Blog, Modely chování, Sebeintegrace

Červencové ladění

V červenci budeme ještě více princeznami a princi, než v předchozích měsících. Naše citlivost bude v rámci letošního roku opravdu mimořádná a možná budeme sami překvapeni, co cítíme a z jakých hloubek to vystupuje. Ať už se budeme bavit o hloubce paměti nebo o hloubce paměti srdce. Ať už bychom se dotkli hloubky paměti duše a její pradávné volání nebo zcela racionálně nyní v našem stávajícím životě. A tak jako jsme v červnu ještě zapojovali mysl, budeme v červenci mít za úkol primárně naslouchat skrze naše pocity. 🥰 Tak ještě, než vám k měsíci červenci v rámci měsíční kuchařky povím více, buďte posluchači hudebního koncertu, nechejte všechny tóny kolem sebe znít a když se vám nebudou líbit, nechtějte vběhnout hned na pódium a dirigovat to za pana dirigenta. Ten totiž přesně ví, co dělá a proč hraje zrovna tak, jak hraje. 😊 Taková malá lekce pokory… 🙈 Proto, když přijde rozladění v podobě strachů a úzkostí, udělejme vše pro to, abychom našli rezonance, které nás v daný okamžik umí naladit a pohladit. Ať už je to cokoliv… 😇 Krásný červenec, milí! 💖 Eliška Pokud chcete zůstat v kontaktu s mým obsahem, neváhejte se přihlásit k bezplatnému odběru. 😇

Blog

Když je úleva nadosah aneb téma inkontinence…

Jsou témata, o kterých se dříve vůbec nemluvilo… byla tabu. S vyvíjejícím se světem se naštěstí otevírají, a nejen proto, aby bylo konfrontováno dřívější (mnohdy špatné) nastavení systémů přesvědčení, ale i proto, aby byl vnesen do těchto témat klid a mír a také vědomí, že jsou nedílnou součástí lidských životů. Aby místo pocitů nepatřičnosti, studu či pocitů viny bylo zřejmé, že tyto pocity nemá rozhodně prožívat ten, kdo danou situací prožívá, ale spíše ten, kdo se domnívá, že má právo hodnotit, aniž by se ho to týkalo. Jedním z témat je také inkontinence. Ať už ta ženská nebo mužská. Ať už se děje mladému či starému. Ať už má jakékoliv psychosomatické podloží či fyzické důvody. Než se nám podaří odhalit příčinu, téma a souvislosti a toto nepohodlí zastavit, trvá to obvykle poměrně dlouhou dobu, protože je třeba jít do hluboké citlivosti a pocitů, které mnohdy pramení s našim dětstvím a necitlivostí, které jsme v něm zažívali. Což neznamená, že se k nám naši milí chovali necitlivě, jen to znamená, že jsme to tak vnímali. Takže ani zde není prostor pro obviňování… a už vůbec ne po letech. 😉 Proto jsem nadšená, že jsou mnohé technologické vychytávky, které posouvají tuto problematiku dále, do většího komfortu, ve kterém se značně mění a zlepšuje kvalita života už tady a teď. Jedním z těchto báječných projektů je značka ECOMODI, která vyrábí primárně menstruační kalhotky, které lze však použít také jako kalhotky inkontinenční. Oproti jiným „zabezpečovacím systémům“ jsou však velmi pohodlné, nabízí několikero tvarů i intenzit, a tak si vybere každá žena. Je to rodinná firma, má mnohaleté podnikatelské zkušenost na trhu v oblasti módy a vztah k přírodě je časem inspiroval k vytvoření nové značky menstruačních kalhotek ECOMODI s důrazem na ekologickou udržitelnost a prvotřídní kvalitu. Zatím nenabízí toto zboží pro muže, ale kdo ví… na evoluci není nikdy pozdě. 😇😉 Proto posílám tuto vychytávku do informačního světa, ať slouží, inspiruje a hlavně vede do větší lehkosti v prožívání života. 💖 Eliška Foto: Jerzy Górecki z Pixabay

Blog

Když je touha „ouha“…

Končí nám pomalu červen, který tvořil mnohdy skrze bolest a diskomfort. Ne proto, že nám chtěl dát za vyučenou, ale abychom v té bolesti a zraněních uměli rozpoznat, kde jdeme do situací srdcem a kde hlavou. Protože tam, kde byla šéfem hlava, se nám nemusí dařit se dostat k uvolnění všech emocí, které s tím souvisí. Zůstáváme na povrchu u té první léčivé, kterou je pláč. A zaplať pánbůh za něj. Nicméně pod ním je mnoho jiného, nepojmenovaného, vtisknutého obvykle v dětských letech a bolístkách. A tam nás hlava už nemusí pustit. Má to pod kontrolou a hledá dobré důvody a vysvětlení, proč se to či ono stalo. Pakliže jsme měli zapojeno srdce, saháme si obvykle na celou emoční škálu. Srdce totiž nezná podmíněnou lásku a v emocích to není jinak. Ven leze vše, co s daným diskomfortem souvisí, včetně nenávisti, hněvu, pocitů zrady, znechucení… Je to jako když „zvracíme“, tedy bez cenzury. To neznamená, že to musíme vyklopit na někoho jiného a přesunout tak na něj své programy. Nýbrž to, že můžeme jít někam „stranou“, kde to uvolníme v plnosti, autenticitě a své jedinečnosti.  Dovolme si být v takové momenty pouhým pozorovatelem a hercem v jednom. Ani režisérem, ani scenáristou… Jen improvizovaně a spontánně vypouštějme to, co je třeba. Výsledkem může být porozumění, kde byla naše touha po dané věci, vzahu či situaci postavena na našem vlastním kalkulu, politikaření a manipulaci. Byť jsme manipulovali sami sebe… Protože naději na úspěch má především to, co děje v čistém srdci a je z něj vysláno, než to, co jsme si naplánovali a snažíme se do toho vesmíru nejen kecat, ale dokonce ho dotlačit do toho, aby bylo po našem. Pak nemusí končit náš záměr (touha)  takovou bolístkou. ❤️  Mějte klidné červnové dny a relaxujte, místo přetlačování se o lepší pravidla s Vesmírem. 😍 Eliška 

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování

Červnové „Člověče, nezlob se“

Když bychom si v červnu dovolili poodstoupit ze své role a dívali se na sebe očima někoho druhého, možná bychom došli k momentu, kdy bychom si chtěli položit otázku, proč vlastně toto chci? A proč zrovna takhle? A proč by to prostě nemohlo být jinak? Vždyť nejde o život… A proč to chtějí zrovna takto druzí? Proč trvají na svém postoji? Proč nechtějí slyšet a respektovat můj pohled? No, „pročovatět“ bychom mohli až do nekonečna, nicméně můžeme toto evoluční slovo („klíč“ – protože když padne, je čas na změnu 😉) využít ku svému prospěchu. A to pomocí otázky: „Proč si nedovolím nechat názor, postoj, mínění tomu druhému, nevezmu si jen to, co vnímám jako užitečné a rezonuje s mým srdcem a neudělám to, co je v souladu s moji myslí?“ Po této otázce se objeví mnoho vnitřních pocitů, které často pramení z dob, kdy byla evoluce našim hlavním tématem, z raného dětství. Kdy jsme chca nechca museli dodržovat pravidla druhých, abychom byli milováni, přijimáni, v rovnosti. Ale většina z nás už doma dlouho nebydlí, a přesto je poslušna pravidlům, která se už mezitím tolikrát obměnila. Mnohdy sloužíme něčemu, co už je dávno „prošlé“… A i kdyby se měl někdo zlobit, tak emoce jsou vždy léčivé a uvolní to, co uvolněno má být. I když to mnohdy s námi nakonec vůbec nesouvisí. Takové „Člověče, nezlob se“. Přesto, že nás někdy naštve, že nás jiný už zase vyhodil, stejně chceme hrát dál… a o tom život je. Měl by bavit, bez ohledu na to, kdo koho kolikrát vyšoupne. 😍 Tak vás chci inspirovat, moji milí, abychom využili červnovou energii změn k tomu, abychom „porušili“ pradávné a nefunkční pravidla, ve kterých nám už možná leta není dobře a evolučně je upravili tak, abychom s nimi byli v rovnosti.  Klidně jenom jedno, ale důležité je konat. Přemýšlení evoluci nedělá… 😃 A já se budu těšit na vaše komenty, kde se vám to už daří, kde potřebujete ještě trochu dorůst do vlastní síly a kde už to voní novými pravidly.  Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Férová výchova, Vzdělávání hravě

Když si mysl myslí, ale srdce bolí – nástup dítěte do MŠ

Pomalu přichází čas prázdnin. Pro mnohé úleva, pro mnohé stresík, kam umístí své dítko a navíc jak mu zajistí i smysluplný program. Pro někoho čas transformační, protože mu bude dítko po prázdninách nastupovat do nového zařízení. Možná toho úplně prvního, do MŠ. To je jeden z největších kroků vůbec. Plný očekávání, ale také vnitřních pochybností a mnohdy smutku. Své dítě budeme odevzdávat někomu, kdo jej bude „spoluvychovávat“ a v mnohých případech s ním bude trávit daleko více času než my (pakliže odečteme spánek dítěte), tudíž může být jeho vliv na našeho prcka větší, než bychom si přáli. A uvnitř to víme. A tak přichází mnohé vnitřní konflikty a otázky, které si umíme zodpovědět, ale přesto s námi nejsou v souladu. 🙄 MĚL/A BY UŽ JÍT DO ŠKOLKY, vždy už mu/ji byly tři roky 🙄 MUSÍM jít už do práce, jinak mně nepodrží místo 🙄 JAK BYCH TO VYSVĚTLILA druhým, že s ní/m chci zůstat ještě doma 🙄 CO BY NA TO ŘEKL MUŽ, že nepůjdu taky vydělávat 🙄 MUSÍ se přece správně socializovat Tyto i jiné vnitřní „hlasy“ nás pak mohou vést do nepohody a pocitů přetížení. Tématu mateřské školy, nástupu do ní, souvislostí s imunitou, partnerskou podporou, legislativními možnostmi, vývojovými odlišnostmi dětí 3. tisíciletí (a s tím souvisejícími potřebami) se budeme také věnovat na besedě NAŽIVO, kterou pořádáme spolu s majitelkou kavárny Piknik. Bude jedním z bloků. Ty další se budou věnovat základní a střední škole. A dotkneme se také škol vysokých… prostě na to koukneme jako na celek s různými fázemi, protože tak to také je. Nelze jedno oddělit od druhého. 😇 BESEDA SE KONÁ SE 21. ČERVNA OD 18:00. Prostor uvítá 20 účastníků a vítány jsou ženy, také muži, celé páry, babičky i dědečkové. Všichni, kdo by se o možnostech a nových trendech ve vzdělávání chtěli dozvědět více. Chtěli porozumět tomu, proč je to teď jinak. 😊 Registrovat se lze skrze webové stránky nebo proklikem přímo zde: https://eliskalukonchik.cz/registrace-na-besedu-nazivo/ Najdete tam i další připravovaná témata, která budeme besedovat po prázdninách, ale registrovat se dá už nyní. 😉 Těším se na každého, kdo chce besedovat nebo jen poslouchat. 😊 Eliška

Blog, Cesta zvědomění, Modely chování, Očista vykuřováním

BEZPEČÍ…

Vyrostli jsme v dobách, kdy byla posilňována naše odvaha tím, že máme překonávat sami sebe a srdnatě se vydávat na pospas i situacím, které jsme vnímali jako nelaskavé. Ve kterých nebyl prostor pro naše hluboké city a pocity. Naučili jsme se naslouchat přáním a očekáváním druhých i tam, kde jsme jasně vnímali ohrožení, které s námi hovořilo skrze strachy a pochybnosti. Přesto jsme mnohdy konali, protože, co by řekli ti druzí… a místo laskavosti k sobě, se dostavoval hněv na ty druhé. A nakonec i na sebe. Doby se změnily a nyní je to jenom na nás, jestli si dovolíme naše city a pocity vnímat citlivě a autenticky, jestli je přijmeme jako hodnotné a s cennou vypovídající hodnotou. Protože pokud to takto dovolíme, budeme velmi brzy vědět, jako hodnotu i cenu pro sebe máme. A pak budeme přesně vědět, co chceme dál… A mezitím si dopřejme bezpečí a ochranu přesně tak, jak potřebujeme. Dopřejme si čas, který potřebujeme. Dopřejme si vlídnost sami k sobě a už nedovolme, abychom riskovali pro osobní zájem či názor druhých. V jakémkoliv tématu. Protože právě toto je projev sebedůvěry. Že důvěřuju, že až budu vědět jak dál a budu mít dostatek sil, tak to prostě udělám. Dovolme si, očistit se od starých vzorců a systémů přesvědčení a přivonět si k modelům a vzorcům chování, které jsou k nám laskavé a laskající. Život s nimi je totiž o hodně radostnější… 😊 Klidně si vezměme na pomoc a podporu i nějaké pečující a voňavé vykuřovadlo, třeba směs Důvěra nebo Bezpečí z Očistných vůní. Krásný konec května, měsíce lásky. Třeba i té sám/sama k sobě! 💖 Eliška

Blog

Pálení čarodějnic, Beltain nebo jen bečka?

O pálení čarodějnic či Beltainu je toho napsáno poměrně mnoho… 😊 Já sama už několik let publikuji různé články na různých kanálech a inspiruji směrem, který jde do laskavosti a do zvědomění podstaty tohoto času. Jde do uvědomění, že rituály a tradice jsou velkými energetickými „zářiči“, protože obsahují zkušenosti a zápisy generací předchozích. A také obsahují manipulaci těch, kteří v daný okamžik v dané zemi či danému národu vládli. Zapojení srdce i mysli se tedy hodí..😉 Není tedy potřeba psát o tom, že je to především svátek transformace, který má za úkol jediné, a to je přivést všechny zúčastněné do lásky. 💖 Nechat v ohni shořet vše, co zranilo, zradilo a ublížilo (a je nedůležité kdo, proč nebo kvůli čemu) a nechat opět rozhořet plamen lásky k životu (bez garance, že vždy vše dobře dopadne). Není to svátek, který má hodnotit, soudit, posuzovat a už vůbec ne se přít o to, kdo má pravdu a koho řešení je jediné správné. Jestli pálení nebo Beltain nebo prostě jen „bečka“. Má přijmout vlastní jedinečnost a v lásce nechat druhé, ať si žijí ve svých pravdách, bez potřeby to rozporovat. A v souladu se sebou se postarat o své pocity a osobní volby…. 😇 A tak až půjdeme třeba na „pálení čarodějnic“, protože je to tradice naší komunity, i přesto, že už to máme možná jinak a naše srdce tepe v rytmu Beltainu, můžeme se sami se sebou před ohněm poklonit a poděkovat: 🙏 Poděkovat sobě, že už si dovolím to mít jinak, v lásce k sobě 🙏 Poděkovat předkům, že ustáli vše, díky čemuž dneska můžu žít ve svobodě 🙏 Poděkovat dětem, že nás inspirují ke změnám skrze vykopávání do diskomfortu 🙏 Poděkovat partnerovi, že dává bezpečí i prostor k, ať to vypadá jakkoliv 🙏 Poděkovat zemi, že mě pevně drží a dává hojnost 🙏 Poděkovat své víře, ať už jakákoliv, že dává naději, když padáme Protože být součástí skupiny, komunity, akce neznamená nemít právo to cítit po svém. 💖 Jsme každý unikátním hudebním nástrojem, a i přesto, že jsme součástí vesmírného orchestru je potřeba, aby byl i náš hudební nástroj slyšet. Tak krásný čas i magickou dnešní noc. Eliška 💖

Blog, Modely chování

Třaskavý duben

Duben jde v mnohých situacích až na dřeň. Pro ostré slovo nejde daleko a ač bychom rádi, můžeme hledat laskavé slovo mnohem náročněji než jindy. Když se to stane, buďme k sobě laskaví, i když nám to ujelo a tnuli jsme. Kdybychom to totiž uměli jinak a lépe, udělali bychom to jinak a lépe. A slovo se dá léčit opět slovem. Jedno prosté a upřímné „omlouvám se“ umí divy. Je to léčivé sérum na jed, který jsme možná vypustili. Obzvláště v komunitách, tedy vztazích mimo rodinu můžeme ztrácet nervičky. Mezi sousedy, kolegy, v posilovně… všude tam, kde se známe, přesto si nejsme důvěrní tak, jako s nejbližšími. I když i tam to bude jiskřit a mohou lítat hromy a blesky. Pojďmě se opřít o moudrost přírody, která přesně takto v dubnu komunikuje. Konfrontuje nás prudkými změnami a zvenku viděno ji můžeme vnímat jako nestabilní, nelítostnou a nelaskavou. Ale právě chvilková nestabilita dává ten největší prostor pro posílení stability tam, kde zatím není… je to rádce, který říká, kde máme v bezpečnostním systému díry. Nikoliv zrádce… Takže nádech, výdech, všichni jsme v souladu s matkou přírodou a tepeme ve stejném rytmu. Jen naše hlavy nám do toho sypou všechny ty modely chování a pocity, od pocitů selhání, viny, zrady aj. Popovídejme si vždy v takových situacích s hlavou a požádejme ji, ať chvíli vyčká, že si o tom pokecáme, až se vyčasí. P. S. A jestli chcete o dubnu vědět ještě více, mrkněte na pickey.cz/eliskalukonchik

Blog, Očista vykuřováním

Rostliny – naši průvodci i rádci

Kolem nás začíná vše pučet a pomalu rozkvétat a vůně, obzvláště po dešti, je přímo omamná… Čas vykuřování pryskyřic jako jediné hlavní suroviny pomalu odchází a přichází prostor na voňavé směsi, plné květů, které hladí a povzbuzují k radosti. Naše mysl má obvykle své favority, ale nebývá mnohdy napojená na naše vnitřní, hluboké já, které má své vzpomínky uloženy v buněčné paměti. A které jsou často napojeny právě na vůně, jako základního spouštěče našich zkušeností, zážitků a právě vzpomínek. Co když se ale něco v našem vnitřním prostoru změnilo? Co když se dřívější odpor v určitém tématu od posledního jara transformoval do pouhého odmítání a směřuje k přijetí? A co když právě vůně má být ukazatel a informátorem toho, že se něco změnilo? Buďme při procházkách vnímaví k rostlinám kolem i našim vlastním pocitům. Dovolme si opustit dřívější nastavení v souvislosti s vůněmi a zůstaňme otevřeni změnám… protože to nejhorší, co se může stát je, že zjistíme, že se nic nezměnilo. A jakmile vás nějaká vůně láká, požádejte rostlinu o pár květů a vezměte si ji domů. Udělejte si směs, do které vložíte trochu kadidla, pokud potřebujete hlubší vhled nebo trochu myrhy, pokud potřebujete spíše léčení dřívějších ran. Možná vás bude odpudivým způsobem volat i vůně, která provokuje nebo dráždí. Co s tím? Může říci, kde máme danou věc, s ní spojenou, zablokovanou a bráníme se otevření pomyslné Pandořiny skříňky. V takovém případě se nechejte vůni vést k první společné vzpomínce s ní, se situací a vědomě pošleme do této situace vědomí, lásku i laskavost, kterou máme dnes. Kdy už víme, co víme… Ve všech případech se potom pěkně uzemněte něčím dobrým k jídlu či pití, protože chca nechca jde vlastně o terapii. A pakliže by vám chyběly hlavní pryskyřice, tak mrkněte na můj eshop s vykuřovadly Očistné vůně. Tak se mějte voňavě, milé a milí! Eliška

Blog

Probudíme spící princezny (a prince)?

Jak mnozí víte, založila jsem kvůli svým klientkám a klientům před třemi lety e-shop s vykuřovadly Očistné vůně . Nebo možná nevíte, ale to vůbec nevadí… Chtěla jsem, aby se ke kvalitním vykuřovadlům, které tak moc pomáhají mnohé zvědomovat, mnohé léčit a mnohé čistit, dostali snáze a neriskovali kvalitu toho, co „čmuchají“. 😍 Pravidelně doplňuji nové směsi a pro letošní rok padla karta na novou směs s názvem PRINCEZNA (jak jinak). 😇 Podle energie letošního roku, jehož esence nás má opět probudit do bytosti, která si je vědoma nejen své ušlechtilosti a krásy, ale i své jemnosti, citlivosti a vnímá tyto kvality jako dary, kterými činí svět krásnějším a ostatní šťastnějšími. Stačí, že je… 🥰 Přitom ale v sobě nese i část rozmaru, neskromnosti a narcismu, který se může projevit dupnutím si a ječením, aby ostatním došlo, že je opravdu rozladěná. 😍 Směs Princezna tedy měla a má přesně tyto probouzecí úmysly. Ale věřte nebo ne, zákaznice i zákazníci (věřte nebo ne, ale je i pro prince!) kolem ní přešlapují, neví, jestli ji chtějí nebo spíš nechtějí, touží po ní a přitom se jí obávají. Protože mám ve svém názvu SOUVISLOSTI ŽIVOTA, tak vím, že vše je informací a je prima tyto souvislosti hledat. Hledám očima, srdcem, myslí a neskromně přiznávám, že s velkou radostí, vděkem, ale i pokorou trošku využívám i vesmírnou knihovnu Ákašu. Tak jsem na to koukla, proč Princezna smutně víc leží v mých zásobách, než putuje a probouzí. A víte co jsem zjistila? My se prostě bojíme již poznaných zkušeností, které souvisí s našimi starými zraněnými (převážně na srdci), a tak raději kličkujeme, vyhýbáme se, než abychom zariskovali ve jménu poznání a princeznu či prince v sobě probudili. 🙈 Ok, nemusí být každý z královského dvora. Ale ten point je v tom, že na královském dvoře je velká hojnost! A o tu se tedy vědomě také připravujeme… je to jako stát před truhlicí plnou darů se zavřenýma očima, odmítajíc si vzít i přesto, že je to nejen dovoleno, ale dokonce žádáno. 👑 Tak co s tím uděláme? Dovolíme si opětovné probuzení? 💖