit zpět se zájmem, co přinese další dějství… Bez očekávání, tlaku na výsledek a domněnek nechat prostor tomu druhému, ať dál tvoří, jak nejlépe umí… Pozorovat, sledovat, cítit, ladit se a prožívat nejen myslí, ale i srdcem a našim aurickým prostorem. Možná je něco „mezi řádky“, co jsme jen přehlédli… co vyvolalo pocit zranění, zneužití či nedocenění v tom druhém.Dovolíme si v březnu počkat i na další „dějství“ a nezačít hned hodnotit, jak úspěšné dané dílo, situace, vztah je? 🥰 Březen je o konání. Mnohé se děje dříve, než je dobře promyšleno… a kde se koná, tam se chybuje. A kde se chybuje, tam se ví, jak jinak. A kde se ví, jak jinak, tam se vše posouvá. A kde se vše posouvá, tam je velká šance na změnu… A není to přesně to, co si přejeme? Co je na této naší dlouhé cestě nějaká chyba? Že by dar? Že by nastal čas na nový pohled na chybování, selhání, nevyhovění? Jsme to my, kdo tvoří nová pravidla…. Je to naše pravda, která nám dá odpověď, proč něco vnímáme přesně tak, jak vnímáme. A v naší odpovědi je i naše zodpovědnost za náš postoj…. ne oni, ale my jsme ti, kteří neseme zodpovědnost za to, jak se cítíme. A to je vlastně nesmírně úlevné, ač prožíváme tak náročné a nestabilní časy. 😇 V tomto třetím měsíci letošního roku můžeme vnímat velké tlaky na situace, které souvisí s našimi osobními očekáváními. Daleko hůře se nám mohou přijímat neúspěchy věcí, které jsme si nastavili. Můžeme mít pocit, že bychom chtěli více zatlačit, aby se vše dařilo, klidně i prorazit hlavou zeď. Je to velká vnitřní energie, která nám nedovoluje jen přihlížet a nechat věci v důvěře plynout… Ale že by nám v tom bylo uvolněně a jemně? No, je potřeba se nacítit na vlastní tělo, obzvláště v oblasti od hrudní páteře nahoru… krční páteř, migrény, dutiny… skrze tato místa může naše tělo dávat signály, že se snažíme v nějakém tématu prorazit hlavou zeď, a že mu v tom třeba není dobře. Nemusí to být nutně špatně, jen bychom měli vědět, co uděláme s tím, co tam najdeme… 😍 Abychom nakonec nebyli sami sebou zaskočeni. 🙉 A pokud to nevíme, tak je možná čas si raději dopřát fyzický relax, uvolnění, pohyb, milování, tanec…. prostě cokoliv, co našemu fyzickému tělu udělá dobře. 💖 Co uvolní tento vnitřní tlak na výsledek. Březen totiž velmi intenzivně připomíná, že bez fyzického chrámu (těla) na této planetě fungovat nemůžeme. Laskavá péče o fyzické tělo, v sebelásce a pokoře je to, co se nyní počítá…. zkusme mu naslouchat nyní o trošku více, než kdykoliv jindy. O trošku více, než naší mysli… tu potřebujeme, ale ona je moudrá a chvilku bez pozornosti vydrží. Její měsíc teprve přijde… 😍 Dovolme si v tomto měsíci občas své vlastní „one man show“ a bavme sami sebe sami sebou… probuďme své vnitřní dítě a klidně vyplázněme na kolemjdoucího jazyk, protože se nám chce. Je to praštěné, ale máme super pomocníky, kteří momentálně schovají to, jak se „ksichtíme“… 😄 Roušky…. Dovolme si na chvíli přestat být seriózní, vážní, sofistikovaní. Zahloubaní, přemýšliví a hodnotící. Pojďme objevit své herecké vlohy a konejme v souladu s vlastním tělem. V lásce a respektu k sobě. V lásce a v respektu druhým… 💖 Využijme tvořivé, ženské energie, která v měsíci březnu velmi podporuje veškeré spontánní konání a tvorbu. A která je tak podobná energii dítěte. Zkusme to aspoň na ty dva týdny, co nám ještě zbývají… třeba zjistíme, jak moc nám právě tato „praštěnost“ v životě chybí! 😍 Krásný březen, moji milí! 💖