Jsou témata, o kterých se dříve vůbec nemluvilo… byla tabu. S vyvíjejícím se světem se naštěstí otevírají, a nejen proto, aby bylo konfrontováno dřívější (mnohdy špatné) nastavení systémů přesvědčení, ale i proto, aby byl vnesen do těchto témat klid a mír a také vědomí, že jsou nedílnou součástí lidských životů. Aby místo pocitů nepatřičnosti, studu či pocitů viny bylo zřejmé, že tyto pocity nemá rozhodně prožívat ten, kdo danou situací prožívá, ale spíše ten, kdo se domnívá, že má právo hodnotit, aniž by se ho to týkalo. Jedním z témat je také inkontinence. Ať už ta ženská nebo mužská. Ať už se děje mladému či starému. Ať už má jakékoliv psychosomatické podloží či fyzické důvody. Než se nám podaří odhalit příčinu, téma a souvislosti a toto nepohodlí zastavit, trvá to obvykle poměrně dlouhou dobu, protože je třeba jít do hluboké citlivosti a pocitů, které mnohdy pramení s našim dětstvím a necitlivostí, které jsme v něm zažívali. Což neznamená, že se k nám naši milí chovali necitlivě, jen to znamená, že jsme to tak vnímali. Takže ani zde není prostor pro obviňování… a už vůbec ne po letech. 😉 Proto jsem nadšená, že jsou mnohé technologické vychytávky, které posouvají tuto problematiku dále, do většího komfortu, ve kterém se značně mění a zlepšuje kvalita života už tady a teď. Jedním z těchto báječných projektů je značka ECOMODI, která vyrábí primárně menstruační kalhotky, které lze však použít také jako kalhotky inkontinenční. Oproti jiným „zabezpečovacím systémům“ jsou však velmi pohodlné, nabízí několikero tvarů i intenzit, a tak si vybere každá žena. Je to rodinná firma, má mnohaleté podnikatelské zkušenost na trhu v oblasti módy a vztah k přírodě je časem inspiroval k vytvoření nové značky menstruačních kalhotek ECOMODI s důrazem na ekologickou udržitelnost a prvotřídní kvalitu. Zatím nenabízí toto zboží pro muže, ale kdo ví… na evoluci není nikdy pozdě. 😇😉 Proto posílám tuto vychytávku do informačního světa, ať slouží, inspiruje a hlavně vede do větší lehkosti v prožívání života. 💖 Eliška Foto: Jerzy Górecki z Pixabay

Končí nám pomalu červen, který tvořil mnohdy skrze bolest a diskomfort. Ne proto, že nám chtěl dát za vyučenou, ale abychom v té bolesti a zraněních uměli rozpoznat, kde jdeme do situací srdcem a kde hlavou. Protože tam, kde byla šéfem hlava, se nám nemusí dařit se dostat k uvolnění všech emocí, které s tím souvisí. Zůstáváme na povrchu u té první léčivé, kterou je pláč. A zaplať pánbůh za něj. Nicméně pod ním je mnoho jiného, nepojmenovaného, vtisknutého obvykle v dětských letech a bolístkách. A tam nás hlava už nemusí pustit. Má to pod kontrolou a hledá dobré důvody a vysvětlení, proč se to či ono stalo. Pakliže jsme měli zapojeno srdce, saháme si obvykle na celou emoční škálu. Srdce totiž nezná podmíněnou lásku a v emocích to není jinak. Ven leze vše, co s daným diskomfortem souvisí, včetně nenávisti, hněvu, pocitů zrady, znechucení… Je to jako když „zvracíme“, tedy bez cenzury. To neznamená, že to musíme vyklopit na někoho jiného a přesunout tak na něj své programy. Nýbrž to, že můžeme jít někam „stranou“, kde to uvolníme v plnosti, autenticitě a své jedinečnosti.  Dovolme si být v takové momenty pouhým pozorovatelem a hercem v jednom. Ani režisérem, ani scenáristou… Jen improvizovaně a spontánně vypouštějme to, co je třeba. Výsledkem může být porozumění, kde byla naše touha po dané věci, vzahu či situaci postavena na našem vlastním kalkulu, politikaření a manipulaci. Byť jsme manipulovali sami sebe… Protože naději na úspěch má především to, co děje v čistém srdci a je z něj vysláno, než to, co jsme si naplánovali a snažíme se do toho vesmíru nejen kecat, ale dokonce ho dotlačit do toho, aby bylo po našem. Pak nemusí končit náš záměr (touha)  takovou bolístkou. ❤️  Mějte klidné červnové dny a relaxujte, místo přetlačování se o lepší pravidla s Vesmírem. 😍 Eliška